Otevřít hlavní menu

Tvršice

část obce Staňkovice v okrese Louny

Tvršice jsou vesnice spadající pod obec Staňkovice v okrese Louny. Nachází se v zemědělské části Ústeckého kraje mezi městy Žatec a Postoloprty.

Tvršice
Náves
Náves
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 128 (2011)
Domů 78
Lokalita
PSČ 438 01
Obec Staňkovice
Okres Louny
Katastrální území Tvršice (3,38 km²)
Zeměpisné souřadnice
Tvršice
Tvršice
Další údaje
Kód části obce 172049
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Osídlení obce spadá až do doby kamenné. V blízkosti Tvršic bylo nalezeno množství prehistorických památek.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378, kdy zde kapitula kostela Všech Svatých na Pražském hradu vysadila zákupným právem pět lánů. Až do poloviny 18. století byla majetková držba ve vsi rozdrobena. V letech 1585–1587 patřil díl Tvršic nejbohatšímu českému velmoži Vilémovi z Rožmberka. Po roce 1628 zase získal Tvršice Pavel Michna z Vacínova, což byl po Valdštejnovi největší pobělohorský zbohatlík. V roce 1692 koupil panství Postoloprty, kam už trvale patřily i Tvršice, kníže Ferdinand Schwarzenberk. Už v roce 1787 se uvádí zdejší léčivý pramen, u nějž byla později postavena restaurace. V roce 1925 zde byla zřízena vodárna Ústředních elektráren, která dodávala vodu elektrárně v Ervěnicích.

V roce 1924 zde žilo 385 obyvatel, z toho 32 Čechů (8 %).

Přírodní poměryEditovat

Vesnice se nachází na cestě ze Staňkovic do Rybňan nebo Selibic. Od Žatce je vzdálená vzdušnou čarou přibližně dva kilometry, po silnici asi 8 km. Nedaleko od vesnice teče řeka Ohře, jejíž slepé rameno sahá až k obci.

U železniční trati Žatec–Obrnice vyvěrá slabě kyselá minerální voda s obsahem 1060 mg.l−1 oxidu uhličitého, vyšším obsahem železa (9,5 mg.l−1) a celkovým obsahem rozpušťených pevných látek 0,8 g.l−1. Po stabilizaci železa má voda dobré chuťové vlastnosti. Podobné kyselky byly zjištěny také staršími vrty v nivě Ohře jižně od vesnice.[1] Pramen byl vyveden průzkumným geologickým vrtem V-2 v roce 1956. Vrt je 40 metrů hluboký. Do roku 1989 byl v péči Státní meliorační správy, která pověřovala údržbou jednotné zemědělské družstvo Staňkovice. Pak byl dlouho bezprizorní. Od roku 2018 jej udržuje obec Staňkovice. Vyčistila přilehlé pozemky a strouhy, upravila samotný pramen, nechala provést rozbor vody. Voda neobsahuje žádné bakterie ani dusičnany a dusitany. Přesto nemůže být označena za pitnou podle normy, protože má vysoký obsah železa a manganu a mírně překračuje další tři parametry pro pitnou vodu. Je zdravotně nezávadná, ale nevhodná k dlouhodobému pití. Doporučuje se jednorázové osvěžení přímo u pramene. Vysoký obsah železa způsobuje zakalení v láhvi už po 6–8 hodinách.[zdroj?]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 256 288 353 385 386 385 448 250 253 227 176 136 128 128
Domy 44 49 53 75 77 80 89 93 99 70 62 66 68 71
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Selibice.

PamětihodnostiEditovat

Kaple na návsi je zasvěcená Panně Marii Bolestné. Pochází z konce osmnáctého století a její interiér je sklenut plackovou klenbou. Sloup s křížkem na západním okraji vesnice je barokní z počátku osmnáctého století.[4]

Dopravní obslužnostEditovat

Dopravní obslužnost je zajištěna pravidelnou autobusovou linkou Žatec–Louny. Na okraji vesnice vede též železniční trať železniční trať Žatec–Obrnice. Nádraží vybudované v roce 1977 bylo uzavřeno v roce 2005 a od té doby chátrá. Současně s tím byly uzavřeny dvě ze tří nádražních kolejí.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 32. 
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. 
  4. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Tvršice, s. 121. 

Externí odkazyEditovat