Uroboros
Uroboros, též ouroboros, uroborus, úroboros (řecky ουροβόρος — požírač ocasu), je starověký symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas. Tento symbol se poprvé objevil ve starověkém Egyptě, v době římské nadvlády se pojí s gnosticismem, hermetismem a alchymií. Představuje cyklickou podstatu všech věcí, nekonečný návrat od konce k začátku, sebezničení a sebeobnovu (znovuzrození). Na některých zobrazeních je uroboros z poloviny bílý (světlý) a z poloviny černý (tmavý), což naznačuje symboliku obdobnou konceptu jin-jang, znázorňující dualitu všech věcí; vzájemně se doplňujících opačných principů. Uroboros má zpravidla tvar kruhu, někdy bývá také stočený do tvaru ležící osmičky, symbolu nekonečna.
Starověk editovat
Poprvé je motiv hada zakousnutého do vlastního ocasu doložen v období Staré říše[1] ve starověkém Egyptě, kde byl příznačně nazýván jako „Ocas v tlamě“.[2] Objevuje se v tzv. podsvětních knihách a v pohřební ikonografii, kde symbolizuje čas a nekonečný a nepřetržitý běh života.[1] V Knihách mrtvých je dáván do souvislosti např. s motivem sloupu džed, v ne zcela srozumitelných souvislostech je použit na sarkofágové skříni z Tutanchamonovy pohřební výbavy.[3] Nejhojněji je používán v Pozdní době, odkdy je přejímán antickými autory.
Uroboros s původem v Egyptě bývá často dáván do souvislosti s jinými, totožnými motivy z jiných kultur a považován za univerzální symbol. Autor David Talbott, který se též věnuje mytologii, v dokumentu Blesky bohů uvádí, že uroboros se neobjevil pouze v Egyptě, ale „na všech obydlených světadílech“ podle nálezů ve starověké Indii, Číně, Japonsku, na území dnešního Mexika a kontinentálních Spojených států amerických, dokonce i na Aljašce.[4]
Popkultura editovat
V sedmé řadě seriálu Červený trpaslík je epizoda s názvem Uroboros, ve které je odhaleno, že jedna z hlavních postav, technik Dave Lister, je svůj vlastní syn – našli ho v krabici v baru pod kulečníkovým stolem. Do této krabice se sám uložil, když se vrátil v čase. Uroboros je použit jako symbol této události.[5][6]
Slovo „uroboros“ v anglickém zápise „ouroboros“, je v příběhu z počátku vykládáno (a Listerovými adoptivními rodiči chápáno) jako nerozhodnost Listerových rodičů při výběru jména pro syna, a tedy i důkaz jejich nezodpovědnosti: „our rob o ros“ čili „our Rob(ert) or Ross“, v překladu „náš Rob(ert) nebo Ross“. Ve skutečnosti Lister použije krabici od „nekonečných“ baterií ourroboros, jak později vysvětlí Kryton. [5][6]
Urobora také často vzpomíná ve své pentalogii o zaklínači Andrzej Sapkowski.
Galerie editovat
-
Uroboros, Chrysopoeia ze 4. století -
Na grafice ze 17. století -
-
Arabský uroboros z 18. století
Reference editovat
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 487.
- ↑ HORNUNG, Erik. Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti. Překlad Allan Plzák. Praha: Paseka, 2002. 219 s. ISBN 80-7185-436-0. S. 18.
- ↑ KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha: Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. S. 74.
- ↑ (anglicky)(polsky)Thunderbolts of the Gods, od časového kódu 00:08:40
- ↑ a b EN-39-7_Ouroboros - přepis anglické verze scénáře episody na cervenytrpaslik.cz
- ↑ a b Červený trpaslík - 39. Uroboros - přepis české verze scénáře episody na cervenytrpaslik.cz
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uroboros na Wikimedia Commons
