Věnceslav Černý
Věnceslav Černý (27. ledna 1865, Staré Benátky[1], nyní součást Benátek nad Jizerou – 15. dubna 1936, Mladá Boleslav[2]) byl český malíř, ilustrátor a loutkař.
| Věnceslav Černý | |
|---|---|
 Věnceslav Černý před r.1899 | |
| Narození | 27. ledna 1865 Staré Benátky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. dubna 1936 (ve věku 71 let) Mladá Boleslav  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Nejprve studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Františka Čermáka a Antonína Lhoty, později i na akademii (Akademie der bildenden Künste) ve Vídni u prof. Christiana Griepenkerla. Střídavě žil v Praze, v Mladé Boleslavi a v lázních Železnice.
Rodinný život editovat
Byl ženat, s manželkou Marií, rozenou Jechovou (1874–?) měl syna Aleše (1895–?) a dceru Květuši (1898–?).[3]
Zemřel v nemocnici v Mladé Boleslavi, pohřben byl v Železnici.[2]
Dílo editovat
Téměř výhradně se věnoval ilustraci, jak knižní (především dobrodružné knihy), tak i časopisecké (Světozor, Zlatá Praha). Kromě toho se zabýval i historickými, zejména bitevními motivy, v podobě kreseb i velkých olejomaleb.
Byl oblíbeným ilustrátorem mnoha pražských nakladatelství (např. Kvasnička a Hampl, Alois Hynek, Toužimský a Moravec nebo Josef R. Vilímek), v jejichž vydáních ilustroval zejména knihy Lidije Aleksejevny Čarské, Františka Josefa Čečetky, Aloise Jiráska, Karla Maye a Henryka Sienkiewicze. Vyzdobil rovněž vydání pamětí italského dobrodruha Giacoma Casanovy a v letech 1893 až 1909 ilustroval šestnáct knih Julesa Verna.
Posmrtná pocta editovat
- Pamětní deska Věnceslava Černého je v Železnici, na domě, kde žil a pracoval.[4]
Galerie editovat
-
Čechové dobyli Říma roku 1083 -
Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (1898) -
Śestnáct albatrosů (kol.1920) -
Hold moři -
Ctirad a Šárka
.jpg)
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Akademický malíř Věnceslav Černý. Národní politika. 17. 4. 1936, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 77, obraz 903, Černý Věnceslav
- ↑ Touratlas, Železnice: Pamětní deska Věnceslava Černého. www.touratlas.cz [online]. [cit. 2018-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-31.
Literatura editovat
- Věnceslav Černý: Malíř a ilustrátor, 1999, Sedláček Jiří, kat. 6 s., Památník národního písemnictví, Praha
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 209.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 51.
- Knížák, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. 1. díl A-L. Nucleus HK, 2005, s. 174.
- Věnceslav Černý: Výstava ilustrací, 1951, Remešová Věra, kat. 16 s., Síň S. V. Purkyně Jungmannovo náměstí, Praha
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Věnceslav Černý na Wikimedia Commons 
Autor Věnceslav Černý ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Věnceslav Černý
- Věnceslav Černý v informačním systému abART
- Amatérské divadlo: ČERNÝ, Věnceslav, výtvarník
- Věnceslav Černý na karel-may.majerco.net
