Transcendentální etudy
Transcendentální etudy (francouzsky: Études d'exécution transcendante), S.139, je soubor dvanácti klavírních etud Ference Liszta, napsaný v roce 1851. Jde o upravenou verzi těžších Dvanácti velkých etud z roku 1837. Ty byly detailním zpracováním skladeb z roku 1826, kdy bylo Lisztovi 15 let.[1] Jedná se o extrémně těžké klavírní skladby (transcendante znamená nadmyslný, vysoký, nadskutečný), jedny z vůbec nejtěžších klavírních etud. Lisztovy etudy jsou spolu s etudami Fryderyka Chopina a Clauda Debussyho považovány za špičku tohoto odvětví.[2]
Etudy editovat
Roku 1837 Liszt pojmenoval všechny etudy až na etudy číslo 2 a číslo 10. Ty byly pojmenovány až později jedním z Lisztových editorů, Ferrucciem Busonim, (jméno Fusées číslu 2 a Appassionata číslu 10), tyto názvy ovšem nejsou běžně užívány, proto jsou v seznamu uvedeny pouze tempem.
Významné nahrávky editovat
Verze z roku 1837 byla komerčně nahrána pouze třikrát (Janice Weber, Leslie Howard a Massimo Gon), zjednodušená verze z roku 1852 je hrána častěji. Významná nahrávka pochází například od chilského pianisty Claudia Arraua z roku 1974, vydaná roku 2008. Za zmínku stojí také živá nahrávka z koncertu ruského klavíristy Borise Berezovského. Desku s Transcendentálními etudami vydal také specialista na Liszta, Georges Cziffra.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transcendental etudes na anglické Wikipedii.
- ↑ 10. 2. 2011; Program koncertu České filharmonie (Koncert na stránkách ČF[nedostupný zdroj])
- ↑ Harold C. Schoenberg: Životy velkých skladatelů, ISBN 80-7341-905-X
