Vítové ze Rzavého

šlechtický rod

Vítové ze Rzavého (ve starší podobě Vítové ze Rzawe) byl starý český vladycký rod, který se kolem roku 1400 vydělil z rozrodu Těmínů. Ve druhé polovině 17. století byli povýšeni do stavu svobodných pánů, ale již roku 1675 vymřeli.

Vítové ze Rzavého
Erb Vítů ze Rzavého
Erb Vítů ze Rzavého
Země České královstvíČeské království České království
Mateřská dynastie Těmínové z Těmic
Tituly

Zakladatel Vít ze Rzavého
Rok založení 14. století
Vymření po meči 1675
Poslední vládce Mikoláš Aleš Bohuslav Vít ze Rzavého
Současná hlava - (rod vymřel)
Větve rodu

Původ a historieEditovat

Vítové ze Rzavého, podobně jako další větve rodu Těmínů z Těmic (Lapáčkové z Vrážného, Sádlové z Vrážného, či Chrtové z Ertína, s nimiž měli společný základ erbu), pocházela z Táborska, nemají však jedno společné rodové jméno (jako např. Hrabišici, Ronovici, Drslavici apod.). Rod se později usadil v Povltaví jižně od Prahy (okolí Neveklova, Suchdol, Křečovice ad.)

Prvním doloženým předkem původně jihočeského rodu Těmínů z počátku 14. století byl jistý Jan Těmín z Těmic, původ rodu je však starší. Jan byl prvním, kdo použil tohoto jména, avšak pocházel z rodu neznámého jména, který již před rokem 1400 používal týž rodový erb, společný pro shora uvedené rody.

VítovéEditovat

 
Ves Rzavá, původní sídlo rodu

Na konci 14. století se objevuje první zmínka o Vítovi ze vsi Rzavá (Rzawa) či Rzavé na Táborsku. Ten byl od roku 1414 purkrabím na Choustníku, jehož jméno se později stalo jménem rodovým. Měl tři syny: Mikuláše, jenž byl purkrabím na Zvíkově, Lipolta (Lipolda), taktéž činného na Zvíkově a od roku 1446 v Dobronicích, a nejmladšího Víta, rovněž purkrabího na Choustníku.

V další generaci se rod Vítů silně rozrostl a rozdělil. Vítové drželi několik panství, mezi která patřila Želeč či Stádlec, a jeden z potomků, Zdeněk, byl hejtmanem v Jindřichově Hradci. Později se do jejich držby dostala také panství Dub, Dobřejovice, Houžná, Mezná, Opařany, Pacov (Padov) či hrad Dobronice, Vodlochovice a další.

Mikoláš Aleš Bohuslav byl hejtmanem Bechyňského kraje a stejně tak jeho syn. Kromě toho zastával též úřad pražského malostranského hejtmana a v roce 1652 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Od roku 1658 byl hejtmanem Nového Města pražského. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Eliškou Jitkou Benedovou z Nečtin a podruhé s Kateřinou Příchovskou z Příchovic. Mikoláš Aleš Bohuslav zemřel v roce 1675 jako poslední příslušník tohoto rodu.

ErbEditovat

Rodový erb Vítů ze Rzavého tvořilo červené břevno pokosem přes stříbrný štít. V klenotu erbu seděl chrt na červenozlatém polštářku.[1]

PříbuzenstvíEditovat

Vítové ze Rzavého se spojili s Popely z Lobkovic, Příchovskými z Příchovice ad.

ReferenceEditovat

  1. Historie rodu Těmínů [online]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • HÁS, Jiří. Šlechtické rody na Rychnovsku. Praha: Onyx, 2001. ISBN 80-85228-68-8. 

Externí odkazyEditovat

Kronika rodu Zrzavých