Ukrajinská menšina v Česku

Ukrajinská národnostní menšina je skupina obyvatel České republiky, kteří se odlišují od ostatních obyvatel zpravidla ukrajinským původem, ukrajinskou kulturou a používáním ukrajinštiny, případně sebeidentifikací jako Ukrajinci bez ohledu na ostatní kritéria.

Ukrajinská národnostní menšina v Česku
Populace
cca 530 000 (2024)
Jazyk(y)
ukrajinština, čeština
Náboženství
Pravoslavná církev Ukrajiny, Ukrajinská řeckokatolická církev

Právní definice

editovat

Podle Zákona o právech příslušníků národnostních menšin se za ukrajinskou národnostní menšinu považuje společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, tedy ukrajinským jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo, a za příslušníka národnostní menšiny občan České republiky, který se hlásí k ukrajinské národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka ukrajinské národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí k ukrajinské národnosti.[1]

Migrace

editovat

Pracovní migrace Ukrajinců do Česka začala nabývat na intenzitě počátkem devadesátých let dvacátého století.[2] V roce 1991 na českém území bylo jen 8 500 občanů Ukrajiny.[3] Nicméně k říjnu 2009 Český statistický úřad udával už číslo 132 481, což z Ukrajinců dělá největší skupinu cizinců v České republice tvořící 30 % populace cizinců v Česku.[4]

Ukrajinská národnostní menšina je 4. nejpočetnější skupinou a společně s občany Ukrajiny v Česku tvoří největší národnostní skupinu. Nejvíce obyvatel České republiky se hlásí k české národnosti (6 711 624), moravské (521 801) a slovenské (147 152), na pátém místě je polská (39 096), na šestém – vietnamská (29 660), pak následuje německá (18 658), ruská (17 872), slezská (12 214) a maďarská (8 920) národnostní menšina. K romské národnosti se hlásí jen 5 135 osob, což je řadí mezi nejmenší skupinu obyvatel.[5]

K 31. prosinci 2011 v Česku žilo 118 932 občanů Ukrajiny, k 31. prosinci 2012 to bylo 112 549 Ukrajinců a k 31. prosinci 2013 – 105 138. A k 31. prosinci 2016 v Česku žilo 110 245 občanů Ukrajiny, za desetiletí období se jedná o 3 % pokles.[6]

Aktuální počet

editovat
 
Ukrajinští uprchlíci v Brně 4. března 2022

K 30. červnu 2020 v Česku žilo 157 289 občanů Ukrajiny.[7] K 30. červnu 2021 na území České republiky žilo již 183 250 občanů Ukrajiny.[8] Spolu s ukrajinskou národnostní menšinou (53 253 občanů ČR) tvoří Ukrajinci největší národnostní skupinu na území České republiky.[9]

K 1. říjnu 2023 bylo v Česku téměř 360 000 ukrajinských uprchlíků, většinou žen, dětí a starších lidí, kteří utekli z Ukrajiny během ruské invaze na Ukrajinu.[10]

Protiukrajinské nálady

editovat

Podle průzkumu agentury PAQ Research, který byl proveden mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku v červnu 2023, odpovědělo 60 % dotázaných kladně na otázku: "Zažil jste vy nebo někdo z vašich rodinných příslušníků během svého pobytu v České republice verbální/fyzické útoky kvůli tomu, že jste z Ukrajiny?"[11]

V roce 2023 došlo k několika incidentům mezi Ukrajinci a českými Romy.[12]

Demografie

editovat

Toto je celkový počet nositelů ukrajinského občanství v ČR.[13]

Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Celá ČR 14 230 28 150 46 303 43 402 52 684 65 883 50 212 51 825 59 145 62 282 78 263 87 789 102 594 126 721 131 921
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Celá ČR 131 932 124 281 118 932 112 549 105 138 104 156 105 614 109 850 117 061 131 302 145 153 165 356 196 875 636 282 574 447
Rok 2024
Celá ČR 536 558

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ukrainians in the Czech Republic na anglické Wikipedii.

  1. 273/2001 Sb. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  2. Nekorjak 2006, s. 89
  3. Markus 1994, s. 149
  4. CSO 2009
  5. Archivovaná kopie. www.czso.cz [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-09. 
  6. Foreigners by category of residence, sex, and citizenship as at 31 December 2016 [online]. Dostupné online. 
  7. Більшість іноземців у Чехії – з України. CRCMedia – noviny jevropejskoji diaspory. 11.8.2020, roč. 2020. Dostupné online. 
  8. CRCMedia: Більшість іноземців у Чехії з України – CRCMedia [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Ředitelství služby cizinecké policie. R02 Počet cizinců v ČR - předběžné čtvrtletní údaje; 2004/06 - 2019/09. Český statistický úřad. Dostupné online. 
  10. Z Česka odešlo už 200 tisíc Ukrajinců. Novinky.cz [online]. Borgis, 6. října 2023. Dostupné online. 
  11. FENDRYCH, Martin. Stop nenávisti. Ne každý Rus je Putin, ne každý Palestinec Hamás. Aktuálně.cz [online]. Economia, 23. října 2023. Dostupné online. 
  12. Romové se bouří proti Ukrajincům. Co vlna protestů vypovídá o jejich postavení ve společnosti?. Český rozhlas [online]. 30. červenec 2023. Dostupné online. 
  13. Data - počet cizinců. Data - počet cizinců [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • MARKUS, V. Ukraine and Ukrainians throughout the World: The Demographic and Sociological Guide to the Homeland and Its Diaspora. Redakce Pawliczko A. L.. [s.l.]: University of Toronto Press, 1994. ISBN 978-0-8020-7200-9. Kapitola Ukrainians in the Czech and Slovak Republic, s. 147–159. 
  • NEKORJAK, M. Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Sociální studia. 2006, s. 89–109. Dostupné online. ISSN 1214-813X. 
    • Byla prezentována i anglická verze: ČERMÁKOVÁ, D; NEKORJAK, M. Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu. [s.l.]: Charles University, 2007. (Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie). Dostupné online. Kapitola Ukrainian Middleman System of Labour Organization in the Czech Republic. [nedostupný zdroj]
  • Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství/Foreigners: by type of residence, sex and citizenship. [s.l.]: Český statistický úřad, 2009-10-31. Dostupné online. 
  • DRBOHLAV, Dušan. Imigranti v České republice: s důrazem na ukrajinské pracovníky a 'západní' firmy operující v Praze. [s.l.]: Open Society Institute, 1999. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. 
  • NEKORJAK, M. Duchovní a kulturně společenská podpora integrace národnostních menšin. Redakce Hučko L.. [s.l.]: Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v České republice, 2005. ISBN 978-80-239-6410-3. Kapitola Pracovní migrace Ukrajinců do České republiky, s. 21–36. 
  • UHEREK, Z. Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v České republice na základě šetření na Zakarpatské krajině – případová studie. Zdravotní politika a ekonomika. 2001, s. s. 93–103. 

Související články

editovat