Václav Spitzner

botanik, středoškolský profesor

Václav Spitzner (23. září 1852, Beroun[1]9. ledna 1907, Prostějov[2]) byl český botanik a středoškolský profesor. Od roku 1877 vyučoval na české zemské reálce v Prostějově. Prováděl výzkum rostlinných druhů na Moravě, přičemž se specializoval především na lišejníky. Věnoval se také entomologii a geologii. Založil a vedl Klub přírodovědecký v Prostějově. Byl prvním botanikem, který psal česky o moravské květeně.

Václav Spitzner
Vaclav Spitzner Narodni album.png
Narození 23. září 1852
Beroun
Úmrtí 9. ledna 1907 (ve věku 54 let)
Prostějov
Povolání přírodovědec, entomolog a botanik
Národnost Češi
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodil se 23. září 1852 v Berouně jako syn berního úředníka.[1] Navštěvoval gymnázium ve Slaném a v Praze a po maturitě r. 1871 nastoupil na pražskou univerzitu, kde studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku.[3] Roku 1877 získal učitelské místo na české reálce v Prostějově. Tam setrval do konce života.[3]

Vedle učitelských povinností se věnoval vědecké práci. V letech 1880 až 1900 se podílel na výzkumech moravsko-slezské květeny, které prováděli Adolf Oborny a Eduard Formánek.[4] Zaměřil se mimo jiné na vegetaci Prostějovska a na ostružiny a lišejníky v okolí Plumlova.[5] K jeho zájmům ale patřila také geologie[4] a entomologie.[3]

V prosinci 1897 založil společně s entomologem Vladimírem Zoufalem a odborným učitelem Gaierem Klub přírodovědecký v Prostějově, s cílem provádět výzkum, popularizovat poznatky v českém jazyce a shromažďovat přírodniny pro potřeby školních sbírek.[6][7] V následujících letech uspořádali řadu veřejných přednášek. V. Spitzner vykládal např. o přírodních a obchodních poměrech čajovníku,[8] o geologických poměrech vodovodu města Olomouce[9] a o výsledcích světového geologického výzkumu na pevnině i na mořském dně.[10] V rámci spolku také založil a redigoval Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově,[11][p 1] v němž byla zveřejněna řada zdařilých prací.[12] V klubu byl dlouholetým předsedou a čestným členem.[3] Vedle toho působil jako dopisující člen Vlastivědného spolku musejního v Olomouci a konzervátor moravského muzejního spolku v Brně.[3]

Byl oceňován pro obsáhlý vědecký rozhled. Vychoval řadu spolupracovníků a šířil zájem o přírodní vědy.[3] Byl vynikajícím lokálním badatelem v oblasti botaniky.[5] Vynikal neúnavnou pílí.[13] Stal se prvním badatelem, který psal o moravské květeně česky.[14] Školám věnoval množství shromážděného materiálu; například prostějovská reálka od něj dostala velký herbář.[3] Jeho zkratku nese např. zvonek moravskýCampanula moravica (Spitzn.) Kovanda.

25. srpna 1883 se oženil se čtyřicetiletou vdovou Marií Helfertovou roz. Křepelkovou původem z Ivanovic na Hané.[15] Zemřel náhle 9. ledna 1907 na cévní mozkovou příhodu.[2]

V září 1934 byly na jeho počest nazvány nově zřízené Spitznerovy sady na místě bývalého hřbitova u kostela sv. Petra a Pavla v Prostějově.[16]

 
Spitznerovy sady v Prostějově

DíloEditovat

Řadu prací publikoval v periodickém tisku, například v programech prostějovské reálky, v časopisech Verhandlungen des naturfr. Vereines, Časopis Matice moravské, Vlastivěda Moravy a Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově.[4] Vesmír uveřejnil např. jeho návod k preparování rostlin pro herbáře (1. prosince 1887) a o poměrech na Kotouči u Štramberka (1. dubna 1889, 15. dubna 1889).

Knižně vyšly mimo jiné:

  • Beitrag zur Flechtenflora Mährens und Öst.-Schlesiens: Strauch-, Blatt- und Galertflechten. Brünn 1890.
  • Floristische Mittheilungen. Brünn 1893.
  • Foraminifery z miocénových jílů u Čech blíže Prostějova. Prostějov 1906.
  • Hrance z teras diluviálních u Berouna v Čechách. Prostějov 1906.
  • (společně s H. Hostinkem) Kulmová flora od Kobeřic blíže Prostějova. Prostějov 1904.
  • Květena okresu prostějovského a plumlovského. Prostějov 1887. Dostupné online.
  • Květena Moravy. Brno 1898.
  • Ostrůvky květeny Pontické na jižní Moravě. Brno 1890.
  • Ostružiny vysočiny Drahanské. Prostějov 1893.
  • Příspěvek ku květeně lišejníků moravskoslezských. Klíč k určování lišejníků křovitých, lupenitých a rosolovitých. Prostějov 1890.
  • Příspěvek ku květeně okolí města Prostějova. Prostějov 1885.
  • Z botanických cest dra. Eduarda Formánka na poloostrově Balkánském a na Východě. Prostějov 1900.
  • Záhadné balvany křemencové na planině Drahanské. Prostějov 1902.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b SOA Praha, Matrika narozených Beroun 15, s. 26. Dostupné online.
  2. a b Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Prostějov - u sv. Kříže 9573, s. 217. Dostupné online.
  3. a b c d e f g † Václav Spitzner. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. 1907-07, roč. 24, čís. 95–96, s. 146. Dostupné online [cit. 2020-04-04]. 
  4. a b c Spitzner Václav. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. Svazek 23. S. 826–827.
  5. a b Dvojí úmrtní vzpomínka. Národní politika. 1932-01-09, roč. 50, čís. 9, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  6. Klub přírodovědecký v Prostějově. Našinec. 1897-11-26, roč. 33, čís. 136, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  7. Klub přírodovědecký. Vesmír. 1897-12-01, roč. 27, čís. 4, s. 46. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  8. Klub přírodovědecký v Prostějově. Našinec. 1898-05-11, roč. 34, čís. 54, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  9. Z klubu přírodovědeckého v Prostějově. Našinec. 1898-02-16, roč. 34, čís. 19, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  10. Klub přírodovědecký v Prostějově. Našinec. 1899-04-30, roč. 35, čís. 50, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  11. † Prof. V. Spitzner. Našinec. 1907-01-13, roč. 43, čís. 6, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  12. Prof. Václav Spitzner. Vesmír. 1907, roč. 36, čís. 7, s. 112. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  13. Úmrtí. Zpravodaj: orgán okresní jednoty živnostenských společenstev v Prostějově. 1907-01-12, roč. 3, čís. 2, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 
  14. KAFKA, Josef. Václav Spitzner. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 235.
  15. Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Prostějov - u sv. Kříže 954, s. 236. Dostupné online.
  16. Otevření botanické zahrady v Prostějově. Národní politika. 1934-09-01, roč. 52, čís. 240, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-05]. 

LiteraturaEditovat

  • BEZROUKOVÁ, Alice: Václav Spitzner, zakladatel ochrany přírody v okrese Prostějov. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1986, č. 1, s. 1.
  • CYDLÍK, Tomáš – MACÍK, Miroslav – NĚMCOVÁ, Romana – ROHÁČKOVÁ, Dagmar – VÁCLAVÍK, Oldřich: Osobnosti Prostějovska. Prostějov 2012, s. 158–159.
  • ETHEN, Waldemar: Portréty a silhuety. Čtení pro naše krajany. Díl. I. Prostějov 1926, s. 111–113.

Externí odkazyEditovat