Otevřít hlavní menu
Trevírské kurfiřství
Kurfürstentum Trier / Kurtrier
Électorat de Trèves
 Rýnské falckrabství 898–1801 Rhin-et-Moselle 
Sarre (department) 
Nasavsko-Weilbursko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Trevírské kurfiřství v roce 1720.
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Rýnské falckrabství Rýnské falckrabství
Nástupnické:
Rhin-et-Moselle Rhin-et-Moselle
Sarre (department) Sarre (department)
Nasavsko-Weilbursko Nasavsko-Weilbursko

Trevírské kurfiřství (německy Kurfürstentum Trier nebo zkráceně Kurtrier) bylo církevní knížectví, součást Svaté říše římské, které existovalo od konce 9. do počátku 19. století. Skládalo se z dědičných držav knížete-arcibiskupa z Trevíru (Erzbistum Trier), který byl zároveň říšským kurfiřtem. Ve Svaté říši římské byla pouze dvě podobná církevní knížectví-kurfiřství: Kolínské kurfiřství a Mohučské kurfiřství, mezi nimiž Mohučské zaujímalo první místo.

Hlavním městem kurfiřství byl Trevír, přičemž hlavním sídlem kurfiřta byl od 16. století Koblenz. Kurfiřství bylo v roce 1803, během napoleonovy vlády sekularizováno.

Trevírský kurfiřt, byl ve své osobě zároveň Trevírským arcibiskupem a tím pádem spravoval i arcidiecézi Trevír, jejíž území ale nekorespondovalo s územím kurfiřství (viz mapa).

HistorieEditovat

Trevír, jako významné římské provinční město Augusta Treverorum byl sídlem biskupa už od doby starověkého říma. Na arcibiskupství bylo povýšeno za vlády Karla Velikého, který Trevírskému arcibiskupství podřídil diecéze v Métách, Verdunu a Toulu.

Trevírští biskupové byli již v době vlády Merovejců prakticky nezávislími územními vládci. V roce 722 udělil Karel Veliký biskupu Wiomandovi úplnou nezávislost na jurisdikci vládnoucího dvora pro všechny kostely a kláštery, stejně jako vesnice a hrady, které spadaly pod chrám sv. Petra v Trevíru. Ludvík I. Pobožný tato privilegia udělená biskupství svým otcem, v roce 816 potvrdil a to skrze osobu arcibiskupa Hetta. Při rozdělování karolinské říše ve Verdunu v roce 843 byl Trevír dán Lotharovi; při rozdělení Lotharingie u Mersenu v roce 870 se stal součástí Východofranckého království, které se následně vyvinulo do Německého království.

 
Římský most přes řeku Moselu.

V roce 898 byl arcibiskup Radbod zcela osvobozen od všech daní pro celé území biskupství, které mu garantoval Zwentibold - nemanželský syn císaře Arnulfa Korutanského, který krátce vládl jako král Lotharingie. Ten byl totiž pod silným tlakem od svých nezávislých šlechticů a zoufale potřeboval mocného spojence. Tento akt upevnil pozici arcibiskupů jako nezávislých zeměpánů. Po Zweitenboldově zavraždění v roce 900 si poručníci nezletilého krále Ludvíka arcibiskupa Radbolda předcházeli a poskytli mu vládu nad městem Trevír a oblastí okolo něj, právo na ukládání cla a mincovnictví (symbol nezávislé ekonomické autority). Od dvora Karla III. získal konečné právo volby trevírského biskupa kapitolou bez císařských zásahů.

V období raného novověku zahrnovalo Trevírské kurfiřství území podél řeky Mosely mezi Trevírem poblíž francouzských hranic a Koblenz na Rýnu. Od 13. století byl arcibiskup Trevírský jakožto držitel císařského úřadu tradičním říšským volitelem-kurfiřtem německého krále. Čistě symbolický úřad arcikanclérě Galie získali Trevírští arcibiskupové taktéž ve 13. století. V tomto kontextu se jednalo o oficiální správu Burgundského království a to technicky od roku 1242, nepřetržitě pak od roku 1263 nominálně až do roku 1803. Burgundsko, společně s Německem a středověkým Italským královstvím bylo jednou ze tří základních součástí Svaté říše římské.

Roku 1473 proběhlo v Trevíru setkání císaře Fridricha III. a Karla Smělého, vévody Burgundského. Ve stejném roce byla ve městě založena univerzita.

Od 17. století přesunuli arcibiskupové-kurfiřti z Trevíru svoje sídlo na hrad Philippsburg nedaleko města Koblenz. Roku 1512 probělo v Trevíru zasedání Říšského sněmu, během něhož bylo definitivně ustanoveno vymezení říšských krajů.

 
Kurfiřtský palác v Trevíru (1615–1676, opraven v roce 1756).

S vypuknutím Třicetileté války (1618–48) začala pro Trevír více než dvě století válčení. Byl několikrát obléhán francouzskými vojsky. Ta město oblehla v roce 1632, 1645, 1673 (Francouzská armáda zde zůstala až do roku 1675 a zničila všechny kostely, kláštery a vesnice před městskými hradbami; město samotné bylo těžce opevněné).

V roce 1684 začalo Válkou reunií období Francouzské expanze. Trevír byl v roce 1684 opět dobyt a byly zničeny všechny hradby a pevnosti. Trevír a přidružená území kurfiřství byl znovu dobyt během devítileté války v roce 1688 a v roce 1689 byla francouzskou armádou systematicky zničena řada měst. Téměř všechny pevnosti byly vyhozeny do povětří a jediný most přes řeku Moselu nacházející se v Trevíru byl spálen. K těmto akcím vydal výslovný souhlas král Ludvík XIV. Když v roce 1698 francouzská armáda ustoupila, zanechala za sebou hladovějící město bez městských hradeb ve kterém žilo pouze 2 500 obyvatel.

 
Diecéze a arcidiecéze ve střední Evropě v roce 1500.

Během války o španělské dědictví v roce 1702 byl Trevír Francouzi znovu obležen. V letech 1704–05 prošla městem během svého tažení do Francie spojenecká Anglo-Holandská armáda pod vedením Johna Churchilla, vévody z Marlborough. Poté co tažení selhalo, se do Trevíru v roce 1705 vrátily francouzské jednotky a zůstaly zde až do roku 1714. Po krátkém období míru započala v roce 1734 válka o polské následnictví. Následujícího roku byl Trevír opět dobyt francouzskou armádou a ta ve městě zůstala do roku 1737. Poslední kurfiřt Klement Václav Saský v roce 1786 přesídlil do Koblenz. V roce 1794 dobyly Trevír francouzské Republikánské oddíly. Toto datum ohraničuje konec éry starého kurfiřství. Kostely, kláštery a církevní majetky byly prodány nebo přeměněny k světskému využití, například jako stáje.

Poslední kurfiřt Klement Václav sídlil po roce 1786 již pouze v Koblenz. Od roku 1795 byla území kurfiřství na levém břehu Rýna okupována Francií. Roku 1801 byla anektována a byla založena separátní diecéze kontrolovaná Francouzi, kterou vedl Charles Mannay. V roce 1803 získala francouzská diecéze kontrolu nad celou původní Trevírskou arcidiecézí a zbytky území někdejšího kurfiřství na východním břehu Rýna byla sekularizována a stejného roku anektována Nasavsko-Weilburskem.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electorate of Trier na anglické Wikipedii.