Větrovy
Větrovy (německy Wietrow) jsou místní částí města Tábor ležící 3 km jihozápadně od centra. V roce 2011 zde trvale žilo 316 obyvatel.[2] Rozptýlené domky se rozkládají na návrší ve výši 525 m n. m. V minulosti bývaly označovány jako obec u Tábora, ale vždy byly jen osadou. V současnosti se rozkládají asi na 23 ha a návrší se rozrůstá o řady rodinných domků.
| Větrovy | |
 Pohled na návrší - vlevo nahoře Větrovy, vpravo Staré Horky a (u lesa) Horky, dole Čelkovice a Tábor | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′22″ s. š., 14°38′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 316 (2011)[1] |
| Katastrální území | Horky u Tábora (5,91 km²) |
| PSČ |
390 01 391 76 |
| Počet domů | 121 (2011)[1] |
  Větrovy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 42102 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrovy jsou spojeny s Táborem linkami městské hromadné dopravy, v dosahu (500 m severně) je také železniční zastávka Horky na trati Tábor–Bechyně. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází Zoologická zahrada Tábor-Větrovy.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1748.[3]
V době třicetileté války bylo návrší obsazeno vojsky císařského generála Baltazara Marradase. V té době je zde zmínka o třech roztroušených samotách, ale o jejich majiteli prameny neuvádějí žádné informace. Název „Větrovy“ se v té době ještě neuvádí.
Název „Větrovy“ nalézáme až v 18. století, kdy osada příslušela k panství Želečskému. Uvádí se zde šest domkářů. Statek osada neměla. Osadníci byli pravděpodobně pastevci, neboť o „osedlaných gruntech“ (lánech) zde není zmínka. Počet domkářů se průběhem 19. století rozrostl na 11 chalup.
HýlačkaEditovat
Na západní straně návrší se nalézá nejvyšší bod (525 m), jenž byl pojmenován „Na Hylačce“. Co to znamená „Hylačka“ - v dnešní tanskripci „Hýlačka“ - nelze nikde zjistit.
- Koncem 19. století zde byl umístěn triangulační kámen,
- v roce 1920 byla na místě postavena 18 m vysoká „Rozhledna svobody“, financována Klubem českých turistů v Táboře. Za dobrého počasí byl z rozhledny výhled po jihočeském kraji až k Novohradským horám. 1. ledna 2012 v ranních hodinách vyhořela a následně byly její zbytky strženy.
- Dne 12. ledna 2012 zahájil Klub českých turistů sbírku na výstavbu nové rozhledny.V roce 2012 se uskutečnila architektonická soutěž o novou podobu rozhledny. Zvítězil v ní návrh betonové stavby, avšak kvůli pořizovací ceně byl v květnu 2013 KČT upřednostněn projekt vzdušné ocelové konstrukce, který v soutěži obsadil 3. místo.
- S výstavbou bylo započato v březnu 2015 a celá stavba byla slavnostně otevřena 1. srpna 2015.
- Celková výška ocelové rozhledny s dvojicí sloupů je 35,6 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 25 m vede devítiramenné schodiště se 136 schody.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
LiteraturaEditovat
- Berwid-Buquoy, Jan: "Neznámá země Československo - Jižní Čechy (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
- Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
- Infocentrum město Tábor.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrovy ve Wikimedia Commons
