Otevřít hlavní menu

Válka v Afghánistánu (2001–současnost)

konflikt USA a jejich spojenců v Afghánistánu od roku 2011

Válka v Afghánistánu je probíhající konflikt,[zdroj?] který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států, Spojeného království a dalších 45 států na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy, zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí, nastolení míru, ochrana obyvatelstva, rekontrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy.[5]

Válka v Afghánistánu
konflikt: konflikt v Afghánistánu a válka proti terorismu
{{{popisek}}}
trvání: 7. října 2001 – současnost (18 let a 69 dní)
místo: Afghánistán
casus belli: Teroristické útoky 11. září 2001
výsledek: probíhá:
strany
invaze (2001):

Flag of the International Security Assistance Force.svg ISAF (2001–2014)
Flag of the Resolute Support Mission.svg Operace RS (od 2014)

invaze (2001):

fáze ISAF (od 2001)
Flag of Taliban.svg Tálibán

Flag of Jihad.svg Al-Káida


Flag of Taliban.svg odštěpené skupiny Tálibánu


Islámský stát
AQMI Flag asymmetric.svg IS – provincie Chorásán (od 2015)[1]

spojenci:

velitelé
Afghánistán Ašraf Ghaní

USA Donald Trump
Spojené království Boris Johnson
Kanada Justin Trudeau
Austrálie Scott Morrison
Itálie Giuseppe Conte
Německo Angela Merkelová
Severoatlantická aliance Austin S. Miller
Česko Andrej Babiš


bývalí vůdci:
Afghánistán Hámid Karzaj
USA George W. Bush
USA Barack Obama
Spojené království Tony Blair
Spojené království Gordon Brown
Spojené království David Cameron
Spojené království Theresa Mayová
Kanada Jean Chrétien
Kanada Paul Martin
Kanada Stephen Harper
Austrálie John Howard
Austrálie Kevin Rudd
Austrálie Julia Gillardová
Austrálie Tony Abbott
Austrálie Malcolm Turnbull
Itálie Silvio Berlusconi
Itálie Romano Prodi
Itálie Mario Monti
Itálie Enrico Letta
Itálie Matteo Renzi
Itálie Paolo Gentiloni
Německo Gerhard Schröder
Česko Miloš Zeman
Česko Vladimír Špidla
Česko Stanislav Gross
Česko Jiří Paroubek
Česko Mirek Topolánek
Česko Jan Fischer
Česko Petr Nečas
Česko Jiří Rusnok
Česko Bohuslav Sobotka

Flag of Taliban.svg Hajbatulláh Achúndzád (od 2016)

Flag of Taliban.svg Siradžuddín Hakkání
Flag of Hezbi Islami Gulbuddin.svg Gulbuddín Hekmatjár
Flag of Jihad.svg Ajmán Zavahrí
Flag of Jihad.svg Hadži Nadžibulláh


bývalí vůdci:
Flag of Taliban.svg Abdul Ghání Baradar (zajat)
Flag of Taliban.svg Muhammad Rasul (zajat)
Flag of Taliban.svg Muhammad Mansúr(2015–2016)
Flag of Taliban.svg Muhammad Umar(zemřel v roce 2013)
Flag of Taliban.svg Džaláluddín Hakkání(zemřel roku 2014)
Flag of Taliban.svg Obajdulláh AkhundFlag of Taliban.svg Dadulláh AkhundFlag of Jihad.svg Usáma bin Ládin(do 2011)

síla
Afghánistán Afghánské národní bezpečnostní síly:
352 000[2]
Flag of the International Security Assistance Force.svg ISAF: 18 000+ (od 2014)
Flag of Taliban.svg Tálibán: 60 000

Flag of Hezbi Islami Gulbuddin.svg HIG 1 500–2 000
Flag of Jihad.svg Al-Káida cca 3 000 v roce 2001, nyní 50–100


Flag of Taliban.svg Vysoká rada Muhammada Rasula: 3 000–3 500
Flag of Jihad.svg Fidai Mahaz: 8 000

ztráty
Flag of the International Security Assistance Force.svg ISAF:
3 314 zabito,

23 500 zraněno
Flag of None.svg soukromé vojenské společnosti:
1 143 zabito
Afghánistán Afghánské národní bezpečnostní síly:
~ 10 100 zabito
Flag of Afghanistan (1992–2001).svg Severní aliance:
200

72 000+ zabito
13 000 - 15 000 zabitých civilistů (2001-2011), podle OSN od roku 2009 zemřelo 14 069 civilistů převážně po útocích povstalců [3]
IPPNW odhaduje 220 000 obětí[4]

Takzvaná Bushova doktrína určovala, že Spojené státy nebudou rozlišovat mezi teroristickými organizacemi a státy či vládami, které je budou ochraňovat.

V současnosti[kdy?] probíhají v Afghánistánu dvě paralelní vojenské operace:[zdroj?]

  • Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom - OEF) je americkou operací, které se účastní také několik koaličních partnerů.[6]
  • International Security Assistance Force (ISAF) vznikla koncem prosince 2001 z pověření Rady bezpečnosti OSN s cílem zajistit Kábul a okolní území. V roce 2003 kontrolu nad ISAF převzalo NATO. V roce 2009 působilo v rámci ISAF 64 500 vojáků ze 42 zemí. V ISAF mají Spojené státy 29 950 vojáků, Česká republika 300 vojáků.[kdy?] Při posledním velkém útoku na Českou vojenskou základnu 8. července 2014 padlo 5 vojáků (David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř). Třetí jmenovaný zemřel při transportu do nemocnice. Všichni byli 28. října vyznamenáni medailí za Hrdinství (im memorian) prezidentem Milošem Zemanem.

Spojené státy a Spojené království zahájily leteckou bombardovací kampaň v koordinaci s pozemní ofenzívou Severní aliance. Koordinaci zajišťovaly především speciální síly států NATO.

Spojencům se sice podařilo svrhnout vládu Talibanu, kterému se v pozdějších letech podařilo opět nabrat síly.[7] Kampaň byla oproti původním očekávaní méně úspěšná. Nedosáhla totiž cíle omezit působení Al-Kaidy.[8]

Od roku 2006 ohrožuje stabilitu Afganistanu zvýšená aktivita povstalců z hnutí Taliban, rekordně vysoká úroveň produkce opia[9][10] a slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město Kábul.[11] Roste rovněž napětí mezi Pákistánem a Spojenými státy, kvůli podpoře Talibanu na Paštúny obývaných Federálně spravovaných kmenových územích a americkým útokům na pákistánské území za pomocí bezpilotních letadel.

Průběh válkyEditovat

 
Vojenská situace v Afghánistánu v roce 2017:
     Území pod kontrolou afghánské vlády a NATO

Usáma bin Ládin, hlavní sponzor sítě Al-Kaida, žil v Afghánistánu ovládaném hnutím Taliban, kde vedl výcvikové tábory teroristů.[12] Po teroristických útocích na americké velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998 americké námořnictvo bombardovalo teroristické výcvikové tábory střelami s plochou dráhou letu odpalovanými z ponorek. Rada bezpečnosti OSN v reakci na útok na americké ambasády vydala v letech 1999 a 2000 rezoluce číslo 1267 a 1333 namířené proti Talibanu, které obsahovaly finanční sankce a zákaz dovozu vojenského zařízení.

7. října 2001 v reakci na teroristické útoky 11. září a neochotu vydat bin Ládina z Afghánistánu, začal prezident USA George W. Bush válku, kdy se spokojil pouze s první rezoluzí RB OSN, tedy s tím, že Taliban na území Afghánistánu byl označen za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. G. Bush neměl trpělivost, aby počkal na druhou větu, kterou by mu RB OSN dala "zmocnění použít všech dostupných prostředků"[13] Šlo o letecké údery Spojených států a Spojeného království na pozice hnutí Taliban v Afghánistánu.

Taliban byl od 14. října 2001 ochotný jednat o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl.[14] Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy. Až když v roce 2003 přebírali dva členové NATO /SRN a Nizozemsko/ velení za jednu z misí, otevřely se dveře pro převzetí celé mise Aliancí.[15] Operace Trvalá svoboda zahájená v roce 2001 v podstatě pokračuje v Afghánistánu dodnes.[zdroj?]

StatistikaEditovat

Náklady na válku pro Spojené státy na začátku roku 2017:[16]

  • cena války denně: 100 milionů amerických dolarů
  • celkem: 750 miliard dolarů
  • cena války za vojáka a za rok: 2 100 000 dolarů

IPPNW, celosvětová skupina 63 národních lékařských organizací, odhaduje, že za deset let trvání války v Afghánistánu zahynulo 220 000 lidí.[4]

KritikaEditovat

Spojené státy v roce 2009 přiznaly, že používají ve válce v Afghánistánu munici s bílým fosforem. Při útocích proti nepřátelským objektům došlo také k zasažení afghánských civilistů. Podle Ženevských konvencí je použití bílého fosforu proti lidem zakázáno. Bílý fosfor je nebezpečnou chemickou zbraní, která způsobuje strašlivé popáleniny.[17][18]

V roce 2010 prozradil whistleblower mezi vojáky, že skupina amerických vojáků, kteří si říkali Kill Team, zavraždila nejméně tři afghánské civilisty a části jejich těl pak sbírala jako trofeje. Pět vojáků obviněných z vraždy stanulo před vojenským soudem.[19][20]

Při sérii opakovaných útoků americké armády 3. října 2015 v Kundúzu na nemocnici, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranic, zahynulo 42 lidí včetně lékařů a nemocničního personálu.[21] Americká armáda útok označila za kombinaci neúmyslných lidských selhání, technických chyb a špatného postupu a zahájila kázeňské řízení s 16 vojáky.[22] Prezident Obama[23] a velitel spojeneckých sil v Afghánistánu John Campbell se za útok omluvili.[22]

Z uniklých dokumentů vyplývá, že při náletech bezpilotních letounů v Afghánistánu tvořili civilisté přibližně 90% obětí.[24] Podle Amnesty International se Spojené státy při útocích bezpilotních letounů dopouštějí válečných zločinů, protože při útocích umírá velké množství neozbrojených civilistů.[25] Útoky bezpilotních letounů označil za porušení mezinárodního práva také vyšetřovatel OSN Ben Emmerson.[26]

ReferenceEditovat

  1. Militants In Afghanistan, Pakistan Claiming Allegiance To IS. Svobodná Evropa [online]. 2014-09-26 [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. 
  2. The Afghan National Security Forces Beyond 2014: Will They Be Ready? [online]. Centre for Security Governance, February 2014 [cit. 2014-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-26. (anglicky) 
  3. http://zpravy.idnes.cz/civilnich-obeti-v-afghanistanu-pribyva-d9m-/zpr_nato.aspx?c=A140212_073312_zpr_nato_inc
  4. a b "Zahynulo při tažení Západu proti teroru 1,3 milionu lidí?". Týden. 27. března 2015.
  5. https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/valka-afghanistan-isaf/r~i:wiki:1133/
  6. RS22633 - U.S. Forces in Afghanistan. opencrs.com [online]. [cit. 2013-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-16. 
  7. The Taliban Resurgence in Afghanistan [online]. [cit. 2013-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-27. (anglicky) 
  8. Afghanistan: and the troubled future of unconventional warfare [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Opium Harvest at Record Level in Afghanistan [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Afghanistan opium at record high [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Afghanistan could return to being a ‘failed State’ [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Osama bin Laden Wealthy Saudi exile is a terrorist mastermind [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. EICHLER, Jan. Legální a nelegální války v dnešní době. Vojenské rozhledy. Roč. 2012, čís. 3, s. 16-47. [ISSN Dostupné online]. 
  14. Bush rejects Taliban offer to hand Bin Laden over, The Guardian
  15. KŘÍŽ, Pavel. Severoatlantická aliance v řešení ozbrojených konfliktů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 134 s. S. 34. 
  16. [1]
  17. EXCLUSIVE – Afghan girl's burns show horror of chemical strike. Reuters India. 8. května 2009. Dostupné online [cit. 2 December 2009]. (anglicky) 
  18. CHIVERS, C. J. Pinned Down, a Sprint to Escape Taliban Zone. New York Times. 19. dubna 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Murder in Afghanistan: SPIEGEL TV's 'Kill Team' Documentary. www.spiegel.de. Spiegel Online, January 4, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  20. HERSH, Seymour M. The 'Kill Team' Photographs. The New Yorker. March 22, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  21. 42 mrtvých. Pořád nevím, proč Američané na naší nemocnici zaútočili, říká Maďar. Lidovky. 3. října 2016.
  22. a b http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1770874-americka-armada-za-utok-na-nemocnici-lekaru-bez-hranic-potresta-16-vojaku
  23. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1597515-obama-se-omluvil-za-bombardovani-nemocnice-v-kunduzu
  24. "Obama-led drone strikes kill innocents 90% of the time: report". The Washington Times. 15. října 2015.
  25. "Obama válečným zločincem? Kvůli zabíjení civilistů drony". Týden. 22. října 2013.
  26. "Amnesty: Amerika páchá skrze drony válečné zločiny". Aktuálně.cz. 22. října 2013.

Související článkyEditovat