Traunkirchen

obec v okresu Gmunden v Rakousku

Traunkirchen je obec v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Gmunden. Leží na břehu Travenského jezera v Solné komoře. 1. 1. 2022 zde žilo 1680 obyvatel.

Traunkirchen
Traunkirchen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška422 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Traunkirchen
Traunkirchen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,4 km²
Počet obyvatel1 624 (2018)[1]
Hustota zalidnění88,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.traunkirchen.at
E-mailgemeindeamt@traunkirchen.ooe.gv.at
Telefonní předvolba07617
PSČ4801
Označení vozidelGM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeměpis editovat

Traunkirchen leží v nadmořské výšce 422 metrů. Katastrální výměra činí 18,3 km², z toho 43,2 % tvoří lesy, 24,0 % se zemědělsky využívá.

Administrativní členění editovat

Obec se skládá ze tří částí: Traunkirchenu, Winklu a Mühlbachbergu.

Historie editovat

 
Kostel a část kláštera

Někdy po roce 1020 byl na území dnešního Traunkirchenu založen ženský benediktinský klášter. Jednalo se o dceřiný konvent benediktinského opatství Nonnberg v Salcburku. Zakladateli byla hrabata z Raschenbergu-Reichenhallu. V roce 1327 klášter vyhořel.[2] Již před nástupem reformace začal postupný úpadek kláštera. V roce 1566 už klášter obývaly jen dvě řádové sestry a o šest let později byl jako pustý předán hornorakouským církevním stavům. Zároveň s dosazením administrátora z benediktinského opatství v Kremsmünsteru začala rekatolizace.[3] Z iniciativy vídeňského biskupa Khlesla byl klášter inkorporován do vídeňského biskupství a v roce 1622 byla jeho správa svěřena jezuitské koleji v Pasově.[4]

Když roku 1632 celý areál podlehl požáru, začalo se brzy nato se stavbou nového kostela a kláštera. Projekt byla dokončen v roce 1652.[5] Klášter byl také pozemkovou vrchností. V polovině 18. století mu patřilo kolem šesti set poddaných. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se část budov používala jako solivárna, roku 1779 byl Traunkirchen začleněn do panství Ort.

Pamětihodnosti editovat

  • Bývalý klášterní, dnes farní kostel Korunování Panny Marie je barokní stavba z poloviny 17. století. Mimořádné dílo neznámého autora je dřevěná Rybářská kazatelna z roku 1753. Znázorňuje apoštoly Jakuba a jeho bratra Jana, kteří vytahují do lodi síť plnou ryb. Nad nimi klečí u Ježíšových nohou apoštol Petr. Hlavní oltář z roku 1754 vytvořil Franz Preisl.
  • Kaple svatého Jana se nachází na stejnojmenném kopci, bohatém na pravěké nálezy. Dříve se nazýval Ódinův kopec. Kaple je písemně doložena v roce 1356, roku 1651 byla rozšířena. V předsíni je zazděna plastika hlavy muže, pocházející z doby existence římské říše. Zvon ve věži byl ulit v roce 1639.
  • Kaple svatého Michala – nejstarší část komplexu, je postavena v románském slohu.
  • Bývalá kaple svatého Mikuláše je písemně doložena v roce 1384. Za časů benediktinek sloužila jako farní kostel, za jezuitů jako kaple kongregace. Je spojena s tzv. domem hofrychtéře a od roku 1811 neslouží církevním účelům.
  • Kalvárie z roku 1696 se skládá ze čtyř kaplí vedoucích na kopec, kde se nachází kaple hlavní. Traunkirchenská Kalvárie je nejstarší svého druhu v Solné komoře.
  • Ruská vila byla postavena v letech 1850–1854 podle plánů Theophila von Hansena. Pobývali zde mj. Anton Rubinstein, Rainer Maria Rilke, Adalbert Stifter či Maxmilián I. Mexický.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. NÜRNBERGER, Erich. Traunkirchen. Traunkirchen: Katholisches Pfarramt, 2019. 32 s. S. 4. 
  3. LECHNER, Karl (ed). Handbuch der historischen Stätten Österreich. Donauländer und Burgenland. Stuttgart: Alfred Kroner Verlag, 1985. 909 s. ISBN 3-520-27801-4. S. 125.  (Dále jen Lechner 1985).
  4. Stiftsarchiv Traunkirchen [online]. Linec: Oberösterreichisches Landesarchiv [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. 
  5. Lechner 1985, s. 126.

Literatura editovat

  • Amon, Karl, Geschichte des Benediktinerinnenklosters Traunkirchen im Salzkammergut, Diss. Universität Graz, 1959.
  • Amon, Karl, Traunkirchen als Grablege seiner "Stifter" und "Wohltäter", Blätter für Heimatkunde (Steiermark) 55, 1981, s. 98-114.
  • Amon, Karl, Traunkirchen, Germania Benedictina 3, 2002, s. 703–737.
  • Frieß, Gottfried Edmund, Geschichte des ehemaligen Nonnenkloster O.S.B. zu Traunkirchen in Oberösterreich, Archiv für österreichische Geschichte 82, 1895, s. 181–326.

Související články editovat

Externí odkazy editovat