Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu

název geomorfologického regionu části jižních makrosvahů Centrálního Velkého Kavkazu v Gruzii

Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu je název geomorfologického regionu části jižních makrosvahů Centrálního Velkého Kavkazu v Gruzii. Tento region se skládá ze šesti samostatných vápencových masivů, navzájem oddělených soutěskami řek Magana, Čanisckali, Chobi a Techuri. Tyto jednotlivé masivy jsou od západu k východu Culiši, Kvira, Gauča, Migaria, Aschi a Chvamli.[1]

Vápencové masivy Centrálního Velkého Kavkazu
fotografie strmého vápencového útesu
Masiv Chvamli při pohledu z Kutaisi

Nejvyšší bod2520[1] m n. m. (Gadrekili[1])

Nadřazená jednotkaVelký Kavkaz
Sousední
jednotky
Egrisský hřbet, Kolchidská nížina

SvětadílAsie (nebo Evropa [p 1])
StátGruzieGruzie Gruzie
HorninyVápenec [1]
PovodíInguri, Rioni, Chobi,
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednotlivé masivyEditovat

Masiv Culiši se nachází mezi soutěskami řek Enguri a Magana a zabírá plochu asi 7 km2. Vápencové vrstvy jsou silně ukloněné, povrch masivu je pokrytý lesem. Díky této terénní konfiguraci jsou v něm krasové formy reliéfu jen slabě vyvinuté.[1]

Masiv Kvira se nachází mezi soutěskami řek Magana a Čanisckali. Na jižním úpatí masivu vyvěrají řeky Intsra a Moroža. Nejvyšším bodem je vrchol Kvira s výškou 2038 m.[2] Povrch masivu je zkrasovělý, nad hranicí lesa ve výšce 1700 m jsou dobře vyvinuty závrty a suchá údolí. Je zde i několik prozkoumaných jeskyň a propastí s bohatou krápníkovou výzdobou.[1]

Masiv Gauča se nachází mezi soutěskami řek Čanisckali a Chobi. Ze všech uvedených masivů je nejnižší a nejmenší, je jen asi 3–4 km dlouhý a 1–2 km široký. Vápence tohoto masivu jsou spodně-křídového stáří. Málo vyvinuté krasové tvary tvoří suché rokle nebo závrty.[1]

Masiv Migaria se nachází mezi soutěskami řek Chobi a Techuri. Táhne se ve východozápadním směru v délce asi 17 km a jeho nejvyšším bodem je hora Migaria s výškou 2025 m, na západ od ní je pak vrchol Džvari (1838 m). Ze severu a východu je ohraničen 200–400 m vysokými skalními útesy, nazývanými Skály Lekari. Vrchní část masivu je tvořena spodně křídovými vápenci (stupeň Urgon), tvořícími synklinální strukturu, ve které je vyvinuto Migarské komplexní polje ve výšce 1000–1100 m. V západní části daného polje je propast Cipuria, jejíž mikroreliéf je pokryt závrty, roklemi a šachtovými jeskyněmi, z nichž některé jsou vyplněny ledem. Dále je tato část masivu Migaria pokryta závrty a škrapy, porostlými kolchickými lesy. Jižní část masivu je tvořená monoklinálním svahem tvořeným svchně křídovými vápenci, opět zkrasovělými.[1] Na dvou lokalitách masivu roste endemická a ohrožená bříza betula megrelica.[3]

Masiv Aschi je plošně nejrozsáhlejší a nejkomplexnější vápencový masiv v Gruzii. Je protažen zhruba 20–21 km v poledníkovém i rovnoběžkovém směru, ohraničen je řekami Techuri a Cchenisckali. Nejvyšším bodem je vrchol Gadrekili s výškou 2520 m. Ze severu a východu ohraničují masiv 300–500 m vysoké skalní stěny. Masiv zahrnuje vysokohorský a středohorský kras, krasová plató, kaňony. Vysokohorský kras je vytvořen v urgonských vápencích (spodní křída), a tvoří jej Kvibijská synklinála a hřeben Opicare. Krasový mikroreliéf Kvibijské synklinály tvoří velké množství závrtů a škrapů, srážkové vody jsou odvodňovány krasovým podzemím a tvoří na západních svazích řadu vyvěraček. Dále na jih se nachází plató Maidani tvořené horizontálními vápencovými vrstvami s množstvím hlubokých krasových forem. Na okrajích tohoto plató je opět řada krasových vyvěraček. Na jeho jihovýchodě je vyvonuto polje Turchu, hluboké 80–150 m pod okolním terénem, s délkou 3 km a šířkou 2 km.[1]

Masiv Chvamli se nachází mezi soutěskami řek Cchenisckali a Rioni. Je dlouhý 11–12 km a široký okolo 7 km. Jeho nejvyšším vrcholem je Chvamli s výškou 2001 m. Masiv má monoklinální strukturu tvořenou urgonskými vápenci. Údolí Lachepisgele, hluboké 200–250 m, jej rozděluje na dvě kuesty. Jižní okraje masivu jsou ohraničeny 300–500 m vysokými skalními útesy spadajícími do masivu Okriba tvořeného bajokskými porfyrity. V těchto útesech je řada jeskyní, ve kterých gruzínští králové ukrývali své bohatství.[1]

GalerieEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Díky tomu mohou být kavkazské vrcholy počítány jak za součást Evropy, tak za součást Asie, a některé leží podle některých názorů přímo na dané hranici. Více informací v článku Evropa.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j TIELIDZE, Levan. Geomorphology of Georgia. Cham: Springer, 2019. ISBN 978-3-319-77763-4. S. 153–156. (anglicky) 
  2. Topografické mapy 1 : 50 000. [s.l.]: Generální štáb SSSR Dostupné online. (rusky) 
  3. Megrelian Birch [online]. globaltrees.org [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (anglicky)