Václav Grulich

český politik a pedagog

Václav Grulich (* 8. května 1932 Suchdol) je český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ČSSD a v letech 19982000 ministr vnitra za vlády Miloše Zemana.

PhDr. Václav Grulich
4. ministr vnitra ČR
Ve funkci:
22. července 1998 – 4. dubna 2000
Předseda vládyMiloš Zeman
PředchůdceCyril Svoboda
NástupceStanislav Gross
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 20. června 2002
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1954–1970)
ČSSD (od 1990)

Narození8. května 1932 (92 let)
Suchdol
ChoťDagmar
Alma materUJEP Brno
Profesepedagog, politik a ministr vnitra
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Pocházel z devíti sourozenců. V roce 1967 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykova univerzita) v Brně, obor pedagogika. Učil pak na základní škole a do roku 1969 působil jako krajský školní inspektor. V letech 1954–1970 byl členem KSČ. Po nástupu ostré fáze normalizace byl zbaven funkce inspektora a znemožněno mu bylo i pedagogické působení, jelikož byl veden v tzv. "Seznamu exponentů pravice".[2] Do roku 1990 byl pomocným dělníkem a automechanikem v podniku Zetor Brno. V 80. letech se angažoval v klubu reformních komunistů Obroda. Je ženatý, manželka Dagmar se k roku 1998 uváděla jako penzistka.[3]

Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Na jaře 1990 se Václav Grulich uvádí jako náměstek ředitele s.p. Zetor v Brně.[4] Do ČSSD vstoupil na podzim 1990. Byl předsedou jihomoravské ČSSD. Ve volbách v roce 1992 byl za ČSSD zvolen do České národní rady (volební obvod Jihomoravský kraj). Zasedal v zahraničním výboru.[5][6] Na konci roku 1992 se rovněž zmiňuje jako předseda poslaneckého klubu ČSSD v ČNR.[7]

V roce 1993 patřil mezi stoupence Miloše Zemana a jako jediný z místopředsedů zvolených toho roku na sjezdu sociální demokracie patřil jednoznačně do zemanovského křídla.[8] Původně přitom před sjezdem ohlásil záměr kandidovat na předsedu strany.[9] V letech 1993–1994 byl zároveň předsedou výkonné rady aliance Realistický blok, kterou dočasně utvořila ČSSD a některé další opoziční středolevé politické subjekty.[10]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní obhájil mandát ve volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. V letech 1996–1998 působil jako předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.[11][12][13]

V červnu 1995 byl aktérem kauzy takzvané podsedické facky, kdy ho fyzicky napadl další významný sociálně demokratický politik Jozef Wagner. Důvodem mělo být to, že Grulich Wagnera urazil antisemitskou nadávkou.[14][15][16] Grulich pak přes dva týdny strávil v pracovní neschopnosti a stěžoval si na bolesti páteře.[17] V této době byl také jedním z vrcholných politiků ČSSD zapojených do kauzy využívání karet na pohonné hmoty od firmy Chemapol, které přitom ČSSD neuvedla ve svém účetnictví.[18]

Kromě poslaneckých a stranických postů zastával i vládní funkci. V období let 1998–2000 byl ministrem vnitra ve vládě Miloše Zemana. Pak ho nahradil Stanislav Gross.[19] Důvody svého odchodu z vlády sám Grulich označil za politické a již předtím potvrdil, že poradce Miloše Zemana Miroslav Šlouf má tendenci ovlivňovat personální rozhodnutí v Policii České republiky. Grulichova výměna byla součástí širší rekonstrukce vlády, kdy kabinet opustilo několik ministrů. Původně se v ČSSD uvažovalo o možnosti, že by Grulich výměnou za Grosse nastoupil na post místopředsedy sněmovny, ale to se nestalo.[20][21]

Ve sněmovních volbách roku 2002 již nekandidoval.[22] V roce 2002 se pak uvádí jako čestný předseda jihomoravské ČSSD.[23] V prosinci téhož roku byl zvolen předsedou městské organizace sociální demokracie v Brně. Jeho nástup měl překlenout složité období, kdy se brněnská organizace kvůli masivním účelovým náborům členů potýkala s těžkými frakčními spory.[24] Počátkem roku 2003 média uvedla, že Grulichovi měl Vladimír Špidla nabídnout kandidaturu na prezidenta za ČSSD.[25]

Reference

editovat
  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. http://www.totalita.cz/vysvetlivky/exp_prav_smernice.php
  3. Zpráva ČTK: Grulich - ministr vnitra a jeden ze čtyř místopředsedů vlády, Datum vydání: 18.7.1998, Čas vydání: 15:32, ID: 19980709E00614.
  4. Zpráva ČTK: Manifestační stávka v Jihomoravském kraji, Datum vydání: 11.4.1990, Čas vydání:, ID: 040.
  5. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  7. Zpráva ČTK: Někteří poslanci ČSSD v ČNR možná pro transformaci do Senátu, Datum vydání: 15.12.1992, Čas vydání: 11:40, ID: 19921215D00425.
  8. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. 
  9. Zpráva ČTK: Václav Grulich bude kandidovat na funkci předsedy ČSSD, Datum vydání: 27.2.1993, Čas vydání: 14:42, ID: 19930227C00699.
  10. Zpráva ČTK: ČSSD pozastavila svou účast v Realistickém bloku, Datum vydání: 6.6.1994, Čas vydání: 10:57, ID: 19940606D00425.
  11. Václav Grulich [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  12. Václav Grulich [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  13. Václav Grulich [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  14. Podsedická facka [online]. denikreferendum.cz [cit. 2012-08-03]. Dostupné online. 
  15. Neonacista Tobiáš konečně končí u policie, kdy se k němu vyjádří domovská strana - KDU-ČSL? [online]. blisty.cz [cit. 2012-08-03]. Dostupné online. 
  16. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1472. 
  17. Zpráva ČTK: Místopředseda ČSSD Grulich ukončil pracovní neschopnost, Datum vydání: 11.9.1995, Čas vydání: 12:05, ID: 19950911D01021.
  18. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1477. 
  19. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1476. 
  20. Zpráva ČTK: Ministr vnitra Grulich se rozhodl opustit svou funkci k 4. dubnu, Datum vydání: 31.3.2000, Čas vydání: 13:28, ID: 20000331F01171.
  21. Zpráva ČTK: Jméno Miroslava Šloufa je spojeno s řadou kontroverzních kauz, Datum vydání: 14.1.2008, Čas vydání: 14:20, ID: T200801140334801.
  22. Zpráva ČTK: Jihomoravskou kandidátku ČSSD povede místopředseda Škromach, Datum vydání: 1.12.2001, Čas vydání: 15:13, ID: 20011201E00894.
  23. Zpráva ČTK: Brněnská ČSSD byla zrušena, tři lidé vyškrtnuti z kandidátky, Datum vydání: 29.10.2002, Čas vydání: 14:31, ID: 20021029F01214.
  24. Zpráva ČTK: Brněnská ČSSD zvolila do svého čela exministra Václava Grulicha, Datum vydání: 21.12.2002, Čas vydání: 17:29, ID: 20021221E00869.
  25. Zpráva ČTK: Škromach: Teď je na řadě Zeman, má šanci porazit Klause, Datum vydání: 16.1.2003, Čas vydání: 10:57, ID: 20030116F00564.

Externí odkazy

editovat