Věznice v Česku

Věznice v České republice se rozdělují na vazební věznice, v nichž jsou drženi obvinění, kteří byli soudem vzati do vazby, a věznice, v nichž odsouzení vykonávají trest odnětí svobody. V současné době je v Česku 10 vazebních věznic a 25 (běžných) věznic, jejichž ostrahu a správu provádí Vězeňská služba České republiky.

Muži jsou umísťováni odděleně od žen, obvinění odděleně od odsouzených. Zpravidla (v závislosti na kapacitních možnostech) by se měli dále odděleně umísťovat odsouzení recidivisté od prvotrestaných, odsouzení za nedbalostní trestný čin od odsouzených za úmyslný trestný čin, trvale pracovně nezařaditelní odsouzení, odsouzení s duševními poruchami a poruchami chování, jakož i odsouzení s uloženým ochranným léčením. Obdobná pravidla pro separování kategorií platí i u obviněných ve vazebních věznicích - význam má forma zavinění a závažnost stíhaného trestného činu. Dále se odděleně umísťují obvinění, u nichž je dána koluzní vazba a spoluobvinění, proti nimž je vedeno společné řízení.

Typy věznicEditovat

Podle způsobu vnějšího členění, zajištění bezpečnosti a režimu výkonu trestu se věznice člení do dvou základních typů:

  1. s ostrahou - tyto se dále vnitřně diferencují na oddělení:
  • s nízkým stupněm zabezpečení
  • se středním stupněm zabezpečení
  • s vysokým stupněm zabezpečení
Do jednotlivých oddělení jsou vězni umisťování dle míry vnějšího a vnitřního rizika.
  1. se zvýšenou ostrahou

Toto dělení bylo zavedeno zákonem č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dne 1. října 2017.[1][2] Předtím se věznice dělily na 4 typy: s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou.

Zařazení odsouzeného do určitého typu věznice určuje soud v rozsudku, kterým rozhoduje ve věci samé o vině a trestu. Pokud s ohledem na konkrétní okolnosti (závažnost trestného činu, stupeň a povaha narušení odsuzované osoby) soud dospěje k závěru, že náprava bude lépe zaručena v jiném typu věznice, může se odchýlit od zákonných kritérií pro rozřazování odsouzených. V průběhu výkonu trestu soud rovněž rozhoduje o přeřazení odsouzených z jednoho typu věznice do druhého, a to na návrh odsouzeného, ředitele věznice, státního zástupce nebo i bez návrhu.

Vedle základních typů věznice jsou zřízeny i zvláštní věznice pro mladistvé. V rámci jednoho vězeňského zařízení lze zřídit i více oddělení různých typů. Ve vazebních věznicích lze zřídit oddělení pro výkon trestu odnětí svobody.

Počet osob ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobodyEditovat

Počty vězněných osob
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2016[3] 2017[4] 2018[5]
Obvinění 7 810 8 828 8 000 7 887 7 736 7 125 6 934 5 967 4 583 3 384 3 409 3 269 2 860 2 399 2 356 2 312 2 360 2 443 2 613 2 183 2 308 2 185 1 907 1 809 1 800
Odsouzení 8 757 9 925 11 508 12 973 13 824 14 942 16 126 15 571 14 737 12 829 13 868 15 074 16 077 16 179 16 827 18 100 19 374 19 449 20 541 20 429 14 301 16 433 20 501 20 271 19 706
Celkem 16 567 18 753 19 508 20 860 21 560 22 067 23 060 21 538 19 320 16 213 17 277 18 343 18 937 18 578 19 183 20 502 21 734 21 900 23 154 22 612 16 609 18 658 22 481 22 159 21 591

Stavy vězněných osob jsou uvedeny k 31. prosinci příslušného roku (od roku 2010 celkové stavy včetně chovanců v detenčních ústavech).[6][7]

S 219 vězni na 100 000 obyvatel je ČR na 64. místě ve světě.[7]

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat