Otevřít hlavní menu

Trestní zákon (ve zkratce tr. zák.), celým názvem „zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon“, byl zákon, který v Československu upravoval trestní právo a který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1962.

Trestní zákon
Předpis státu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Druh předpisu zákon
Číslo předpisu 140/1961 Sb.
Obvyklá zkratka tr. zák.
Údaje
Autor Národní shromáždění
Schváleno 29. listopadu 1961
Platnost 8. prosince 1961
Účinnost 1. ledna 1962
Zrušeno 1. ledna 2006 (SR)
1. ledna 2010 (ČR)
Související předpisy
Trestní řád (Československo, 1961)
Oblast úpravy
trestní právo

Zákon nebyl úplnou kodifikací trestního práva hmotného, protože zvláštní skutkovou podstatu trestného činu proti míru obsahoval zákon na ochranu míru a další skutkovou podstatu trestného činu setrvání při kočovném způsobu života obsahoval až do roku 1990 zákon č. 74/1958 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob.

Původní podoba zákona byla měněna a upravována pozdějšími zákony; do listopadu 1989 bylo osm novelizací, v následujícím období do poloviny roku 2006 došlo k 61 novelizacím a do textu zákona rovněž třikrát zasáhl svými nálezy Ústavní soud.

Po zániku ČSFR platil v České republice i Slovenské republice. Ve Slovenské republice až do konce roku 2005, když byl od 1. ledna 2006 nahrazen novým trestním zákoníkem – zákonem č. 300/2005 Z.z., trestný zákon. V České republice platil pak až do konce roku 2009, když byl od 1. ledna 2010 nahrazen novým trestním zákoníkem – zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Uspořádání zvláštní části trestního zákona bylo poplatné době jeho vzniku. Komunistický režim kladl důraz na stíhání skutků namířených proti jeho podstatě a existenci, a proto byly na prvních místech zvláštní části vymezeny trestné činy proti republice, hospodářství a pořádku ve věcech veřejných. Naproti tomu v systematice nového trestního zákoníku jsou v souladu se základními principy svobodné demokratické společnosti kladeny na přední místo trestné činy namířené proti základním právům jednotlivce (trestné činy proti životu, zdraví, svobodě a důstojnosti apod.).

ObsahEditovat

Trestní zákon se, kromě přechodných a závěrečných ustanovení, členil na obecnou a zvláštní část:

  • Obecná část – stanovila účel a působnost zákona, určovala trestní odpovědnost i zánik trestnosti, obsahovala katalog trestů i ochranných opatření a zvláště upravovala trestní odpovědnost mladistvých.
  • Zvláštní část – obsahovala katalog trestných činů, které byly podle charakteru chráněného společenského zájmu rozděleny do 12 hlav, některé hlavy byly dále děleny do oddílů. Hlavy byly seřazeny podle tehdejšího svého významu:
  1. Trestné činy proti republice
    1. Trestné činy proti základům republiky
    2. Trestné činy proti bezpečnosti republiky
    3. Trestné činy proti obraně vlasti
  2. Trestné činy hospodářské
    1. Trestné činy proti hospodářské soustavě
    2. Trestné činy proti hospodářské kázni
    3. Trestné činy proti majetku v socialistickém vlastnictví
    4. Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
    5. Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu
  3. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
    1. Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a orgánu společenské organizace a veřejného činitele
    2. Trestné činy veřejných činitelů
    3. Úplatkářství
    4. Některé formy trestné součinnosti
    5. Jiná rušení činnosti státního orgánu a orgánu společenské organizace
  4. Trestné činy obecně nebezpečné
  5. Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
  6. Trestné činy proti rodině a mládeži
  7. Trestné činy proti životu a zdraví
  8. Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti
    1. Trestné činy proti svobodě
    2. Trestné činy proti lidské důstojnosti
  9. Trestné činy proti majetku
  10. Trestné činy proti lidskosti
  11. Trestné činy proti brannosti
  12. Trestné činy vojenské

Externí odkazyEditovat