Valaši (severní Karpaty)
Valaši je historický termín a exonymum používané od středověku do novověku k označení především Rumunů, ale také Arumunů, Meglenorumunů, Istrorumunů a dalších podskupin hovořící balkanorománskými jazyky ve střední a východní Evropě.[1]
Vyznačovali se salašnickým způsobem života a chovem dobytka. Termín se přeneseně také používá k označení národopisné skupiny moravských Valachů, kteří se v hojné míře věnovali pastevectví.[2]
„Valachy“ původně identifikoval a popsal řecký historik George Kedrenos během 11. století. Podle jedné teorie mají moderní Rumuni, Moldavané a Arumuni původ v Dácích.[3] Podle některých jazykovědců a učenců dokazují východorománské jazyky přežití Thráko-Románů v povodí dolního Dunaje během období stěhování národů[4] a populace na západě Balkánu, známé jako „Valaši“, jsou romanizovaní Ilyrové.[5]
Historie editovat
Od 14. století se Valaši postupně šířili z dnešní Karpatské Ukrajiny na severní Slovensko[6], do jižního Polska[6] a od 16. století i na Moravu[6] (Moravští Valaši). Osídlování Valachy skončilo v 17. století, kdy na Slovensku splynuli (asimilovali) s místním obyvatelstvem.
Z etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo, ale už v 16. století šlo převážně o Slováky a částečně o Poláky. Definovali se tedy nikoliv svou národností, ale svým způsobem života (pastevectví). Souhrn právních zvyklostí a norem Valachů se nazývá valašské právo, doosídlování Slovenska na základě valašského práva (tedy nikoliv pouze Valachy) se ne zcela správně nazývá valašská kolonizace. Osobitá valašská duchovní i hmotná kultura patří k základním složkám slovenského lidového umění.
Valaši na území Slovenska přicházeli postupně převážně od východu. Původně postupovali pasouce svá stáda po vrcholech hor a holí zřejmě z rumunského Valašska až na území dnešní Ukrajiny. V době svého putování získali vyznání pravoslavné nebo katolické. Dále na západ se vydávali nejvíce v době panování krále Matyáše Korvína (1458-1490), který jim napomáhal, později i krále Ludvíka Jagellonského (1516-1526). V dobových písemných pramenech jsou nazýváni například Coloni Valachales nebo Valachi seu Ruthéni (Valaši tedy Rusíni). Panovníci měli vícero důvodů zvát Valachy na území Uherska na méně osídlená území Liptova, Oravy a Turce. Proto jim dávali výsady. Měli však povinnosti chytat zbojníky, platit desátek z masa a sýra. Museli hlídat horské přechody, zúčastnit se vojenských akcí panovníka. Valaši neplatili peněžní desátek ani neměli povinnost robotovat na panském, také neplatili ani církevní desátek, protože nebyli římští katolíci. Postupně kolonizovali sever Slovenska a došli až na Moravu (Valašsko).
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Valah [online]. dexonline.ro [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
- ↑ VALŮŠEK, David. Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka [online]. zlinsky.denik.cz, 29. 1. 2011 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Fine 1991, p. ?: "Traditionally scholars have seen the Dacians as ancestors of the modern Rumanians and Vlachs."
- ↑ According to Cornelia Bodea, Ştefan Pascu, Liviu Constantinescu: "România: Atlas Istorico-geografic-", Academia Română 1996, ISBN 973-27-0500-0, chap. II, "Historical landmarks", p. 50 (English text), the survival of the Thraco-Romans in the Lower Danube basin during the Migration Period is an obvious fact: Thraco-Romans haven't vanished in the soil & Vlachs haven't appeared after 1000 years by spontaneous generation.
- ↑ Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus [ILLUSTRATED] (Hardcover) by T. J. Winnifruth, ISBN 0-7156-3201-9, 2003, page 44: "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs".
- ↑ a b c Valašsko : historie a kultura. Příprava vydání Svatava Urbánková, Lumír Dokoupil, Jakub Ivánek. 1. vyd. V Ostravě: Ostravská univerzita, 2014. ISBN 978-80-7464-499-3. Kapitola Valašské právo jako základ valašské kolonizace - komparace s vlašským právem na Balkáně, s. 131.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valaši na Wikimedia Commons
