Ukrajinské letectvo

letecká složka Ozbrojených sil Ukrajiny
(přesměrováno z Ukrajinské vzdušné síly)

Ukrajinské letectvo (ukrajinsky Повітряні Сили України, Povitryani Syly Ukrayiny) je součást ukrajinských ozbrojených sil.[1] Velitelství se nachází ve městě Vinnycja.

Ukrajinské letectvo
Vlajka Ukrajinského letectva
Vlajka Ukrajinského letectva
ZeměUkrajinaUkrajina Ukrajina
Vznik1991
Typletectvo
Velikost36 300 příslušníků, 228 letadel
PosádkaVinnycja (stanoviště velitelství)
VeliteléMykola Oleščuk (od 9. 8. 2021)
Nadřazené jednotkyVlajka Ozbrojených sil Ukrajiny Ozbrojené síly Ukrajiny
Účast
Válkyrusko-ukrajinská válka
válka na východní Ukrajině
Ruská invaze na Ukrajinu
BitvyBitva o mezinárodní letiště Hostomel
Bitva o Kyjev
Insignie
ZnakLetecký výsostný znak
 Letecký výsostný znak
Znak na SOPZnak na svislé ocasní ploše
 Znak na svislé ocasní ploše
Letouny
BitevníSu-25
BombardovacíSu-24M
PrůzkumnéSu-24MR, An-30
StíhacíMiG-29, Su-27
CvičnéL-39, Jak-52
TransportníIl-76, An-24, An-26, An-70
BezpilotníTu-141, Tu-143
Vrtulníky
BitevníMi-24
TransportníMi-8
Emblém letectva

Po rozpadu SSSR v roce 1991 zůstalo na Ukrajině velké množství letadel a vybavení. Od té doby se stavy letectva snižují a probíhá modernizace, ale přes to všechno pochází většina zařízení z dob SSSR. V současné době[kdy?] v letectvu slouží 34 100 osob a 235 letadel.

Historie editovat

Ruská invaze na Ukrajinu editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ruská invaze na Ukrajinu.

Vzdušná válka na počátku invaze editovat

Když v únoru 2022 ruské ozbrojené síly zaútočily na Ukrajinu, úvodními údery se mimo jiné snažily vyřadit ukrajinská vojenská letiště a protivzdušnou obranu. Ukrajinci však zřejmě i díky informacím západních zpravodajských služeb přesunuli své letuschopné letouny na záložní letiště, a zničeny tak byly zejména starší a vyřazené stroje.[2]

V prvních hodinách invaze se ukrajinské letectvo účastnilo klíčové bitvy o letiště Hostomel poblíž Kyjeva, které se snažili obsadit ruští výsadkáři, aby mohli vést bleskový útok na ukrajinské hlavní město. Ruské letectvo ve dvoudenní bitvě přišlo o minimálně 8 vrtulníků, z nichž větší část byla sestřelena MANPADS, ale do bojů zasáhlo i ukrajinské letectvo, které kromě leteckých soubojů v sektoru také bombardovalo přistávací plochu letiště, čímž zbrzdilo přísun ruských posil a umožnilo ukrajinské armádě zformovat obranu v bitvě o Kyjev.[3] Nejvýraznější ukrajinskou ztrátou bylo zničení největšího transportního letounu na světě An-225 Mrija.[3]

Selhání ruské nadvlády editovat

Ruské taktické letectvo, orientované zejména na podporu vlastních pozemních sil, navzdory drtivé kvalitativní i kvantitativní převaze nedokázalo vybojovat nad Ukrajinou vzdušnou nadvládu a při útocích vedených zejména letouny Su-25, Su-30 a Su-34 do ukrajinského vnitrozemí v počáteční fázi války zaznamenalo ze strany ukrajinského letectva a protivzdušné obrany značné ztráty.[4] Úspěchy ukrajinských stíhacích letců s letouny Mig-29 a Su-27, zejména poblíž Kyjeva, kde byla jejich aktivita nejvyšší, daly vzniknout legendě o tzv. "Kyjevském přízraku", označovaném též jako "Duch Kyjeva", smyšleném ukrajinském leteckém esu.[5] Rusové později změnili taktiku a díky modernějším strojům jako Mig-31 nebo Su-35 dokázali Ukrajincům způsobovat ztráty na velkou vzdálenost, obvykle z velké výšky ze vzdušného prostoru nad Ruskou federací.[4][6] Ukrajinci tak při svých misích ve snaze přiblížit se vzdušným i pozemním cílům a vyhnout se detekci ze strany modernějších ruských strojů a radarů protivzdušné obrany využívali riskantních letů velmi nízko nad zemí.[7]

Po zahájení ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu na podzim 2022 se ukrajinské letectvo začalo podílet také na sestřelování střel s plochou dráhou letu nebo masově nasazovaných íránských dronů Šáhid-136.[4] Při srážkách s drony či jejich troskami však Ukrajinci přišli minimálně o dva letouny Mig-29.[7]

Podpora pozemních sil editovat

Od počátku invaze byly ukrajinská bitevní letadla Su-25 nasazována zastavení k ničení postupujících nepřátelských kolon, intenzivní nasazení však do 3. března 2022 vedlo ke ztrátě minimálně 7 letounů Su-25, smrti 6 pilotů a jednomu zajetí.[8]

Ani přes tyto ztráty a ruskou převahu ukrajinské letectvo nerezignovalo na podporu pozemních jednotek, ovšem změnilo taktiku nasazení. Kvůli nasycení oblasti bojů prostředky protivzdušné obrany piloti bitevních letounů i vrtulníků začali využívat nepříliš přesné nepřímé palby na cíl ze stoupání, kdy po příletu ve výšce 30-50 metrů nad zemí přešli do stoupání pod úhlem zhruba 45°, vypustili salvu neřízených střel směrem k ruským pozicím a společně s vypuštěním klamných cílů pro snížení pravděpodobnosti sestřelu se po ostrém obratu vrátili k nízkému letu zpět na základnu.[8] Tato taktika díky minimalizaci rizika sestřelu i přes své limity umožnila pravidelnou pozemní podporu a měla psychologický význam pro morálku ukrajinských pozemních jednotek.[8]

Dodání protiradarových střel AGM-88 HARM v létě až na podzim 2022 vedlo k částečnému potlačení ruské protivzdušné obrany a rozšíření podpory útočícím ukrajinským jednotkách při chersonské a mimořádně úspěšné charkovské protiofenzívě.[8]

Strategické bombardování editovat

Přestože ukrajinské letectvo dlouhodobě nedisponovalo strategickými bombardéry, dodání střel s plochou dráhou letu Storm Shadow, pro jejichž odpalování byly upraveny taktické bombardéry Su-24M,[9][10] umožnilo zasahovat cenné cíle vzdálenější od fronty, zejména na okupovaném Krymu. Ukrajinci s úspěchem opakovaně zaútočili například na strategicky významný přístav v Sevastopolu[11] včetně sídla velení Černomořského loďstva,[12] ale i kritická místa dopravní infrastruktury jako mosty.[10]

Ztráty a náhrady editovat

Ukrajinské letectvo za necelé dva roky konfliktu do února 2024 prokazatelně přišlo o minimálně 79 letounů a 37 vrtulníků.[13] Ty byly zčásti nahrazeny dodávkou letounů sovětské výroby, používaných ukrajinským letectvem, ze zemí NATO. Z Polska a Slovenska bylo dodáno minimálně celkem 27 Mig-29 (část z nich zřejmě neletuschopných jako zdroj náhradních dílů) a 18 Su-25 z Bulharska a Severní Makedonie.[14]

V zimě 2023/24 měly být na Ukrajinu dodány první stroje západní výroby, americké F-16.[15] Spekuluje se přitom i o dalších západních letadlech, která by v budoucnu mohla posílit ukrajinské vzdušné síly, zejména Eurofighter Typhoon, JAS-39 Gripen nebo Mirage-2000.[7]

Speciální jednotky letectva editovat

Aerorozvědka editovat

Elitní ukrajinská jednotka bezpilotních letounů, začleněná přímo pod Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil, sdružuje 50 oddílů zkušených pilotů dronů a disponuje širokou paletou vybavení. Jednotka bezpilotních letounů vznikla v roce 2014 původně jako amatérský projekt leteckých modelářů. Poté, co se osvědčila v boji proti ruským silám na Krymu, byla začleněna do ozbrojených sil.

Ve vybavení jednotky zaujímají výjimečné místo turecké drony Bayraktar TB2, které díky kameře pro noční vidění mohou útočit v noci. Aerorozvědka využívá vše od levných komerčních dronů až po těžké, na zakázku vyrobené oktokoptéry, které jsou upraveny tak, aby mohly shazovat protitankové granáty a používat termokamery. Komerční drony mají široké využití - například kontrolují, zda je bezpečné opustit bunkr, mohou pomoci hledat oběti bombardování nebo dokumentovat ničení a válečné zločiny.

K navádění dronů se využívají běžné komerční komunikační kanály, ale jednotky mají k dispozici také zabezpečený satelitní systém Starlink, který zajišťuje vysokou rychlost přenosu dat. Ukrajině ho poskytl Elon Musk. K němu jsou připojeny i ty technologicky nejdokonalejší drony. USA přislíbily dodávku speciálních dronů AeroVironment Switchblade, které se vypouštějí z přenosného zařízení podobného minometu, nesou asi 5 kg nálože a likvidují těžkou techniku jako kamikaze.[16]

Letadlový park editovat

Letadlo Fotografie Země původu Typ Verze Ve službě[17] Poznámky
Cvičné letouny
Aero L-39 Albatros   Československo  Československo Cvičný L-39 / L-39M1 44 3 L-39 byly modernizovány na standard L-39M1 (1 v roce 2011 a 2 v červnu 2012). V roce 2012 bylo opraveno dalších 12 letadel.
Jakovlev Jak-52     SSSR Cvičný Jak-52M 20[zdroj?] Celkově 80 dodaných.
Stíhací letadla
General Dynamics F-16     USA Víceúčelový stíhací letoun F-16AM/BM až 61 bude dodáno Oznámeno dodání až 61 letounů z Nizozemska, Dánska a Belgie, dodávaných od roku 2024.[17][18]
Mikojan-Gurevič MiG-29     SSSR Víceúčelový stíhací letoun MiG-29
MiG-29S
MiG-29A
MiG-29UB
MiG-29MU1
55 Z toho 8 pro výcvik.[17]

V roce 2013 bylo ve službě 80 letadel, 45 MiGů-29 bylo zajištěno ruskými ozbrojenými silami na letecké základně Belbek během krymské krize v roce 2014,[19] 3 MiGy-29S a jeden MiG- 29UB.[20][21][22] 37 MiGů-29 bylo odevzdáno zpět na Ukrajinu koncem května 2014[23] Pět MiGů-29 bylo modernizováno na standard MiG-29MU1 (jeden v roce 2011). Další dva byly modernizovány v roce 2012. MiGy měly být původně odstaveny z aktivní služby, ale v dubnu 2014 byly zavedeny do aktivní služby v důsledku nepokojů na Ukrajině.

Suchoj Su-27     SSSR Stíhač na vybojování vzdušné nadvlády Su-27
Su-27S
Su-27C
Su-27P
Su-27UB
31 Z toho 6 pro výcvik.[17]
Bombardovací letadla
Suchoj Su-24     SSSR Taktický bombardér Su-24M 14 Celkem 120 dodaných.
Průzkumné letouny
Antonov An-30     SSSR Průzkumný An-30B 3
Suchoj Su-24     SSSR Průzkumný Su-24MR 11[zdroj?] Celkově 23 dodaných.
Bojová letadla
Suchoj Su-25     SSSR Letadlo přímé podpory pozemních vojsk Su-25
Su-25UB
Su-25K
Su-25UTG
Su-25M1
Su-25UBM1
20 Z toho 4 pro výcvik.[17]

Celkově 46 dodaných. Čtyři Su-25M1 a jeden Su-25UBM1 byly modernizovány v letech 2010-2011.

Dopravní letadla
Iljušin Il-76     SSSR Dopravní Il-76MD 19[24]
Antonov An-178   Ukrajina  Ukrajina Dopravní 3 objednané
Antonov An-70   Ukrajina  Ukrajina Dopravní An-70 2[zdroj?]
Antonov An-2     SSSR
Polsko  Polsko
Dopravní An-2 2[zdroj?]
Antonov An-24     SSSR Dopravní An-24 3
Antonov An-26     SSSR Dopravní An-26 19+2 Několik letadel bylo modernizováno na létající nemocnice An-26 "Vita". Jeden An-26 byl 14. července 2014 zničen nedaleko obce Izvaryne. 2 vrtulníky ve službě u námořnictva.[17]
Tupolev Tu-134     SSSR VIP přeprava 2[zdroj?]
Vrtulníky
Mil Mi-8/17     SSSR Dopravní vrtulník Mi-17
Mi-8MT
15+59 59 vrtulníků ve službě u pozemních sil.[17] Celkově bylo dodáno přibližně 100 vrtulníků.
Mi-8MSB1 Mi-8MSB-B     SSSR
Ukrajina  Ukrajina
Dopravní vrtulník Mi-8MT Objednaný Modernizovaný ukrajinskými vzdušnými silami.
Mil Mi-24     SSSR Bojový / dopravní vrtulník Mi-24P
Mi-24V
Mi-24PM
33 Všech 33 vrtulníků ve službě u pozemních sil.[17]
Mi-2MSB2   Polsko  Polsko
Ukrajina  Ukrajina
Lehký dopravní vrtulník Mi-2 11 Modernizovaný ukrajinskými vzdušnými silami. Všech 11 ve službě u pozemních sil.[17]
Bezpilotní letadla
Tu-141     SSSR Průzkumný bezpilotní letoun Tu-141 68[zdroj?] V roce 2014 ukrajinské letectvo oznámilo, že vrátí zpět do služby 68 letadel, která bylá v rezervě od rozpadu Sovětského svazu, včetně průzkumných bezpilotních letounů Tu-141.

20. srpna 2023 nizozemský premiér Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj společně prohlásili, že Ukrajina získá neupřesněný počet stíhaček F-16 z nizozemské a dánské výzbroje ihned po dokončení výcviku ukrajinských obsluh a úprav infrastruktury nutných pro jejich provoz[25] a téhož dne dánská premiérka Mette Frederiksenová na tiskové konferenci s prezidentem Zelenským na letecké základně Skrydstrup přislíbila, že Dánsko daruje Ukrajině 19 stíhaček F-16.[26] Celkem se může jednat až o 61 strojů.[18]

Pozemní protivzdušná obrana editovat

Po zrušení sil protivzdušné obrany jako samostatného druhu ozbrojených sil v roce 2004 přešlo jejich vybavení a funkce pozemní protivzdušné obrany státu do pravomoci letectva.[p 1] Následující tabulka zachycuje známý stav k roku 2021.

Název Fotografie Země původu Typ Verze Počet Poznámky
Protiletadlové systémy
S-300   Sovětský svaz  Sovětský svaz PLRK dlouhého dosahu P/PS/PT 250[27] Vojska PVO pozemních sil disponují menším počtem verze S-300V. Během ruského útoku v roce 2022 byl Ukrajině darován 1 komplet verze S-300PMU z výzbroje vzdušných sil Slovenska.[28]
9K37 Buk   Sovětský svaz  Sovětský svaz PLRK středního dosahu 9K37M Buk-M1 72[27] V roce 2023 začala být vypouštěcí zařízení adaptována pro americké střely RIM-7,[29] které ale mají kratší dosah než původní.
S-125 Něva   Sovětský svaz  Sovětský svaz PLRK krátkého dosahu S-125 Pečora Menší počet[27]

Hodnosti editovat

Mužstvo a poddůstojníci editovat

Hodnostní skupina Mužstvo Nižší poddůstojníci Vyšší poddůstojníci
                   
Солдат
Soldat
Старший солдат
Staršyj soldat
Молодший сержант
Molodšyj seržant
сержант
Seržant
Старший сержант
Staršyj seržant
Головний сержант
Holovnyj seržant
Штаб-сержант
Štab-seržant
Майстер-сержант
Majster-seržant
Старший майстер-сержант
Staršyj majster-seržant
Головний майстер-сержант
Holovnyj majster-seržant

Důstojníci a generálové editovat

Hodnostní skupina Kadeti Nižší důstojníci Vyšší důstojníci Generálové
                     
Kурсант
Kursant
Молодший лейтенант
Molodšyj lejtenant
лейтенант
Lejtenant
Старший лейтенант
Staršyj lejtenant
Капітан
Kapitan
Майор
Major
Підполковник
Pidpolkovnyk
полковник
Polkovnyk
Бригадний генерал
Bryhadnyj heneral
Генерал-майор
Heneral-major
Генерал-лейтенант
Heneral-lejtenant
Генерал
Heneral

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Ukrajinské pozemní síly mají vlastní vojska PVO, provozující především systémy krátkého dosahu pro taktickou obranu.

Reference editovat

  1. "Military Balance in Europe 2011". Archivováno 21. 9. 2018 na Wayback Machine., March 07, 2011.
  2. ŠPALEK, Radim. Letecká válka nad Ukrajinou aneb „S trojzubcem proti medvědovi“ 1.díl. Czech Air Force [online]. 2022-05-08 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. 
  3. a b ŠPALEK, Radim. Letecká válka nad Ukrajinou aneb „S trojzubcem proti medvědovi“ 2.díl. Czech Air Force [online]. 2022-08-17 [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
  4. a b c ŠPALEK, Radim. Letecká válka nad Ukrajinou aneb „S trojzubcem proti medvědovi“ 3.díl. Czech Air Force [online]. 2023-01-18 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  5. PETER, Laurence. How Ukraine's 'Ghost of Kyiv' legendary pilot was born. BBC [online]. 2022-05-01 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  6. PATAJ, Roman. Vývoj bojů (405. den): Rusové mají lepší letadla a chytají nás do smrtících pastí, popisují boje ukrajinští piloti. Deník N [online]. 2023-04-05 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  7. a b c ŠPALEK, Radim. Letecká válka nad Ukrajinou aneb „S trojzubcem proti medvědovi“ 4.díl. Czech Air Force [online]. 2023-03-12 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  8. a b c d ŠPALEK, Radim. Letecká válka nad Ukrajinou aneb „S trojzubcem proti medvědovi“ 5.díl. Czech Air Force [online]. 2023-04-25 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  9. ŠVAMBERK, Alex. Ukrajinci zřejmě upravili pro vypalování střel Storm Shadow suchoje. Novinky.cz [online]. 2023-05-19 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  10. a b ŠNÍDL, Vladimír. Vývoj bojů (529. den): Ukrajinské zásahy mostů ukazují, že se jim stále daří překonávat ruské rušičky. Deník N [online]. 2023-08-07 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  11. VASILKO, Tomáš. Vývoj bojů (623. den): Ruskou loď zasáhly tři rakety a na levém břehu Dněpru se vylodilo první ukrajinské vozidlo. Deník N [online]. 2023-11-07 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  12. PATAJ, Roman. Vývoj bojů (576. den): Na Krymu postupně vybuchuje vše, co souvisí s Černomořskou flotilou. Deník N [online]. 2023-09-22 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  13. Attack On Europe: Documenting Ukrainian Equipment Losses During The Russian Invasion Of Ukraine. Oryx [online]. 2022-02-24 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  14. JANOVSKÝ, Jakub, et al. Answering The Call: Heavy Weaponry Supplied To Ukraine. Oryx [online]. 2022-04-11 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  15. ČTK. Blíží se obrat na nebi? Stíhačky F-16 už možná dorazily na Ukrajinu, tvrdí web. Hospodářské noviny [online]. 2023-12-29 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  16. Kateřina Motyčková, Útočíme, když oni spí. Jak ukrajinské drony ničí ruské okupační síly, Seznam Zprávy, 18.3.2022
  17. a b c d e f g h i HOYLE, Craig. World Air Forces 2024. FlightGlobal [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  18. a b SABBAGH, Dan. Netherlands and Denmark to donate up to 61 F-16 fighter jets to Ukraine. The Guardian. 2023-08-20. Dostupné online [cit. 2023-08-22]. (anglicky) 
  19. DE LARRINAGA, Nicholas. Ukraine returns combat aircraft to service. IHS Jane's Defence Weekly. IHS Jane's, 4 June 2014. Dostupné online [cit. 23 July 2014]. (anglicky) - very old and inaccurate informations
  20. http://rt.com/news/self-defense-belbek-crimea-795/
  21. Published time: March 03, 2014 13:21. Crimean air base pledges allegiance to local authorities — RT News [online]. Rt.com, 2014-03-03 [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Simon Shuster. The Standoff at Belbek: Inside the First Clash of the Second Crimean War - TIME [online]. World.time.com, 2014-03-04 [cit. 2014-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-05. (anglicky) 
  23. https://archive.today/20140715142152/inforesist.org/en/tymchuk-ukrainian-aircraft-seized-in-the-crimea-is-going-to-be-used-for-provocations/
  24. IISS Military Balance 2011, p.156, and IISS 2014, 196.
  25. CORDER, Mike. Netherlands, Denmark to hand Ukraine F-16 jets; Zelensky hails ‘historic’ move. The Times of Israel. 2023-08-20. Dostupné online [cit. 2023-08-20]. (anglicky) 
  26. pov. Dánsko a Nizozemsko slíbily Ukrajině desítky stíhaček F-16. ČT24 [online]. 2023-08-20 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  27. a b c International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2021. I. vyd. London: Routledge, 2021. ISBN 978-1-032-01227-8. Kapitola Ukraine, s. 210–211. (anglicky) 
  28. Slovenský systém protivzdušnej obrany S-300 je už na Ukrajine | TVNOVINY.sk. tvnoviny.sk [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  29. POWIS, Gaétan. Des missiles américains pour des systèmes antiaériens ukrainiens d'origine soviétique. Air et Cosmos [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. (francouzsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat