Všelidová strana

koncept politické strany

Všelidová strana (anglicky catch-all-party či big tent) je koncept politických stran, které reagovaly na socioekonomické a sociokulturní změny, které způsobily oslabení štěpících linií ve společnosti. Dělení společnosti na levici a pravici ochablo, a proto se strany zbavovaly ideologických zátěží. Strany rezignují na přednostní získávání třídně či konfesijně založeného elektorátu (voličstva) a snaží se oslovit co možná nejširší spektrum voličů.[1]

Politická praxe editovat

Růst střední třídy oslabil třídní napětí, sekularizace oslabila konfesijní spory. Toto rozostření hranic mělo vliv na stabilitu voličské základny. Stavění politiky na ideologiích by mohlo být zničující. Strany opouštěly vyhraněné ideologie ve prospěch témat s potenciálem oslovit velkou část voličů. Občané ztráceli motivaci stát se členem strany. Stranické pokladny plní státní příspěvek za získané hlasy ve volbách. Význam členských příspěvků pro stranickou pokladnu klesá a tím klesá i role jednotlivého člena strany. Stranické vedení nenaslouchá členské základně, ale zájmům různorodých skupin.[2]

Dle Miroslava Nováka[3] byl tvůrcem první české catch-all party Václav Klaus, zakladatel ODS. ODS popisuje jako stranu, která souzněla s celkovou náladou ve společnosti. Společnost se ve velké míře hlásila k pravici, podporovala transformaci a federaci. Stejný autor však snahu o transformaci ODS v catch-all party přičítá Josefu Zielencovi.

Jako „všelidovou stranu“ charakterizoval hnutí ANO 2011 jeho předseda Andrej Babiš na sněmu v roce 2019. Byla to reakce na časté názory, že ANO 2011 je ideově vyprázdněné.[4][5][6]

Politoložka Vladimíra Dvořáková v reakci na spojení catch-all party samotným hnutím ANO oponovala, že byla tato ideologická profilace převzata nepřesně bez hlubšího pochopení pojmu. Dle Dvořákové byl přechod některých západních stran na catch-all party zmírněním určitých konfliktů a reakcí na pohyb občanské společnosti. Dvořáková zdůrazňuje, že tento přechod neznamenal ideovou vyprázdněnost.[7] Naopak publikace Political Populism (Heinisch, Holtz-Bacha, Mazzoleni 2021) spojila hnutí ANO s catch-all party.[8]

Ve veřejném prostoru se pojem catch-all-party objevil naposledy ve vyjádřeních Ivo Vondráka místopředsedy hnutí ANO 2011.[9]

Mezi evropské všelidové politické strany byly klasifikovány italské Hnutí pěti hvězd, irské Fianna Fáil,[10] francouzské hnutí La République En Marche! prezidenta Emmanuela Macrona,[11] ukrajinský Služebník lidu, ruské Jednotné Rusko či polská Občanská platforma.[12] Jako všelidové bývají někdy popisovány i obě hlavní americké strany (demokratická a republikánská), protože přitahují široké množství voličů naskrz pravolevé spektrum.[13]

Politologická teorie editovat

Tvůrcem konceptu je německý státní a ústavní teoretik, představitel frankfurtské školy Otto Kirchheimer, který tento termín uvedl v roce 1965 ve své studii Přeměna západoevropského stranického systému.[14] Slovní spojení se používá buď v nepřeložené formě jako catch-all-party nebo se překládá jako všelidová, všeuchopující,[15] lidová nebo univerzální strana.[16]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Všeľudová strana na slovenské Wikipedii.

  1. TUTOR2U. Catch-all party. tutor2u [online]. 2020-10-31 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KLÍMA, Michal. Koncept klientelistické strany. Případová studie – Česká republika. Politilogický časopis. 2013, čís. 3, s. 230. 
  3. [s.l.]: [s.n.] 
  4. VAVERKOVÁ, Karolína. Nejsme divný, jsme catch-all party, řekl Babiš a zaútočil na ODS - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  5. Chci naši zemi znovu spojit, prohlásil Babiš na sněmu ANO. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-02-17 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  6. Chceme malý a levný stát, který nikoho neotravuje, vyhlásil Babiš. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  7. Babiš na sněmu kritizoval papaláše v hnutí i snahu o kumulaci funkcí. ČT24 [online]. 2019-02-17 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  8. Reinhard Heinisch, Christina Holtz-Bacha, Oscar Mazzoleni. Political Populism: Handbook of Concepts, Questions and Strategies of Research. 2. vyd. [s.l.]: Nomos Verlagsgesellschaft, 2021. S. 278. (anglicky) 
  9. ČTK. „Pozitivní kampaň vzala za své.“ Vondrák kritizuje Babiše a zvažuje odchod z hnutí. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2023-01-15 [cit. 2023-03-21]. Dostupné online. 
  10. CARTY, R. Kenneth. A natural governing party: Fianna Fáil in comparative perspective. Irish Political Studies. 2017-01-02, roč. 32, čís. 1, s. 30–48. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. ISSN 0790-7184. DOI 10.1080/07907184.2016.1271331. 
  11. Législatives : "Le parti d’Emmanuel Macron a un caractère attrape-tout". Les Inrockuptibles [online]. 2017-06-09 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. PROŃCZUK, Monika. A short guide to the Polish political scene [online]. Notes from Poland, 2019-11-13 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. TUTOR2U. Big Tent Party. tutor2u [online]. 2020-10-31 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. HALE WILLIAMS, Michelle. Catch-All in the Twenty-First Century? Revisiting Kirchheimer’s Thesis 40 Years Later: An Introduction. Party Politics. 2009-09-01, roč. 15, čís. 5, s. 539–541. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. ISSN 1354-0688. DOI 10.1177/1354068809336394. (anglicky) 
  15. RŮŽIČKA, Vlastimil. Politické strany z hlediska teorie catch-all party. e-Polis.cz [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  16. Jakou barvu má váš okrsek? Prohlédněte si nejpodrobnější volební mapu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat