Triptolemos
Triptolemos (latinsky Triptolemus) je v řecké mytologii synem eleusínského krále Kelea a jeho manželky Metaneiry (nebo – podle Apolodóra – syn Gaie a Ókeana). Měl mladšího bratra Démofoónta.
| Triptolemos | |
|---|---|
 | |
| Děti | Crocon Dolichus Gordys Deiope |
| Rodiče | Eleusis, Keleos, Okeanos, Rarus, Trochilus a Dysaules[1] a Hyona[2], Metaneira a Gaia |
| Příbuzní | Meganeira (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matka Triptolemova přijala ve svém paláci Démétér, bohyni plodnosti země a úrody, hledajcí v podobě obyčejné ženy svou dceru Persefonu (někdy zvanou Kora), kterou unesl Hádés do podsvětí. Z vděčnosti dala Démétér Triptolemovi zvláštní dar – pšeničná zrna a jako prvního člověka ho naučila obdělávat půdu. Na její příkaz se stal učitelem zemědělství všech národů. Naučil lidi orat a sít, oblétával všechny země na kouzelném voze, taženém okřídlenými draky.
Démétér ho při této činnosti také ochraňovala. Když chtěl skýtský král Lynkos Triptolema zabít a slávu vynálezce zemědělství si přisvojit, proměnila ho v rysa.
Po smrti se podle některých pramenů Triptolemos stal váženým soudcem v podsvětí.
Odraz v umění
editovatVýjevy z tohoto mýtu byly častými náměty pro antické i moderní umělce. Mezi nejznámější patří
- malba na attické váze Triptolemos na okřídleném voze (5. století př. n. l., dnes v Britském muzeu v Londýně)
- monumentální Feidiův reliéf Triptolemos mezi bohyněmi Démétrou a Korou, objevený v troskách eleusínské svatyně (kolem 450 př. n. l., dnes v Národním archeologickém muzeu v Athénách)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Triptolemos na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ Dysaules. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Heinrich Wilhelm Stoll: Ausführliches Lexikon der griechischen und römischen Mythologie. 1890. Dostupné online. [cit. 2017-09-17].
Literatura
editovat- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
