Otevřít hlavní menu

Václav Vojtěch Červenka z Věžňova

český historik, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní

Václav Vojtěch Červenka z Věžnova (1636 Turnov1694 Litoměřice)[1] byl český římskokatolický duchovní, spisovatel a historik, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a v letech 1682 až 1694.

Václav Vojtěch Červenka z Věžňova
Narození 1636
Turnov, Habsburská monarchie
Úmrtí 1694
Turnov, Habsburská monarchie
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Titul
Kanovník
Sídelní kanovník
litoměřické kapituly
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

Životopisné údajeEditovat

Narodil se roku 1636 v Turnově. Vysvěcen na kněze byl v roce 1662. Byl farářem v Nové Vsi, od roku 1668 pak děkanem v Jičíně. V Jičíně se zvlášť stýkal s Bohuslavem Balbínem a na jičínské jezuitské koleji i s barokním básníkem Friedrichem Bridelem. V letech 1682–1689 působil jako arciděkan v Plzni[2] a v roce 1689 se stal kanovníkem v litoměřické kapitule. Zemřel roku 1694[3] v Turnově.

DíloEditovat

Byl spisovatelem a historikem. Vedle pastýřských prací se zabýval velmi pilně českou historií. Zabýval se biografií o životě Albrechta z Valdšteina. Díky svým kontaktům s Bohuslavem Balbínem, P. Pěšinou, císařským knihovníkem Lamberciem a jinými získal mnoho informací, které pak zachytil ve svých knihách. Díky spisu: „Splendor et Gloria domus Waldsteinianae“, získal velikou důvěru hradeckého biskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, který mu otevřel dveře k vyšším kontaktům.

Císař Leopold I. mu začal být nakloněn, dovolil mu užívat k historickým pracím svého archivu i císařské knihovny.

Získal postupně duchovní hodnosti, ale odměnou za historické, literární a pastýřské práce i erb a titul "z Věžnova".

Jeho krátký životopis sepsal Fortunát Durych.

Publikační činnostEditovat

  • ČERVENKA V.V. z Věž.: Splendor et Gloria domus Waldsteinianae, Praha 1673

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červenka z Věžnova. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Díl 6. S. 651.
  2. http://web.quick.cz/fsvbart/stranky/historie_duchovni_spravy.html Historie duchovní správy v Plzni
  3. PETERA V.: Géniové církve a vlasti, Praha 1964

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat