Vědecký podvod

Vědecké pochybení či vědecký podvod je porušení pravidel vědecké práce nebo etického jednání při provádění nebo publikování vědeckého výzkumu.

Existují tři hlavní formy vědeckého podvodu:

  • Fabrikace: vymýšlení výsledků výzkumu.
  • Falzifikace: úmyslné pozměňování výsledků výzkumu (např. manipulací s materiály a přístroji, selektivním výběrem vstupních dat pro analýzu – viz p-hacking).
  • Plagiátorství: přebírání výsledků cizí vědecké práce bez správného citování.

Dále sem patří:

  • Ghostwriting: případ, kdy hlavní podíl na výzkumu má někdo jiný než jmenovaný autor (autoři); někdy se tak děje s cílem zamaskovat příspěvky autorů, kteří jsou ve střetu zájmů.

PříkladyEditovat

Konkrétními příklady jsou např.

Někdy se těžko odlišuje podvod od omylu, jako například v případě tradovaného množství železa ve špenátu.[3]

PříčinyEditovat

Vliv na zrod vědeckých podvodů má i tlak institucí na výsledky výzkumu ("publikuj, nebo zhyň").[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://life.ihned.cz/c1-54762800-trpka-chut-zazracneho-vina - Vědecký podvod otřásl dobrou pověstí červeného vína. Je, nebo není zdraví prospěšné?
  2. https://www.theguardian.com/theobserver/2019/nov/09/climategate-10-years-on-what-lessons-have-we-learned - Climategate 10 years on: what lessons have we learned?
  3. http://www.internetjournalofcriminology.com/Sutton_Spinach_Iron_and_Popeye_March_2010.pdf Archivováno 1. 10. 2011 na Wayback Machine - SPINACH, IRON and POPEYE: Ironic lessons from biochemistry and history on the importance of healthy eating, healthy scepticism and adequate citation
  4. http://www.uow.edu.au/~bmartin/pubs/92prom.html - Scientific fraud and the power structure of science

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat