Tvrdolistý les

Eukalyptový les
Středomořský les
Středomořské lesy

Tvrdolistý les je les typický pro subtropický pás, konkrétně pro oblasti se středomořským typem klimatu. Zima v této oblasti je mírná, a proto dřeviny neshazují listy (neprobíhá každoroční výměna listoví). Stromy a keře mají velmi často listy tvrdé a kožovité, voda se z nich vypařuje jen nepatrně. Tato oblast se také nazývá středomořské lesy.

Abiotické podmínkyEditovat

Rozhodujícím faktorem pro vznik tvrdolistého lesa je středomořský typ podnebí, který se vyznačuje mírnými vlhkými zimami a horkými suchými léty. V zimě je srážek hojnost až nadbytek, v létě naopak kriticky chybí. Mráz a sníh se vyskytují jen zcela výjimečně. Dalšími významnými činiteli jsou půdní eroze a časté požáry.

Tento typ klimatu se na Zemi vyskytuje v pěti hlavních oblastech: ve Středomoří, na jihozápadě Severní Ameriky (Kalifornie, severozápadní Mexiko), v jižní Africe, na jihu Austrálie a v Chile.

RostlinyEditovat

Na rozdíl od opadavého lesa, který roste na jaře a v létě, rostou vždyzelené druhy stromů v zimě a na jaře, kdy teploty jsou ještě nízké, ale už není příliš chladno a voda je dostupná v dostatečném množství. Listy stromů jsou obvykle tuhé, kožovité (sklerofylní), neopadavé, rostliny tedy nespotřebovávají energii a vodu na každoroční tvorbu nových listů. K dalším adaptacím patří dokonale uzavíratelné průduchy, kompaktní tvar s nízko posazenými korunami, tlustá borka, na listech často silná vrtva kutikuly či ochlupení, případně obsah silně vonících éterických olejů. Ty pomáhají listům v obraně proti vyschnutí a také je chrání před živočichy. Jsou to vysoce účinné odpuzující látky, protože jen málo živočichů má tyto listy ve svém jídelníčku. Někde je les nízký, ale v Austrálii, kde je dominantním stromem blahovičník, obsahuje největší listnaté stromy na světě. Byliny často fungují v efemérním životním cyklu, rychle se tedy rozvíjejí na jaře a po odplození brzy odumírají.

Zasolování půdyEditovat

Některé stromy jsou dnes zahubeny salinizací – stoupajícím obsahem soli v půdě. K zasolování dojde po pálení lesa, které způsobí změnu vodní rovnováhy v půdě. Zasolená krajina je zemědělsky nevyužitelná.

Změny v souvislosti s lidskou činnostíEditovat

Tyto oblasti byly osídleny již ve starověku a lidé z velké části vždyzelené lesy vykáceli. Nyní jsou tyto oblasti porostlé křovinatými porosty – časté jsou duby, vřesovce, pistácie, myrta a rozmarýn. V subtropické oblasti Středomoří se tyto porosty nazývají macchie. Rostou zde i například citrusové plody, olivy, fíky nebo mandle, dobře se tu daří i vinné révě.

Související článkyEditovat