Otevřít hlavní menu

Václav Kára

český římskokatolický duchovní

Msgre. Václav Kára (7. září 1782 Mladá Boleslav[1]15. prosince 1859), byl český římskokatolický duchovní, Děkan v Mladé Boleslavi a sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích v letech 1825-1857.

Msgre. Václav Kára
Kanovník Václav Kára kolem roku 1850.
Kanovník Václav Kára kolem roku 1850.
Narození 7. září 1782
Mladá Boleslav
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 15. prosince 1859 (ve věku 77 let)
Národnost česká[zdroj?]
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní

Kanovník
Sídelní kanovník
litoměřické kapituly
Znám jako Generální vikář
litoměřické diecéze
Období 1825-1859
Předchůdce František Xaver Faulhaber
Následovník Josef Pfeifer
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Pocházel z Mladé Boleslavi, kde také studoval na piaristickém gymnáziu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1808. Od roku 1813 byl děkanem mladoboleslavským. V Litoměřicích se stal vice-ředitelem (vicerektor) diecézního teologického učiliště. Kanovníkem katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích byl ustanoven v roce 1825. Dosáhl funkce generálního vikáře litoměřické diecéze a oficiála církevního soudu. Stal se také předsedou biskupské konzistoře. Papežem byl oceněn titulem papežský tajný komoří. Obdržel státní vyznamenání rytíř císařského řádu Františka Josefa I. a stal se čestným měšťanem mladoboleslavským. Měl v držení statek na "Tejnici". K jeho českým vlasteneckým aktivitám patřilo, že se stal členem Českého muzea a Matice České. Patřil bezesporu k českým obrozencům. Přestože litoměřická diecéze, kterou jako generální vikář, první po litoměřickém biskupovi řídil, měla převahu německy mluvícího obyvatelstva, hlásil se k české vlasti a duchovenstvo obou národností ho přijímalo a vážilo si ho.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat