Wikipedie

Vícenice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Vícenice (okres Třebíč))
Tento článek je o obci na Moravskobudějovicku. Další významy jsou uvedeny na stránce Vícenice (rozcestník).

Obec Vícenice (dříve Výcenice[4], německy Witzenitz, jinak též Wecennitz, Wyeczenycze, Wiczenicze, Wiczenitz, Wicenice, Wiczenitz, Vicenice[5]) se nachází 4 km severně od Moravských Budějovic v nadmořské výšce 459 m n. m. Žije zde 191[1] obyvatel.

Vícenice
Centrum Vícenic s návsí a parčíkem
Centrum Vícenic s návsí a parčíkem
Znak obce VíceniceVlajka obce Vícenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°5′21″ s. š., 15°48′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel191 (2023)[1]
Rozloha4,48 km²[2]
Katastrální územíVícenice u Dolních Lažan
Nadmořská výška459 m n. m.
PSČ676 02
Počet domů75 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVícenice 31
676 02 Moravské Budějovice 2
ou-vicenice@volny.cz
StarostaJaroslav Bačo
Oficiální web: www.vicenice.cz
Vícenice
Vícenice
Další údaje
Kód obce588342
Kód části obce29441
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za vesnicí se nachází menší rybníček Oklika, který je napájený místním potokem. Nejvyšším bodem je Holý kopec (580 m n. m.). Závody v motocrosu se zde již nekonají. Obec se nachází na jižním okraji geomorfologického celku Stařečská pahorkatina.

Sousedními obcemi sídla jsou Dolní Lažany, Jakubov u Moravských Budějovic, Bohušice a Lukov.

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278, v tu dobu byl majitelem vesnice Adalhard z Vícenic, roku 1447 byly Vícenice prodány Smilovi z Doubravice, posléze Vícenice patřily Janovi z Pernštejna, který je roku 1538 prodal Jindřichovi z Lomnice. Roku 1609 prodala Kateřina Meziříčská z Lomnice Jaroměřice i s Vícenicemi Zikmundovi z Tiefenbachu, v roce 1615 zakoupil Vícenice s Bohušicemi Štokhornarovi ze Storejnu, tomu byl následně majetek zkonfiskován a Vícenice byly připojeny k jaroměřickému panství.[5]

V roce 1623 získali panství Questenberkové, Jaroměřice jako konfiskát zakoupil od královské komory Gerhard z Questenberka. V roce 1661 se vlády nad panstvím ujal Jan Antonín z Questenberka, ten dokončil renesanční přestavbu zámku včetně divadla. Dalším majitelem z rodu Questenberků se stal Jan Adam z Questenberka, za jeho vlády vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic. V roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra.

V roce 1911 nedaleko vesnice spadl meteorit o váze 4 kg.[6] V roce 1901 byla v parku ve vsi postavena dřevěná zvonice, nedaleko ní byl již v roce 1888 postaven kříž. V roce 1931 byla zahájena stavba silnice mezi Vícenicemi a Jakubovem, ta byla dokončena 1933. Roku 1935 byl vysázen sad ve vesnici a také vysazena Švehlova lípa na návsi, roku 1936 byl do parku umístěn památník obětem první světové války.[7] V roce 1942 byl rekvírován zvon z kostela, na konci druhé světové války bylo ve vesnici skladiště granátů a nábojů, v dubnu roku 1945 chtěl Rudolf Stritzko se svojí partyzánskou skupinou přepadnout skladiště a zlikvidovat je. Stanislav Slavík byl určen k tomu, aby skladiště vyhodil do vzduchu, ale při ústupu byl zastřelen a pohřben v Lukově.[8]

V roce 1952 bylo založeno JZD a také byl do vesnice přiveden telefon. Roku 1956 byla v úřadu MNV založena mateřská škola. V roce 1960 byly Vícenice začleněny do obce Dolní Lažany.[9] V roce 1965 byl vybudován rybník za Oklikou, roku 1968 byl přestaven bývalý hostinec na kulturní dům. V roce 1972 byly sloučeny různá JZD do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích. Roku 1976 byl zatrubněn Vícenický potok v obci a roku 1979 byla založena kanalizace ve vsi. V roce 1980 byly Vícenice začleněny pod Moravské Budějovice a roku 1986 byl po vsi rozveden vodovod.[10]

V roce 1992 se obec osamostatnila, roku 1996 bylo rozvedeno telefonní vedení po všech domech vesnice. Mezi lety 1997 a 1998 byla dokončena přestavba budovy obecního úřadu. V roce 1998 bylo také rekonstruováno veřejné osvětlení a elektrické vedení, byl také opraven památník obětem války. V letech 1999 a 2000 byla obec plynofikována.[11]

V roce 1952 bylo ve vsi založeno JZD, roku 1960 bylo sloučeno s JZD v Dolních Lažanech a vzniklo tak JZD Rozkvět ve Vícenicích, to pak bylo roku 1972 sloučeno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.[5]

Do roku 1849 patřily Vícenice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Vícenice pod Dolní Lažany, mezi lety 1961 a 1979 byla obec začleněna opět pod Dolní Lažany a mezi lety 1980 a 1991 byla obec začleněna pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[12]

 

Vývoj počtu obyvatel Vícenic[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 282 261 277 231 246 295 252 248 230 223 207 202 187

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Vícenice
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (44.54 %) ČSSD (30.58 %) KSČM (28.57 %) ANO (38.46 %) ANO (39.28 %)
2. KSČM (24.54 %) KSČM (25.88 %) ČSSD (19.04 %) KSČM (14.28 %) SPD (13.39 %)
3. KDU-ČSL (13.63 %) ODS (11.76 %) ANO 2011 (17.85 %) ČSSD (10.98 %) SPOLU (11.6 %)
účast 67.90 % (110 z 162) 54.49 % (85 z 156) 55.13 % (86 z 156) 63.01 % (92 z 146) 72.73 % (112 z 154)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Vícenice
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (39.06 %) STO (32.2 %) STO (22.64 %) ANO (24.44 %)
2. ODS (23.43 %) KSČM (25.42 %) ČSSD (20.75 %) ODS+STO (22.22 %)
3. KSČM (20.31 %) ČSSD (23.72 %) KSČM (18.86 %) STAN+SNK ED (13.33 %)
účast 43.24 % (64 z 148) 40.76 % (64 z 157) 35.57 % (53 z 149) 30.41 % (45 z 148)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (25 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů). Volební účast byla 64.78 %, tj. 103 ze 159 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 58.23 %, tj. 92 ze 158 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (54 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 70.07 %, tj. 103 ze 147 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů). Volební účast byla 75.17 %, tj. 109 ze 145 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (64 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (14 hlasů). Volební účast byla 71.70 %, tj. 114 ze 159 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (81 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (34 hlasů). Volební účast byla 72.96 %, tj. 116 ze 159 oprávněných voličů.[25]

Zajímavosti a pamětihodnosti editovat

  • Holý kopec (579,8 m n. m.) – kopec na severozápad od obce. Na jeho jihovýchodním svahu byla v polovině 70. let 20. století vybudována motokrosová trať.[26]
  • kříž v parku z roku 1888[7]
  • dřevěná zvonička v parku z roku 1901[7]
  • památník padlým vojákům v první světové válce v parku z roku 1936[7]

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 674–676. 
  6. ↑ Vicenice – Wiki.Meteoritica.pl. wiki.meteoritica.pl [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d KROTKÝ, Zdeněk. Listování kronikou - část 1 [online]. Vícenice: Obec Vícenice, 2008-02-22 [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-26. 
  8. ↑ KROTKÝ, Zdeněk. Listování kronikou - část 2 [online]. Vícenice: Obec Vícenice, 2008-02-22 [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-26. 
  9. ↑ KROTKÝ, Zdeněk. Listování kronikou - část 3 [online]. Vícenice: Obec Vícenice, 2008-02-22 [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-26. 
  10. ↑ KROTKÝ, Zdeněk. Listování kronikou - část 4 [online]. Vícenice: Obec Vícenice, 2008-02-22 [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-26. 
  11. ↑ KROTKÝ, Zdeněk. Z novodobých dějin naší obce [online]. Vícenice: Obec Vícenice, 2008-02-23 [cit. 2022-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-26. 
  12. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 340. 
  13. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ KROTKÝ, Vítězslav. Holý kopec – motokrosová trať. Vícenice – oficiální stránky obce [online]. 15. 03. 2008 [cit. 21.9.2008]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-31. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vícenice&oldid=22681992“