Věra Cechlová-Pospíšilová

česká diskařka a olympionička

Věra Cechlová-Pospíšilová (* 19. listopadu 1978 Litoměřice) je bývalá česká atletka, diskařka, olympijská medailistka a mnohonásobná mistryně České republiky.

Věra Cechlová-Pospíšilová
Rodné jménoVěra Pospíšilová
Narození19. listopadu 1978 (45 let)
Litoměřice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníatletka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
bronz Athény 2004 hod diskem
Mistrovství světa v atletice
bronz MS 2005 hod diskem
Mistrovství ČR v atletice
bronz MČR 1997 vrh koulí
bronz MČR 1998 vrh koulí
stříbro MČR 1999 vrh koulí
bronz MČR 1999 hod diskem
bronz MČR 2000 hod diskem
zlato MČR 2001 vrh koulí
stříbro MČR 2001 hod diskem
zlato MČR 2002 vrh koulí
stříbro MČR 2002 hod diskem
zlato MČR 2003 hod diskem
zlato MČR 2004 hod diskem
zlato MČR 2005 hod diskem
zlato MČR 2006 hod diskem
zlato MČR 2007 hod diskem
zlato MČR 2008 hod diskem
zlato MČR 2009 hod diskem
zlato MČR 2010 hod diskem
zlato MČR 2011 hod diskem
stříbro MČR 2013 hod diskem
Halové mistrovství ČR v atletice
zlato HMČR 1999 vrh koulí
stříbro HMČR 2000 vrh koulí
zlato HMČR 2001 vrh koulí
zlato HMČR 2002 vrh koulí
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
bronz ME 1999 hod diskem

Osobní život

editovat

Na podzim roku 2003 se provdala za svého dlouholetého přítele, zápasníka Jakuba Cechla a od sezóny 2004 v závodech startovala pod oběma jmény Cechlová-Pospíšilová.[1] V roce 2013 otěhotněla, přičemž ukončila svou závodní kariéru.

Na webových stránkách hnutí ANO 2011 je uvedena jako jeho podporovatelka v sekci "Podporují nás". Když se jí na to v červnu 2019 ptali novináři, odpověděla: „Jenom vám řeknu, že mám úplně jiné starosti. Tak k tomu prostě takto přistupujte“.[2]

Kariéra

editovat

S atletikou začínala v Lovosicích jako výškařka, ale v kategorii starších žákyň u ní byl rozpoznán talent pro vrhačské disciplíny. Ve 14 letech proto přestoupila do oddílu v Kladně, který se na vrhačské disciplíny specializoval. V jejich začátcích jí trénoval Josef Vávra. Původní záměr trenéra směřoval k její orientaci spíše na hod kladivem než na hod diskem.[3] V roce 1997 (19 let) se účastnila juniorského mistrovství Evropy v disciplínách koule, disk a v obou se kvalifikovala do finále. V roce 1999 přestoupila do pražského kluku PSK Olymp pod vedení trenéra Josefa Šilhavého. V témže roce získala svou první velkou medaili v disciplíně disk na mistrovství Evropy do 23 let. Od roku 1999 se začala specializovat na hod diskem a vrh koulí měla jako disciplínu doplňkovou.

V roce 2001 poprvé přehodila 60m hranici a zařadila se mezi širší světovou špičku. Na mistrovství světa v Edmontonu reprezentovala Českou republiku a už v kvalifikaci překvapila výborným výkonem, kterým se kvalifikovala do finále. Ve finále pronikla na úkor své zkušenější kolegyně z reprezentace Vladimíry Rackové do užšího finále a ve svých 22 letech obsadila 7. místo.[4][5] V roce 2005 vyšel najevo doping ruské diskařky Sadovové, což znamenalo posun Cechlové na 6. místo.[6]

V roce 2002 pokračovala ve výkonnostním vzestupu a na mistrovství Evropy v Mnichově obsadila 4. místo.[7] Roku 2003 přišel výrazný výkonnostní vzestup, když 6.7.2003 hodila v Rethymno osobní rekord 67.71 m. Na mistrovství světa, které se koncem srpna konalo v Paříži odjížděla jako favoritka na zlato. V kvalifikaci prvním pokusem hodila kvalifikační limit[8] a ve finále obsadila 5. místo s výkonem přes 65 m.[9]

V roce 2004 patřila druhou sezonu mezi absolutní světovou špičku a jako autorka nejlepšího výkonu roku odjížděla na olympijské hry do Atén. V kvalifikaci hodila 65 m a postoupila do finále. Ve finále ve druhém pokusu hodila 66,08 (66,42 sezonní maximum) a ujala se vedení v soutěži. Postupně ji však přehodily ve třetích pokusech Řekyně Kelesidouová a Běloruska Jatčenková a v pátém pokusu ji z medailové příčky odsunula i pozdější vítězka z Ruska Sadovová. Nakonec vybojovala 4. místo pouhých 9 cm za bronzem a necelý metr za zlatem.[10] V roce 2012 se však podle nových laboratorních dopingových testů vzorky medailistek opět přezkoumaly. Výsledkem bylo, že Jatčenková měla pozitivní dopingový test.[11] V srpnu 2013 se tak Cechlová po 9 letech od olympijského závodu přece jen dočkala bronzové medaile.[12] Začátkem roku 2005 bylo oznámeno, že se na MS v roce 2001 posunula o příčku výše kvůli dopingu jedné ze závodnic.[13]

V roce 2005 změnila celkově systém přípravy. Celou sezonu trénovala naplno, aby zjistila, zdali je schopná házet daleko z plného tréninku.[14] V červnu na Odložilově memoriálu hodila výkon roku 66,81 m. Na velký podnik tak odlétala, třetím rokem po sobě, jako držitelka nejdelšího výkonu roku. Mistrovství světa se konalo v Helsinkách a z kvalifikace bez větších potíží postoupila. Finále se kvůli nepřízni počasí muselo konat nadvakrát a Cechlová v něm nestačila pouze na Němku a Rusku a vybojovala bronzovou medaili.[15] V roce 2006 jí potkalo na začátku nové sezóny první větší zranění. Natažené vazy v kotníku jí donutily omezit počet startů v závodech.[16] To byla hlavní příčina proč na srpnovém mistrovství Evropy v Göteborgu skončila až na 7. místě.[17]

Od roku 2007 začal pozvolný pokles její výkonnosti. Začátek sezony se jí celkem vydařil, když dvakrát vyhrála mezinárodní závody, kde v jednom závodě hodila naposledy přes 65 m. Zbytek sezony se rozhodla maximálně redukovat starty na závodech a soustředit se na mistrovství světa.[18] Na mistrovství světa v Osace se v kvalifikaci potýkala s technikou, ani se nepřiblížila 60 m a nepostoupila do finále. Podle slov trenéra Šilhavého byl výpadek zapříčiněn zraněním nohy.[19] Změna systému tréninku, který podstoupila od roku 2005 se ukázala jako nepříliš prospěšná. Vedla sice k bronzu na MS 2005, ale za relativně průměrný výkon a v roce 2006 vyústila ve zdravotní komplikace, které následně měly negativní dopad na její techniku.

V roce 2008 tak provedli s trenérem jisté nové změny v přípravě. Zaměřili se více na techniku hodů. Na své druhé letní olympijské hry do Pekingu odlétala s očekáváním finálové účasti, pomýšlela i na zisk medaile. Jeden pokus jí v kvalifikaci stačil k tomu, aby se kvalifikovala do finále. Ve finále, které se konalo 18. srpna, obsadila konečné 5. místo. Za vítězkou zaostala o 3 m s výkonem 61,75 m.[20] V roce 2009 začala sezónu úspěšně, kdy hned v prvním závodě hodila kvalifikační limit na mistrovství světa.[21] Od června však byla limitována zánětem achillových šlach. Na mistrovství světa do Berlína sice odjela, ale nepostoupila z kvalifikace.[22] V roce 2010 a 2011 reprezentovala Českou republiku na Evropském mistrovství v Barceloně a mistrovství světa v Daegu. Obě mistrovství však z jejího pohledu skončila neúspěchem. V Barceloně se ani jednou nevešla v kvalifikaci do kruhu a za rok na mistrovství světa hodila v kvalifikaci pouze 53.87 m a obsadila předposlední 23. místo.[23]

V roce 2012 vyústily nezdary z posledních let v ukončení spolupráce s trenérem Šilhavým a přestup na Duklu Praha pod vedení Petra Stehlíka.[1] Přestup do mladého kolektivu znamenal nový impuls do soutěžení, byť jejími tréninkovými partnery byli vesměs muži koulaři. V květnu na memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově splnila B limit na olympijské hry v Londýně výkonem 60,94 m.[24] Před olympiádou jela na mistrovství Evropy do Helsinek kde pronikla do užšího finále a obsadila 8. místo. V kvalifikací se jí sice nedařilo, ale ve finále hodila prvním pokusem téměř 60 m a byl to pro ní po 4 letech první lepší umístění na mistrovském turnaji. Za měsíc startovala olympijských hrách v Londýně. Její třetí účast na hrách dopadla podobně neúspěšně jako před rokem účast na mistrovství světa v Daegu. Výkon 55 m v kvalifikaci znamenal předposlední místo.[25] Na podzim se dozvěděla radostnou zprávu, že Běloruska, která jí před 8 lety o 9 cm překonala a získala bronzovou medaili byla diskvalifikována a že Cechlová dostane dodatečně bronzovou medaili.

Cechlová nepatří mezi silové typy závodnic. Má výbornou diskařskou techniku, kde dominuje především dynamika vrchní části těla, švih a rychlost. Slabší stránkou jejího výkonu je práce nohou. Především levá noha, kterou po zranění už nedokázala rychle zašlapovat a výsledkem byly hody pouze těsně za hranicí 60 m. V poklesu výkonnosti hrály roli i další faktory a události osobního života. Dílčí uznání za sportovní kariéru se jí dostalo, když ČOV rozhodnul, že Cechlová ponese na slavnostním zakončení her v Pekingu českou vlajku.[26] Dne 12. listopadu 2013 oznámila konec sportovní kariéry.[27].

Reference

editovat
  1. a b PROCHÁZKA, Michal. VĚRA CECHLOVÁ POSPÍŠILOVÁ [online]. atletika.cz, 28. února 2012. Dostupné online. 
  2. Osobnosti proti Babišovi. Opustili ho i mnozí z těch, které ANO vydává za příznivce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  3. ŽEHANOVÁ, Barbora. Trenér chtěl kladivářku, Cechlovou chytil disk. iDNES.cz [online]. Kladno: MAFRA, 12. srpna 2005. Dostupné online. 
  4. RYS, Pavel. Premiéra Pospíšilové předčila očekávání [online]. Edmonton: iDNES.cz. Dostupné online. 
  5. PAR. Obě české diskařky prošly do finále [online]. Edmonton: iDNES.cz, 10. srpna 2001. Dostupné online. 
  6. MÁ. Diskařka Cechlová je šestá. Po letech [online]. Praha: iDNES.cz, 2. února 2005. Dostupné online. 
  7. PAR. Bohužel to necinká, lituje Pospíšilová [online]. Mnichov: iDNES.cz, 7. srpna 2002. Dostupné online. 
  8. HAŠEK, Martin. Diskařka dnes zaútočí na medaili [online]. Paříž: iDNES.cz, 25. srpna 2003. Dostupné online. 
  9. NIT. Diskařka nebyla smutná, přestože chtěla vyhrát [online]. Paříž: iDNES.cz, 26. srpna 2003. Dostupné online. 
  10. ROUBAL, Jaroslav. Cechlové utekl bronz o devět centimetrů [online]. Atény: iDNES.cz, 21. srpna 2004. Dostupné online. 
  11. MA. Bronz Cechlové je formální procedurou. Diskařka získá i finanční prémii [online]. iDNES.cz, 6. prosince 2012. Dostupné online. 
  12. IDNES.CZ. Bronz po devíti letech. Cechlová se dočkala olympijské medaile z Atén [online]. iDNES.cz, 1. srpna 2013. Dostupné online. 
  13. MACEK, Tomáš. Diskařka má šaty pro soukromé muzeum [online]. Praha: iDNES.cz, 20. května 2005. Dostupné online. 
  14. KUČEROVÁ, Martina. Cechlová mění filozofii startů. Testuje únavu [online]. Praha: iDNES.cz, 2. června 2005. Dostupné online. 
  15. IDNES.CZ. Diskařka Cechlová získala na MS bronz [online]. Helsinky: iDNES.cz, 11. srpna 2005. Dostupné online. 
  16. POCHMAN, Vít. Cechlová: Každý prahne po vítězstvích [online]. Praha: iDNES.cz, 25. července 2006. Dostupné online. 
  17. ROUBAL, Jaroslav. Cechlová bojovala hlavně s kruhem [online]. Göteborg: iDNES.cz, 10. srpna 2006. Dostupné online. 
  18. ČTK. Cechlová bude kvůli MS málo závodit [online]. Praha: iDNES.cz, 21. června 2007. Dostupné online. 
  19. LÍBAL, Karel. Musí víc trénovat, říká trenér o Cechlové [online]. Ósaka: iDNES.cz, 27. srpna 2007. Dostupné online. 
  20. TRUNEČKA, Ondřej. Čekám, že mě lidi budou bombardovat, říká zklamaná diskařka Cechlová [online]. Peking: iDNES.cz, 18. srpna 2008. Dostupné online. 
  21. ČTK. Diskařka Cechlová splnila limit pro start na MS hned v prvním závodu sezony [online]. iDNES.cz, 16. května 2009. Dostupné online. 
  22. ŽEHANOVÁ, Barbora. Cechlová má za sebou smutnou sezonu. Plakat však nechtěla [online]. Berlín: iDNES.cz, 19. srpna 2009. Dostupné online. 
  23. OSOBA, Michal. Cechlová plakala. Tohle se mi nikdy nestalo, smutnila po kvalifikačním krachu [online]. Barcelona: sport.cz, 27. července 2010. Dostupné online. 
  24. Mediafax. Harting vyhrál Daňkův memoriál v Turnově, Cechlová splnila B-limit pro OH [online]. Liberecko - regiony24.cz, 2012-05-22 [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. 
  25. GRIM, Filip; KUČEROVÁ, Martina. Diskařka Cechlová se finále ani nepřiblížila, zato Melich postoupil [online]. Londýn: iDNES.cz, 3. srpna 2012. Dostupné online. 
  26. ČTK. Českou vlajku ponese při zakončení OH diskařka Cechlová [online]. iDNES.cz, 24. srpna 2008. Dostupné online. 
  27. http://sport.idnes.cz/diskarka-cechlova-ukoncila-karieru-duz-/atletika.aspx?c=A131112_124510_atletika_rou

Externí odkazy

editovat