Otevřít hlavní menu

Rotmistr Václav Řehák přezdívaný „Fešák“ (24. února 1911 Hrádek u Nechanic30. června 1942 Praha)[1] patřil mezi členy českého protinacistického odboje za druhé světové války.

Václav Řehák
Vaclav.Rehak.(1911-1942).Fesak.gif
Narození 24. února 1911
Úmrtí 30. června 1942 (ve věku 31 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Václav Řehák se narodil v Hrádku u Nechanic, původním povoláním byl klempíř. Byl ženat, manželka Věnceslava, rozená Hulešová, pocházela z Řep. Za odbojovou činnost byl popraven.[1]

Činnost v odbojiEditovat

Byl osvědčeným pobočníkem a spojkou Václava Morávka. Spolupracoval i s ostatními členy skupiny Tři králové a dalšími odbojáři. Jeho sestra Marie byla manželkou Josefa Líkaře (* 1903 — 1942)[2], který měl v domě na Bílé Hoře klempířství a kde odbojáři ukrývali zbraně a vyráběli výbušniny. Výrobně náloží, často maskovaných jako brikety, se přezdívalo cukrářství. Václav Řehák patřil mezi nemnoho členů odboje, kteří se scházeli s Paulem Thümmelem alias agentem A-54, s nímž kontakty obstarával téměř výhradně Morávek. Podle svědectví Řehákovy sestry Marie Líkařové proběhla jejich setkání několikrát přímo v Petschkově paláci, kde kromě gestapa sídlil i abwehr. Řehák se zřejmě prokazoval jako Thümmelův agent či informátor. Dělal rovněž spojku mezi odporem a generálem Aloisem Eliášem. Jistil Václava Morávka na mnoha akcích, podílel se na umisťování výbušnin. Řehák vydržel Morávkovi po boku až do společného konce. Byl zatčen gestapem 21. března 1942 večer, když obhlížel terén u Prašného mostu, kde měl mít Václav Morávek schůzku zřejmě s Thümmelem. Řehák nestihl použít zbraň, neboť se na něj najednou vrhlo několik mužů. Morávek zdálky uviděl, jak jeho pobočníka gestapáci zajistili, spěchal mu na pomoc a v následné přestřelce zahynul.

Nacisté Řeháka poté zavřeli, vyslýchali a 30. června 1942 (za druhého stanného práva) v pozdních odpoledních hodinách popravili zastřelením na Kobyliské střelnici v Praze.[3][4][5] Bylo to na stejném místě a ve stejný den[6], jako byli popraveni i další členové ilegální organizace Obrana národa a jejich spolupracovníci v odboji: Jiří Zeman, Jan Karel,[5] podplukovník Josef Mašín, plukovník Josef Churavý, major letectva RNDr. Josef Jedlička, ... celkem na 70 osob.

PamátkaEditovat

 
Pamětní desky věnované popraveným na Kobyliské střelnice v Praze dne 30. června 1942

Klempířského mistra Josefa Líkaře a rotmistra Václava Řeháka[8] připomíná památník[9] odhalený na Bílé Hoře v květnu roku 2013.[8][10] Památník se nachází v parčíku mezi kostelem Panny Marie Vítězné a konečnou stanicí tramvaje (smyčka Bílá Hora).[11] Na památníku jsou následující nápisy:

  • Horní deska: PADLÝM, UMUČENÝM / A POPRAVENÝM / VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE / 1939 - 1945
  • Dolní deska: ZAPOMENUTÝM HRDINŮM A OBĚTEM / DOMÁCÍHO PROTIFAŠISTICKÉHO ODBOJE / 2. SVĚTOVÉ VÁLKY /

JOSEF LÍKAŘ VÁCLAV ŘEHÁK / POPRAVENÝCH NACISTY 30.6.1942 / SPOLUPRACOVNÍKŮ pplk. JOSEFA MAŠÍNA, / pplk. JOSEFA BALABÁNA a kpt. VÁCLAVA MORÁVKA / VOJENSKÉ ODBOJOVÉ ORGANIZACE / OBRANA NÁRODA[11]

Jména obou hrdinů jsou též uvedena na pamětních deskách v pietním areálu Kobyliské střelnice v Praze, kde byli dne 30. června 1942 popraveni.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Kobyliská střelnice, Abecední seznam popravených osob, str. 44
  2. Abecední seznam popravených osob, str. 36
  3. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Líkař Josef, Líkařová Marie, Líkař Jindřich). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Karlovarská 379/45, Praha 6 (Praha 17), Bílá Hora, s. 576, 678. 
  4. PADEVĚT, Jiří. Tři králové - odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II (rejstřík osob: Josef Líkař, Marie Líkařová). 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 169 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 122, 144, 145. 
  5. a b DANÍČEK, Patrik. Josef Mašín, (nejen) očima potomků. Brno, 2016 [cit. 2017-12-16]. 131 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce PhDr. Vladimír Černý, Ph.D.. s. 27, 28, 32, 36, 42, 59, 64, 98. Dostupné online.
  6. LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Tři králové. 1. vyd. Praha: ARGO, 2017. 108 s. ISBN 978-80-257-2321-0. EAN: 9788025723210. 
  7. a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (30. 06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 
  8. a b CHVÁTALOVÁ, Kateřina. Popraveným hrdinům českého odboje byl odhalen pomník na Bílé Hoře [online]. 2013-05-14 [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 
  9. Pomník obětem 2. světové války, Praha 17, Karlovarská
  10. HAVLOVÁ, Alžběta. Zásobovali odboj výbušninami, gestapo je popravilo. Teď se dočkali pomníku [online]. 2013-05-14 [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 
  11. a b ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Praha 17, Karlovarská, v parčíku mezi kostelem Panny Marie Vítězné a konečnou tramvaje: www.vets.cz, 2013-05-13 [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ČERMÁK, Vilém. Muž proti okupaci. Portrét štábního kapitána Václava Morávka. Plzeň: Nava, 2007. 273 s. ISBN 978-80-7211-260-9.