Václav Škoda

český politik a právník

Václav Škoda (14. července 19132. října 1989[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, ministr a místopředseda vlády Československa.

JUDr. Václav Škoda
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Čs. ministr spravedlnosti
Ve funkci:
1953 – 1954
PředchůdceŠtefan Rais
NástupceJan Bartuška
Ve funkci:
1956 – 1960
PředchůdceJan Bartuška
NástupceAlois Neuman
místopředseda 2. vlády V. Širokého
Ve funkci:
1954 – 1956
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození14. července 1913 nebo 13. července 1913
Kukle
Úmrtí2. října 1989 (ve věku 76 let)
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik
OceněníŘád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
O českém sochaři Václavu Škodovi, nar. 1870, pojednává článek Václav Škoda (sochař).
O českém sochaři Josefu Václavu Škodovi, nar. 1901, pojednává článek Josef Škoda (sochař).


Biografie

editovat

V letech 19531954 působil ve vládě Viliama Širokého jako ministr spravedlnosti. Do této funkce se vrátil znovu v následující druhé vládě Viliama Širokého v letech 19561960, přičemž předtím zastával v letech 19541956 ve druhé vládě Viliama Širokého post jejího místopředsedy.[2] Jako ministr měl přímou zodpovědnost za zmanipulované politické procesy v 50. letech. V březnu 1954 podal na ÚV KSČ spolu s generálním prokurátorem návrh na průběh takzvaného procesu s buržoazními nacionalisty, včetně doporučených trestů. V procesu pak byla skutečně skupina bývalých komunistických funkcionářů ze Slovenska odsouzena k tvrdým trestům.[3]

Zastával i četné stranické posty. X. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Rezignoval v červnu 1968.[2][4] V roce 1963 mu byl k 50. narozeninám udělen Řád práce.[5]

Dlouhodobě zasedal v zákonodárných sborech. Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu České Budějovice. Mandát získal i ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihočeský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. V letech 1960–1968 byl místopředsedou Národního shromáždění (na funkci rezignoval v březnu 1968).[5][6][7][8]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1971.[9] K roku 1968 se profesně uvádí jako referent Okresního národního výboru v Českém Krumlově.[10]

Reference

editovat
  1. Václav Škoda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  2. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  3. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 411. 
  4. Státní bezpečnost o sobě - Ministerstvo vnitra České republiky [online]. aplikace.mvcr.cz [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. a b jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  8. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  9. 11. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 
  10. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat