Václav Gottfried z Hohensteinu
Václav Gottfried z Hohensteinu (německy Wenzel Gottfried; narozen mezi roky okolo 1613–1614, zemřel v roce 1672) – byl nemanželský syn[1] Adama Václava Těšínského (1574–1617) z rodu slezských Piastovců a městské šlechtičny Markéty Kostlachówny z Kremsu (okolo roku 1584 – 3. leden 1617, Těšín).
| Václav Gottfried | |
|---|---|
| baron z Hohensteinu | |
 | |
| Úplné jméno | Václav Gottfried z Hohensteinu |
| Narození | 1608 - 1620 |
| Úmrtí | 1672 |
| Pohřben | Těšín |
| Nástupce | Ferdinand I. Hohenstein |
| Potomci | Ferdinand I. Hohenstein |
| Rod | Těšínští Piastovci |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Adam Václav Těšínský |
| Matka | Markéta Kostlachowna z Kremže |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Na rozdíl od jeho neteře Magdaleny z Hohensteinu byla jeho matka známa. Jednalo se o městskou šlechtičnu Markétu Kostlachownu z Kremže, která je někdy psána jako Koschlieg, Koslig, Kosslig a Koschlinger, případně Markéta Koschlingerová[2].
Podle zápisů kronikáře Christiana Lehmanna[3][4] (11. listopad 1611 – 11. prosince 1688) sloužil v lednu roku 1637 v císařské armádě, v hodnosti nadporučíka, v posádce v Schneebergu.
V roce 1640, mu byl díky stálým intervencím jeho nevlastní sestry Alžběty Lukrécie Těšínské (1559–1653) u císaře Ferdinanda III. Habsburského, stejně jako jeho neteř Magdalena z Hohensteinu, udělen titul barona z Hohensteinu.
Manželství, potomci editovat
Baron Václav Gottfried byl ženatý. Jméno jeho manželky se v písemnostech nedochovalo. Měl syna Ferdinanda I., který byl ženatý s baronkou Annou Johanou Closen von Haidenburg (1655–1720). Jeho vnuk rovněž Ferdinand II. se narodil v roce 1682. Zda se narodil jako pohrobek, nelze doložit. Vdova Anna Johana se podruhé provdala v Bratislavě 1. března 1693 za Johana Wilhelma von Walterskirchen zu Wolfsthal. Ferdinand II. baron z Hohensteinu zemřel 3. dubna 1706 (na padoucnici). Tím vymřel rod Těšínských Piastovců po meči.
Šlechtický titul editovat
Udělený šlechtický titul barona byl omezený, tedy bez práva nabývat statky.[5]
V originále je psán jako Freiherrn von und zu Hohenstein.
Erb editovat
Eb je totožný s erbem Magdaleny z Hohensteinu.
Majetek editovat
Dům v Těšíně editovat
Podle zápisů nejstaršího katastru města Těšína v roce 1649 koupil dům[6] nedaleko Dominikánského kláštera, s upřesněním že jde dům mezi celnicí a pivovarem (krčmou) měšťana Davida Kayla. Městský dům koupil od pána Wilhelma Pielhrzima von Eussenkowitz, dne 24. listopadu 1649[7]. Současně s tímto byl jeho erb zaevidován v kronice města Těšína.
Panství Marklovice editovat
Manželka Ferdinada I. vedla právní spory s císařem o majetek, který měl získat její tchán (Václav Gottfried) po své sestře Alžbětě Lukrécii Těšínské. Šlo o panství Marklovice, panství těšínské bylo již zkonfiskováno císařem. V roce 1672 však získala císařský výnos, kde ji byla určena renta ve výši 400 guldenů (asi ročně) a právo výnosů z těšínských zahrad (statků). V roce 1711, kdy jí bylo 56 let a žádala zvýšení o dalších 400 guldenů.
Co se týče majetku v držení Václava Gottfrieda, bylo zde omezení při získání titulu, tedy nesměl nabývat žádný majetek. Takže panství Marklovice mohl získat pouze při sňatku s jinou urozenou šlechtičnou, kdy manželům darovala Marklovice jeho sestra Alžběta Lukrecie.[8]
Reference editovat
- ↑ GENEALOGY.EU - The Piast family. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Těšínsko :: Slezské a kladské mince. slezske-mince.webnode.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Hohenstein [Hohnstein], Wenzel Gottfried Freiherr von und zu | Der Dreißigjährige Krieg in Selbstzeugnissen, Chroniken und Berichten [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHMIDT-BRÜCKEN, Katharina. Der Rechenmaschinenspeicher als Gedächtnis. Wiesbaden: Deutscher Universitätsverlag Dostupné online. ISBN 9783824443000, ISBN 9783663089544. S. 197–211.
- ↑ Těšínsko, 23.6.2005 Číslo 1. camea2.svkos.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-25.
- ↑ Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens. camea2.svkos.cz [online]. 1915 [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
- ↑ KAUFMANN, Alois. KRONIKA MIASTA CIESZYNA, str. 68. Cieszyn: ZG Macierzy Ziemi Cieszyńskiej, 2017.
- ↑ Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens. camea2.svkos.cz [online]. [cit. 2019-01-25]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Rudolf Žáček: Dějiny Slezska v datech. Praha 2004, ISBN 80-7277-172-8, S. 150f. und 451.
- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky)
- Rafael Sendek: Adam Wenzel, Herzog von Tschen (1574–1617). In Karl Borchardt (Hrsg.): Schlesische Lebensbilder. Band X, Degner, 2010, ISBN 978-3-7686-3508-0, S. 77–89.(německy)