Tutin
Tutin (v srbské cyrilici Тутин) је město jihozápadní části Srbska, u hranice s Černou Horou. Administrativně spadá pod Rašský okruh. Je centrem vlastní opštiny. V roce 2011 mělo město 10 094 obyvatel. Městem protéká říčka Vidrenjak. Obklopují jej pohoří Ponor, Mokra planina, Velika Hinaja a Jarut.
| Tutin | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°59′15″ s. š., 20°19′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 867 m n. m. |
| Stát |  Srbsko |
  Tutin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 742 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 020 |
| PSČ | 36320 |
| Označení vozidel | TT |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Existuje několik teorií o vzniku názvu, podle jedné odkazuje na srážku tutnja během povstání Huseina Grabaščeviće v roce 1831, dříve se město jmenovalo Donja Mitrova.[1]
Město se rozkládá v hornaté krajině regionu Sandžak (v tzv. Štavičské kotlině[2]), jihozápadně od města Novi Pazar a severovýchodně od Rožajů v Černé Hoře. Má tři mešity a pravoslavný kostel zasvěcený Petru a Pavlovi.[2] Většina místního obyvatelstva se hlásí k bosňácké národnosti.
Současný Tutin vznikl nejspíše v 17. nebo 18. století. Současný název je doložen až v roce 1868 v zápisku jednoho anglického cestovatele. Místní mešita byla nejspíše postavena v první polovině 19. století. Po skončení turecké nadvlády v roce 1912 mělo dnešní město pouhých 20 domů a do současné podoby se rozvíjelo až během 20. století. V meziválečné Jugoslávii spadalo pod Zetskou bánovinu. Do druhé světové války zde žilo jen 400 obyvatel. V roce 1999 mělo 8840 obyvatel.[2] V roce 2011 se stal prvním městem v Srbsku, které vyrábělo vlastní elektrickou energii díky větrným elektrárnám. Instalován zde byl výkon 600 KW.
Tutin je jedním z mála měst, jehož počet obyvatel v Srbsku setrvale roste.[3]
Ekonomika editovat
V okolí města se nachází povrchový důl/doly.
Známé osobnosti editovat
- Mensur Suljović (nar. 1972), rakouský sportovec
- Saffet Sancaklı (nar. 1966), turecký fotbalista a politik
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Zanimljiva priča o tome kako je Tutin dobio ime. ALO. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. (srbština)
- ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Tutin, s. 193. (srbština)
- ↑ Tutin: Grad raste, al' čaršije nigdje. Bljesak.info. 2023-03-03. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. (bosenština)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tutin na Wikimedia Commons
