Umučení sv. Vavřince (Karel Škréta)

kresba Karla Škréty

Kresba Umučení sv. Vavřince českého barokního malíře Karla Škréty, datovaná přibližně před rok 1650, je patrně návrhem kompozice k nerealizovanému oltářnímu obrazu.[1] Je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze.

Karel Škréta, Umučení sv. Vavřince, Národní galerie v Praze

Popis a zařazeníEditovat

Kresba perem a štětcem bistrem na světle hnědavém papíře, 311 x 215 mm. Dar rytíře Vojtěcha Lanny Společnosti vlasteneckých přátel umění r. 1889. Inv. č. K1287.

Škréta od roku 1630 pobýval několik let v Benátkách a nepochybně znal Tizianův obraz Utrpení sv. Vavřince (1548-1559) z tamního jezuitského kostela.[2] Jeho kompozice přebírá některé postavy z rytiny Cornelise Corta (1571), která kombinuje obě Tizianovy předlohy a je oproti nim stranově převrácená.[3] Je na ní muž nesoucí dřevo, klečící figura obrácená zády a dvojice andělů, z nichž jeden nese palmovou ratolest. Na soklu v pozadí je u Tiziana i Cornelise Corta socha pohanské bohyně Vesty (jako "Dea Roma"), zatímco u Pietro da Cortony přihlíží umučení sv. Vavřince císař Valerián. Škréta nakreslil sedícího řeckého boha Dia a sokl poněkud protismyslně ozdobil reliéfním řeckým křížem. Ten může symbolizovat dějinný zlom, který nastal po smrti sv. Vavřince, kdy se v Římě zrodilo křesťanství.[4]

Škréta patří v českém umění k největším kreslířům.[5] Jeho návrhy obrazů prokazují svěží a bohatou kompoziční invenci, smysl pro organický tvar a robustní věcnost, kterou se odlišuje od svých italských vzorů. Škrétův rukopis charakterizují chvatné a energické tahy pera, dokončené zpravidla lavírováním.[6]

Jiná dílaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Alena Volrábová, 2011, s. 154
  2. Venezia, chiesa dei Gesuiti, Cappella di San Lorenzo: Martirio Di San Lorenzo Di Tiziano. www.venetianheritage.eu [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-01. 
  3. The Metropolitan Museum NY, Cornelis Cort (After Tizian): Martyrdom of St. Lawrence
  4. Pavel Preiss, 2008, s. 170
  5. Vít Vlnas, 2010
  6. Jaromír Neumann, Český barok, 1974, s. 76-80

LiteraturaEditovat

  • Alena Volrábová, The Role and Perception of Drawing in the Era of Karel Škréta and his Contemporaries, in: Lenka Stolárová, Vít Vlnas (ed.), Karel Škréta (1610-1674). Studies and Documents, National Gallery in Prague 2011, ISBN 978-80-7035-470-4, pp. 151-156
  • Alena Volrábová, Karel Škréta – kreslíř, in: Vít Vlnas, Lenka Stolárová (eds.), Karel Škréta: Doba a dílo, (kat. výst. NG v Praze), Praha 2010, s. 344–366
  • Pavel Preiss, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 170-171
  • Pavel Preiss, Česká barokní kresba, Praha 2006, ISBN 80-7035-345-7, s. 10-28, 30-61
  • Jaromír Neumann, Škrétové, Karel Škréta a jeho Syn, Akropolis Praha 2000, ISBN 9788085770995, s. 122
  • Pavel Preiss, Barockzeichnung. Meisterwerke des böhmischen Barocks. Prag – Hanau 1979, Le dessin baroque. Le plus belles pages du baroque en Bohême, Paris 1979, s. 40-41, č. kat. 5
  • Pavel Preiss, in: Oldřich J. Blažíček, Pavel Preiss, Dagmar Hejdová (eds.), Kunst des Barock in Böhmen. Skulptur-Malerei-Kunsthandwerk, Recklinhausen 1977, s. 152, č. kat. 81
  • Jaromír Neumann, Karel Škréta: 1610-1674, Národní galerie v Praze 1974, s. 204, č. kat. 39
  • Jaromír Neumann, Český barok, Odeon Praha 1974

Externí odkazyEditovat