Tumanskij RD-9
proudový motor
Tumanskij RD-9 (zpočátku značený jako Mikulin AM-5) byl sovětský proudový motor. AM-5 byl k dispozici roku 1952, testy splnil v roce 1953 a bez přídavného spalování dokázal vyvinout tah 25,5 kN. Známým se motor AM-5 stal jako pohonná jednotka prvního sovětského nadzvukového stíhače – MiGu-19 a prvního sovětského stíhače schopného provozu za každého počasí, Jaku-25.[1] Když Sergej Tumanskij vystřídal Alexandra Mikulina na pozici šéfkonstruktéra v OKB-24 roku 1956, byl motor přeznačen na RD-9. Později byl vyráběn v licenci v Číně jako WP-6.
RD-9 | |
---|---|
Typ | Proudový motor |
Výrobce | Tumanskij |
První rozběh | 1953 |
Hlavní použití | Jak-25 MiG-19 |
Specifikace (RD-9BF-811)
editovatTechnické údaje
editovat- Typ: proudový motor s přídavným spalováním
- Průměr: 670 mm
- Délka: 5 560 mm
- Hmotnost suchého motoru: 725 kg
Součásti
editovat- Kompresor: jednohřídelový devítistupňový axiální kompresor
- Spalovací komora: smíšeného typu s deseti trubkovými plamenci
- Turbína: dvoustupňová
Výkony
editovat- Maximální tah: 3 000 kgf (6 600 lbf, 29 kN), 3 750 kgf (8 300 lbf, 37 kN) s přídavným spalováním
- Teplota plynů před turbínou: 860 °C
- Měrná spotřeba paliva: 104 kg/(h·kN) (1,02 lb/(h·lbf)), 169 kg/(h·kN) (1,66 lb/(h·lbf)) s přídavným spalováním
- Poměr tah/hmotnost: 5,2:1
Reference
editovat- ↑ Leonard. History of Strategic and Ballistic Missile Defense: Volume II. [s.l.]: [s.n.], January 2011. Dostupné online. ISBN 9781437921311. S. 245.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tumanskij RD-9 na Wikimedia Commons
- RD-9B na stránce LeteckeMotory.cz (slovensky)