Tramvajová doprava v Île-de-France
Správce veřejné dopravy Île-de-France Mobilités organizuje, koordinuje a financuje ve francouzském regionu Île-de-France tramvajovou dopravu na 12 linkách. Částečně tak navazuje na předchozí provozování tramvajové dopravy v Paříži v letech 1855–1957. V polovině roku 2022 je v provozu 12 linek a délka sítě činí 156 km s 235 stanicemi. Provozovatelem linek jsou společnosti RATP, SNCF, Keolis a Transkeo. Další dvě linky jsou v roce 2022 ve výstavbě.
Tramvajová doprava v Île-de-France | |
---|---|
![]() Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu | |
Stát | ![]() |
Město | Paříž a Île-de-France |
Provozovatel | RATP, SNCF, Keolis, Transkeo |
Součást IDS | Île-de-France Mobilités |
Dřívější provoz | 1855–1938 |
Zahájení provozu | 6. července 1992 |
Trakce | elektrická |
Infrastruktura | |
Provozní délka tratí | 156 km (2022) |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Napětí | 750 V ss |
Počet zastávek | 235 (2022) |
Provoz | |
Počet linek | 12 |
Počet cestujících | 340 mil./rok (2019) |
Mapa sítě | |
![]() Schéma tramvajových tratí v Île-de-France | |
Externí odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
Původní tramvajová síťEditovat
Mezi lety 1855 a 1938 existovala v Paříži rozsáhlá tramvajová síť, která zajišťovala dopravu v centru i na periferiích města. První tramvajové vozy ve městě byly tažené koňmi, později se objevily parní tramvaje, plynové a pneumatické. Ač už bylo zřejmé, že nejvýhodnější pohon je elektrický, město se dlouho bránilo vrchnímu vedení, zejména v centru. Od roku 1892 začaly jezdit akumulátorové tramvaje a roku 1898 konečně elektrická tramvaj s napájením vrchní trolejí, ovšem jen mimo centrum. Přes centrum města musely přejíždět na akumulátorový pohon. Roku 1900 provozovalo 13 různých společností 108 tramvajových linek o celkové délce 814 km. Roku 1921 vznikla společnost STCRP, která všechny společnosti vykoupila a podřídila centrálnímu vedení. Síť i vozový park byl modernizován a částečně sjednocen a v roce 1925 zahrnovala síť 122 linek v celkové délce 1111 km. Provoz zajišťovalo 2 298 motorových a 928 vlečných vozů, umístěných a udržovaných ve 41 depech a dílnách, které za rok přepravily 720 milionů cestujících.
V letech 1891–1924 byla v provozu jedna linka kabelové tramvaje. Od roku 1900 musela tramvajová doprava čelit konkurenci metra a od roku 1906 i autobusů. Roku 1929 městská rada rozhodla, že se nákladný a nepružný tramvajový provoz nahradí autobusy. Svou roli sehrál rostoucí automobilový provoz, kterému tramvaje překážely, i zájmy automobilového průmyslu. V letech 1930-1936 byla skutečně tramvajová doprava zrušena, s jedinou výjimkou předměstské trati do Versailles, zrušené až roku 1957.
-
Vozy tažené koňmi na dnešní Avenue de New-York
-
Koněspřežná tramvaj na Avenue des Gobelins
-
Patrová tramvaj u nádraží Paris Est
-
Patrové tramvaje na Avenue de Villiers
-
Elektrická tramvaj linky Saint-Denis-Barrage – Stains
-
Tramvajový vůz typu 500
-
Silný provoz tramvají v oblasti Châtelet
-
Schéma pařížských tramvají v roce 1923
Návrat tramvajíEditovat
K obnovení provozu došlo až roku 1992, ačkoliv na území samotné Paříže se tramvaje vrátily jen okrajově, neboť naprostá většina současné sítě se nachází v regionu Île-de-France. První linka, označovaná jako T1, byla zprovozněna na severním předměstí Saint-Denis. O dalších pět let později se objevila další linka, T2. V roce 2006 přibyly linky T3a, T3b a T4, v roce 2013 linky T5 a T7 a o rok později také linky T6 a T8. Linka T9 zahájila provoz v dubnu roku 2021. Další linka T10 vzniká na jihu města. S návratem tramvají do centra Paříže se nepočítá.
V roce 2017 byl zahájen provoz na první ze tří plánovaných tras systému Tram Express. Linka s označením T11 spojuje Épinay-sur-Seine a Le Bourget. Druhá expresní linka s označením T13 začala vozit cestující v červenci 2022 mezi městy Saint-Germain-en-Laye a Saint-Cyr. V srpnu 2021 byly ve výstavbě další dvě linky Tram Express, T12 a T13, které budou cestující vozit po jižních a západních předměstích Paříže.
LinkyEditovat
Označení | Linka | Trasa | Obrázek | Rok otevření |
Poslední prodloužení |
Délka | Počet zastávek |
Dopravce | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Asnières-Quatre Routes — Gare de Noisy-le-Sec | 1992 | 2019 | 17,9 km | 37 | RATP | ||||
Pont de Bezons — Porte de Versailles | 1997 | 2012 | 17,9 km | 24 | RATP | ||||
Pont du Garigliano — Porte de Vincennes | 2006 | 2012 | 12,4 km | 25 | RATP | Maršálská tramvaj jih | |||
Porte de Vincennes — Porte d'Asnières | 2012 | 2018 | 14,3 km | 26 | RATP | Maršálská tramvaj sever | |||
Aulnay-sous-Bois / Hôpital de Montfermeil — Bondy | 2006 | 2020 | 13,3 km | 20 | SNCF | Vlakotramvaj | |||
Marché de Saint-Denis — Garges-Sarcelles | 2013 | 2013 | 6,6 km | 16 | RATP | Tramvaj na pneumatikách | |||
Châtillon - Montrouge — Viroflay-Rive-Droite | 2014 | 2016 | 14 km | 21 | RATP | Tramvaj na pneumatikách | |||
Villejuif - Louis Aragon — Athis-Mons - Porte de l'Essonne | 2013 | 2013 | 11,2 km | 18 | RATP | ||||
Saint-Denis - Porte de Paris — Villetaneuse-Université / Épinay-Orgemont | 2014 | 2014 | 8,46 km | 17 | RATP | ||||
Porte de Choisy — Orly-Gaston Viens | 2021 | 2021 | 10,3 km | 19 | Keolis | ||||
Épinay-sur-Seine — Le Bourget | 2017 | 2017 | 11 km | 7 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj | |||
Saint-Germain-en-Laye — Saint-Cyr | 2022 | 2022 | 18,8 km | 12 | Transkeo | Tram Express Vlakotramvaj |
Budoucí linkyEditovat
Linka T10 o délce 8,2 km se 14 zastávkami spojí stanici RER B La Croix de Berny v obci Antony s městem Clamart. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2023.
Třetí linka systému Tram Express T12 bude od konce roku 2023 jezdit mezi městem Évry-Courcouronnes a důležitou přestupní stanicí Massy - Palaiseau jižně od Paříže. V rámci druhé etapy bude linka bude prodloužena až do stanice Versailles-Chantiers a zcela tak nahradí jednu ze současných jižních větví RER C.
VozidlaEditovat
Na všech tratích jsou nasazena kloubová, nízkopodlažní vozidla. První generací moderních pařížských tramvají jsou tříčlánkové vozy Alstom TFS (Tramway français standard) z roku 1992, které vozí cestující na lince T1. Na linkách T2, T7 a T8 jezdí pětičlánkové tramvaje Alstom Citadis 302 dvou generací. Sedmičlánkové vozy Alstom Citadis 402 obsluhují linky T3a a T3b, novější verze Citadis 405 linku T9 a v budoucnu i linku T10. Na linkách T5 a T6 jezdí tramvaje na pneumatikách značky Translohr s jednou středovou vodicí kolejí. Linka T4 je obsluhována vlakotramvajemi Siemens Avanto a Alstom Citadis Dualis, které jezdí i na expresních linkách T11 a T13.
GalerieEditovat
-
Alstom TFS na lince T1
-
Vozy Citadis 302 jsou na lince T2 provozovány ve dvojicích
-
Sedmičlánkové vozy Citadis 402 na lince T3b
-
Vlakotramvaj Siemens Avanto na lince T4
-
Tramvaj na pneumatikách Translohr na lince T5
-
Linka T6 a šestičlánkový Translohr
-
Novější vozy Alstom Citadis 302 jezdí na linkách T7 a T8
-
Alstom Citadis Dualis na expresní lince T11
-
Rozestavěná tramvajová trať v zastávce Poterne des Peupliers
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tramway d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Île-de-France na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky RATP
- (francouzsky) Historické pařížské tramvaje