Vůsí

část obce Květov v okrese Písek

Vůsí je vesnice, část obce Květov v okrese Písek. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Květova. Je zde evidováno 91 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.[3]

Vůsí
Zbrojnice a kaple Panny Marie
Zbrojnice a kaple Panny Marie
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Květov
Okres Písek
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 22 (2011)[1]
Katastrální území Vůsí (3,28 km²)
PSČ 399 01
Počet domů 26 (2011)[1]
Vůsí
Vůsí
Další údaje
Kód části obce 78328
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vůsí je také název katastrálního území o rozloze 3,28 km2.[4]

Dva kilometry od vesnice se na břehu orlické přehrady nachází chatová osada Červená II. s původně románským kostelem svatého Bartoloměje z 12. století. Červená je nástupcem stejnojmenné bývalé vesnice, která zanikla na konci 50. let 20. století v souvislosti s výstavbou orlické vodní nádrže.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1581.[5]

Pod Vůsí nejpozději k roku 1869[6] administrativně spadala část povltavské vesnice Červená.[7] Tento II. díl s kostelem, farou, školou a hřbitovem se rozkládal na pravém břehu řeky od potoka na Bráníkách po Hrejkovický potok. I. díl v katastrálním území Jetětic, ve kterém se nacházela většina vesnice, pokračoval jižně k Saníku. III. díl ležel na levém břehu a měl vlastní faru i školu v Oslovu. Roku 1930 měla Červená I. díl 29. domů a 127 obyvatel, Červená II. díl 2 domy a 4 obyvatele, Červená III. díl 9 domů a 27 obyvatel.[8] Nástupcem tohoto dílu je dnešní místní část Červená II.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1923.[9] V roce 1930 měla ves 23 popisných čísel a 113 obyvatel.[9]

PamátkyEditovat

  • Kostel svatého Bartoloměje. Jednolodní kostel z konce 12. století s presbytářem sklenutým křížovou žebrovou klenbou. Při přenesení z původní vesnice Červená nad úroveň zátopové čáry ztratil svůj románský charakter.
  • Kaple z roku 1903, nacházející se ve vesnici nad rybníkem, je zasvěcena Panně Marii. Nad vchodem do kaple je nápis: MARIE PANNO ZA NÁŠ LID V NEBESÍCH RAČ SE PŘIMLUVIT.[10]
  • Naproti návesní kapli se nachází celokamenný kříž. Jedná se o kříž votivní ( děkovný). [11] Tímto křížem děkovali místní občané za svou záchranu a ochranu svých hospodářství před pruským vojskem. [11] Vročení kříže 1866. [11]
  • U příjezdové komunikace do vesnice ve směru od Květova se zhruba v deseti metrové vzdálenosti od sebe nalézají dva drobné, udržované kříže na kamenných podstavcích. Oba dva jsou mezi vzrostlými stromy. Podle pověstí se těmto křížům říká Vlnů a Kofroňů. [11] V kulatém a obdélném štítku každého z křížků je stejný nápis: POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS.
  • U návesního rybníka se nachází další kovový kříž na kamenném podstavci. [11]
  • U silnice vedoucí směrem k řece se po pravé straně v zatáčce nalézá kovový kříž s korpusem Kristova těla na kamenném podstavci. [11] Tento kříž byl sem nad zátopovou oblast Orlické přehrady přesunutý. [11] Původně býval na křižovatce cest na místní hřbitov. [11] A býval umístěný v místě, které je v současnosti zatopené vodou Orlické přehrady. [11] Kříž určoval místo, odkud byli mrtví vyzdviženi z povozů a na márách odneseni na hřbitov. [11] Nápis na kulatém štítku kříže : POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS

PověstEditovat

Pověst se vztahuje k Vlnovo kříži na okraji vesnice. V těchto místech se mělo splašit koňské spřežení a zabilo kočího. [11]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 228. 
  6. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.03.23. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  7. Kytka (2003), s. 75
  8. Kytka (2003), s. 75
  9. a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 76. 
  10. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 110. 
  11. a b c d e f g h i j k HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku.. [s.l.]: Svazek obcí Milevska ISBN 978-80-260-7297-3. S. 158. 

LiteraturaEditovat

  • CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. 1. vyd. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. ISBN 978-80-87053-03-4
  • ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO & FOX, Beroun 1996. ISBN 80-85642-26-3; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-491-3
  • HANESCH, Josef. Velkostatek Orlík nad Vltavou. Třeboň 1969.
  • HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ISBN 978-80-254-0640-3; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. ISBN 978-80-254-0640-3
  • KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. 1. vyd. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940; 2. vyd. Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, Milevsko 2003.
  • TYL, František. Paměti zvíkovské. 1. vyd. Šimáček, Praha 1888; 2. vyd. GARN, Brno 2013.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat