Všivec statný
Všivec statný (Pedicularis exaltata) je poloparazitická rostlina, druh rodu všivec, která je v české floře velice vzácná.
 Všivec statný | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | zárazovité (Orobanchaceae) |
| Rod | všivec (Pedicularis) |
| Binomické jméno | |
| Pedicularis exaltata Besser et Bunge | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Druh pocházející z jihovýchodních Karpat roste na od sebe vzdálených lokalitách na Ukrajině, v Bělorusku, Rumunsku, na východě Polska a v Československu. Jeho nezápadnější, zcela odloučená lokalita je na jihovýchodní Moravě v Bílých Karpatech; na Slovensku se nevyskytuje.
V Česku byl zjištěn až počátkem 20. století v národní přírodní rezervaci Porážky v okrese Hodonín, je to jediné místo v republice kde roste.[1][2][3] V roce 1978 došlo na lokalitě k sesuvu půdy po nevhodné rekultivaci, čímž málem došlo k vymizení všivce. Z několika rostlin, které přežily, byla sebrána semena. Podařilo se namnožit sazenice všivce v kultuře, vysadit je zpět a tím populaci zachránit. V současnosti zde roste cca 200 rostlin[4]
Ekologie editovat
Pro svůj růst potřebuje vlhké, nevápněné a na živiny bohaté louky se stabilně zvýšenou hladinou podzemní vody. Vyžaduje nenarušovaná místa porostlá různými druhy travin, na jejichž kořeny se tento poloparazit svými kořínky napojuje a čerpá z nich pomoci haustorií vodu a minerální látky.[1][2]
Popis editovat
Vytrvalý hemikryptofyt s lodyhou dorůstající do výše 70 až 150 cm. Z krátkého oddenku s vřetenovitými kořeny roste přímá, jednoduchá, dutá a hustě olistěná lodyha. Široce kopinaté spodní listy, dlouhé 10 až 40 cm, jsou z rubové strany hustě chlupaté a jejich čepele jsou jednou až dvakrát peřenosečné či peřenodílné a mají ostré úkrojky. Výše postavené listy jsou menší, mají kratší řapíky a jsou méně dělené.
Květenství sestavené z pyskatých květů je 30 až 50 cm dlouhý, směrem vzhůru se zužující hrozen. Květy vyrůstají z peřenodílných listenů delších než květy. Nepravidelný, široce trubkovitý kalich má pět cípů. Krémově žlutá koruna je dlouhá 25 mm, má mírně prohnutou a z kalichu čnící trubku, horní celokrajný pysk velký 7 × 3 mm a stejně dlouhý spodní pysk složený ze tří stejných laloků. Rostliny kvetou v červnu a červenci, květy jsou cizosprašné a jsou opylovány čmeláky.
Plody, které dozrávají v srpnu a září, jsou zploštělé vejčité tobolky se semeny asi 2,6 mm velkými. Rostliny se mohou rozmnožovat semeny která však spolehlivě vyklíčí jen v trvale vlhké, kypré a vzdušné půdě. Počet chromozomů je 2n = 28.[1][2][3]
Ohrožení editovat
Všivec statný, rostoucí jen na jediné malé lokalitě, je považován za jednu z nejvzácnějších rostlin české květeny. Byl proto zařazen vyhláškou MŽP ČR (§1) a stejně i Červeným seznamem (C1r) mezi kriticky ohrožené druhy České republiky.[5][6]
Reference editovat
- ↑ a b c PODEŠVA, Zdeněk. BOTANY.cz: Všivec statný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.07.2007 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Všivec statný [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 05.08.2010 [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze C1 rostlin: Všivec statný [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Národní přírodní rezervace Porážky. www.cittadella.cz [online]. [cit. 2019-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-28.
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2015-02-12]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 12.02.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)