Tupandactylus
Tupandactylus („prst boha Tupana“) byl rod velkého, bezzubého pterodaktyloidního ptakoještěra s výrazným lebečním hřebenem, který žil v období spodní křídy na území dnešní Brazílie (geologické souvrství Crato).[1]
 TupandactylusStratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 112 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstrukce vzezření druhu T. imperator | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
| Podřád | Pterodactyloidea |
| Čeleď | Tapejaridae |
| Podčeleď | Tapejarinae |
| Rod | Tupandactylus Kellner a Campos, 2007 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Žil asi před 112 miliony let a spolu s ním se v daných ekosystémech vyskytoval také blízce příbuzný rod Tapejara a někteří další velcí pterosauři. Nápadným znakem tohoto ptakoještěra byl obří lebeční hřeben, který zřejmě sloužil k rozpoznávacím a signálním účelům. Byl tvořen zčásti kostí a zčásti měkkou tkání.
V současnosti jsou rozeznávány dva platné druhy tohoto rodu, T. imperator (popsaný jako Tapejara imperator roku 1997) a T. navigans (popsaný jako Tapejara navigans roku 2003). S tapejarou je však tupandaktylus pouze blízce příbuzný a patří spolu s ní také do čeledi Tapejaridae.[2]
Unikátní zachování editovat
V listopadu roku 2019 byla publikována studie, oznamující identifikaci barviv (a organel melanozomů) ve fosilním lebečním hřebeni druhu Tupandactylus imperator.[3]
Výzkum také odhalil přítomnost fosilizovaných měkkých tkání na lebeční části kostry skvěle dochovaného jedince tupandaktyla.[4] Měkké tkáně odhalují přesný tvar a velikost lebečního hřebínku tohoto pterosaura.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ribeiro, A. C.; et al. (2021). Towards an actualistic view of the Crato Konservat-Lagerstätte paleoenvironment: A new hypothesis as an Early Cretaceous (Aptian) equatorial and semi-arid wetland. Earth-Science Reviews. 103573. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103573
- ↑ Chang-Fu Zhou, Tao Niu & Dongxiang Yu (2022). New data on the postcranial skeleton of the tapejarid Sinopterus from the Early Cretaceous Jehol Biota. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2042811
- ↑ Felipe L. Pinheiro; et al. (2019). Chemical characterization of pterosaur melanin challenges color inferences in extinct animals. Scientific Reports, 9, Article number: 15947. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-52318-y
- ↑ Hebert Bruno Nascimento Campos & Edio-Ernst Kischlat (2020). The tapejarid pterosaur Tupandactylus imperator from Crato Formation and the preservation of cranial integuments. bioRxiv 2020.02.06.937458. doi: https://doi.org/10.1101/2020.02.06.937458
- ↑ Victor Beccari, Felipe Lima Pinheiro, Ivan Nunes, Luiz Eduardo Anelli, Octávio Mateus & Fabiana Rodrigues Costa (2021). Osteology of an exceptionally well-preserved tapejarid skeleton from Brazil: Revealing the anatomy of a curious pterodactyloid clade. PLoS ONE. 16 (8): e0254789. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0254789
Literatura editovat
- Martill, D. M., Bechly, G. and Loveridge, R. F. (2007). The Crato fossil beds of Brazil: window into an ancient world. Cambridge University Press. ISBN 0-521-85867-4, ISBN 978-0-521-85867-0
- Campos, D. A.; and Kellner, A. W. A. (1997). "Short note on the first occurrence of Tapejaridae in the Crato Member (Aptian), Santana Formation, Araripe Basin, Northeast Brazil". Anais da Academia Brasileira Ciências. 69 (1): 83–87.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupandactylus na Wikimedia Commons - Článek o lebečním hřebeni tupandaktyla na webu Pterosaurologist (anglicky)
