Věra Komárková

československá horolezkyně

Čechoameričanka Věra Komárková (25. prosince 1942, Písek25. května 2005, Leysin, Švýcarsko) byla průkopnice ženského horolezectví a významná botanička.

Věra Komárková
Narození25. prosince 1942
Písek
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí25. května 2005 (ve věku 62 let)
Leysin ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
NárodnostČechoameričanka
Povoláníhorolezkyně a učitelka
ChoťJiří Komárek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Vystudovala botaniku na Karlově univerzitě v Praze, kam nastoupila už v 16 letech. Ještě za studií se provdala za o 11 let staršího Jiřího Komárka, také botanika a horolezce. V roce 1967 se v rámci expedice Šlápoty vydala se třemi dalšími horolezkyněmi pěšky na letní olympiádu v Mexiku (z Anglie do Kanady se dopravily lodí).[1] Poté roku 1968 emigrovala do USA, kde získala občanství.

V roce 1976 zdolala nejvyšší horu Severní Ameriky Denali, v roce 1978 byla členkou americké ženské expedice na Annapurnu, vrcholu dosáhla s Irene Miller. S Dinou Štěrbovou pak 13. května 1984 jako první ženy a účastnice v pořadí páté (velmi skromné, pouze dvoučlenné) úspěšné horolezecké výpravy stanuly na vrcholu šesté nejvyšší hory světa Čo Oju.

Na University of Colorado at Boulder promovala v roce 1976, v disertační práci se zabývala alpskou květenou v Colorado Rockies. Několik let pak pracovala na univerzitním institutu Arctic and Alpine Research. V roce 1986 se přestěhovala do Švýcarska, na Schiller International University v Leysinu byla profesorkou přírodních věd, především alpské ekologie a později profesorkou informačních technologií.

Zemřela roku 2005 na komplikace léčby rakoviny prsu.

Výstupy editovat

Rok Vrchol
1960 - 1969 Vysoké Tatry, Karpaty,

-zima: 26 výstupů, 3denní prěchod 10 vrcholů
-léto: 49 výstupů 3denní prěchod 12 vrcholů

Mnoho skalních výstupů v pískovcových oblastech Československa a Německa.

1965 Alpy: Wallis, Matterhorn, Hörnligrat; Ötztal, Wildspitze; Wetterstein, Sonnenspitze, S ridge
1967 Alpy: Mt. Blanc group: Petit Dru, normalní cesta; Mt. Blanc from Col Tricot
1968 Rocky Mountains, Sangre de Cristo Range, Crestone Needle, NE Ridge

Mexico, Huasteca Canyon, Pico Pirineos, E face

Mexico, Ixtaccihuatl, Inescalables, Ruta del Sol

Mt. Blanc Group, Tour Ronde, normal route; Wallis, Breithorn, N face

1971 Yosemite Valley: Lower Brother, SW face and other short climbs

Rocky Mountain National Park: Hallet's Peak, Jackson-Johnson; Mt. Ypsilon, The Y Couloir

Hallet's peak, first Buttress (winter)

Eldorado Springs Canyon, Colorado, Naked Edge; many other rock climbs around Boulder since

1972 Rocky Mountain National Park; Long's Peak, Kiener's Route

(February); Hallet's Peak, Northcutt-Carter; Sharkstooth, N face

1974 Yosemite Valley: Royal Arches, Snake Dike, other short climbs

Rocky Mountain National Park: Hallet's Peak, Love route; Notchtop

Zimní výstupy v Colorado Rocky Mountains

1975 Colorado Rocky Mountains: Pacific Peak, E ridge, North Arapaho

Peak (winter)

Brooks Range, Alasca: Mt. Doonerak, Falsoola Mt. Eeykaruk Mt.

1976 Alasca Range, Mt. Mc. Kinley, S Buttress
1977 Alasca Range, Mt. Dickey, new route on SE face
1978 Nepal Himalaya, Annapurna, N face, Dutch Rib
1980 Nepal Himalaya, Dhaulagiri I, Pear Route attempt
1984 Nepal Himalaya, Cho-Oyu

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. OČÁSKOVÁ, Jarmila, Komárková Věra, Tarantová Květa, Opatrná Zdena. Šlápoty do Mexika. 1. vyd. Praha: Olympia, 1971. 246 s. 

Literatura editovat

  • Ivo K. Petřík: Kdo je Věra Komárková; buletin Hory č. 18, květen 1985, str. 40-41
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví z blízka. Překlad Václav Širl. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. Kapitola Československé horolezectví, s. 393. 
  • VRANKA, Milan. Za výzvou velehor - Čeští horolezci na osmitisícovkách 1969-2004. 2. doplněné. vyd. Praha: Metafora, 2004. 183 s. ISBN 80-86518-91-4. 
  • ŠTĚRBOVÁ, Dina. Touhy a úděl. 2. vyd. Brno: Jota, 2020. 402 s. ISBN 978-80-7565-623-0. S. 209–231. 

Externí odkazy editovat