Tvrdolistý les

Tvrdolistý les je les typický pro subtropický pás, konkrétně pro oblasti se středomořským typem klimatu. Zima v této oblasti je mírná, a proto dřeviny neshazují listy (neprobíhá každoroční výměna listoví). Stromy a keře mají velmi často listy tvrdé a kožovité, voda se z nich vypařuje jen nepatrně. Tato oblast se také nazývá středomořské lesy.

Eukalyptový les
Středomořský les
Středomořské lesy

Abiotické podmínkyEditovat

Rozhodujícím faktorem pro vznik tvrdolistého lesa je středomořský typ podnebí, který se vyznačuje mírnými vlhkými zimami a horkými suchými léty. V zimě je srážek hojnost až nadbytek, v létě naopak kriticky chybí. Mráz a sníh se vyskytují jen zcela výjimečně. Dalšími významnými činiteli jsou půdní eroze a časté požáry.

Tento typ klimatu se na Zemi vyskytuje v pěti hlavních oblastech: ve Středomoří, na jihozápadě Severní Ameriky (Kalifornie, severozápadní Mexiko), v jižní Africe, na jihu Austrálie a v Chile.

RostlinyEditovat

Na rozdíl od opadavého lesa, který roste na jaře a v létě, rostou vždyzelené druhy stromů v zimě a na jaře, kdy teploty jsou ještě nízké, ale už není příliš chladno a voda je dostupná v dostatečném množství. Listy stromů jsou obvykle tuhé, kožovité (sklerofylní), neopadavé, rostliny tedy nespotřebovávají energii a vodu na každoroční tvorbu nových listů. K dalším adaptacím patří dokonale uzavíratelné průduchy, kompaktní tvar s nízko posazenými korunami, tlustá borka, na listech často silná vrtva kutikuly či ochlupení, případně obsah silně vonících éterických olejů. Ty pomáhají listům v obraně proti vyschnutí a také je chrání před živočichy. Jsou to vysoce účinné odpuzující látky, protože jen málo živočichů má tyto listy ve svém jídelníčku. Někde je les nízký, ale v Austrálii, kde je dominantním stromem blahovičník, obsahuje největší listnaté stromy na světě. Byliny často fungují v efemérním životním cyklu, rychle se tedy rozvíjejí na jaře a po odplození brzy odumírají.

Zasolování půdyEditovat

Některé stromy jsou dnes zahubeny salinizací – stoupajícím obsahem soli v půdě. K zasolování dojde po pálení lesa, které způsobí změnu vodní rovnováhy v půdě. Zasolená krajina je zemědělsky nevyužitelná.

Změny v souvislosti s lidskou činnostíEditovat

Tyto oblasti byly osídleny již ve starověku a lidé z velké části vždyzelené lesy vykáceli. Nyní jsou tyto oblasti porostlé křovinatými porosty – časté jsou duby, vřesovce, pistácie, myrta a rozmarýn. V subtropické oblasti Středomoří se tyto porosty nazývají macchie. Rostou zde i například citrusové plody, olivy, fíky nebo mandle, dobře se tu daří i vinné révě.

Související článkyEditovat