Tramvajová doprava v Paříži
Pařížský dopravní podnik RATP provozuje v regionu Île-de-France od roku 1992 tramvajovou dopravu na několika tratích. Částečně tak navazuje na předchozí provozování tramvajové dopravy v Paříži v letech 1855 - 1957. Koncem roku 2014 bylo v provozu 9 tratí a délka sítě činila 103,8 km se 184 stanicemi.
Obsah
HistorieEditovat
Mezi lety 1855 a 1938 existovala v Paříži rozsáhlá tramvajová síť, která zajišťovala dopravu v centru i na periferiích města. První tramvajové vozy ve městě byly tažené koňmi, později se objevily parní tramvaje, plynové a pneumatické. Ač už bylo zřejmé, že nejvýhodnější pohon je elektrický, město se dlouho bránilo vrchnímu vedení, zejména v centru. Od roku 1892 začaly jezdit akumulátorové tramvaje a roku 1898 konečně elektrická tramvaj s napájením vrchní trolejí, ovšem jen mimo centrum. Přes centrum města musely přejíždět na akumulátorový pohon. Roku 1900 provozovalo 13 různých společností 108 tramvajových linek o celkové délce 814 km. Roku 1921 vznikla společnost STCRP, která všechny společnosti vykoupila a podřídila centrálnímu vedení. Síť i vozový park byl modernizován a částečně sjednocen a v roce 1925 zahrnovala síť 122 linek v celkové délce 1111 km. Provoz zajišťovalo 2 298 motorových a 928 vlečných vozů, umístěných a udržovaných ve 41 depech a dílnách, které za rok přepravily 720 milionů cestujících.
V letech 1891–1924 byla v provozu jedna linka kabelové tramvaje. Od roku 1900 musela tramvajová doprava čelit konkurenci metra a od roku 1906 i autobusů. Roku 1929 městská rada rozhodla, že se nákladný a nepružný tramvajový provoz nahradí autobusy. Svou roli sehrál rostoucí automobilový provoz, kterému tramvaje překážely, i zájmy automobilového průmyslu. V letech 1930-1936 byla skutečně tramvajová doprava zrušena, s jedinou výjimkou předměstaké trati do Versailles, zrušené až roku 1957.
K obnovení provozu došlo až roku 1992. První linka, označovaná jako T1, byla zprovozněna na severním předměstí Saint-Denis. O dalších pět let později se objevila další linka, T2. V roce 2006 přibyly linky T3 a T4, v roce 2013 linky T5 a T7 a v roce 2014 linky T6 a T8. Další tratě vznikají právě v příměstské oblasti; s návratem do centra se nepočítá, zato se vytváří souvislý věnec tramvajových tratí okolo vnitřního města. Plánuje se také prodlužování několika současných úseků.
LinkyEditovat
T1Editovat
Linka T1 spojuje Noisy-le-Sec s Asnières-sur-Seine a Gennevilliers přes Villeneuve-la-Garenne, L'Île-Saint-Denis, Saint-Denis, La Courneuve, Drancy a Bobigny. První úsek byl otevřen v roce 1992, úsek do Noisy-le-Sec byl otevřen v prosinci 2003, další úsek do Asnières-sur-Seine a Gennevilliers pak v roce 2012. V plánu je také pokračování linky do Nanterre a rozšíření směrem na východ do Montreuil, později napojení na stanici Val de Fontenay (RER).
T2Editovat
Linka T2 (Trans Val-de-Seine) spojuje Bezons a pařížský 15. obvod přes
Nanterre, Colombes, La Garenne-Colombes, Courbevoie, Puteaux, Suresnes, Saint-Cloud, Sèvres, Meudon, Issy-les-Moulineaux. Z části jde o původně železniční trať SNCF, která byla z ekonomických důvodů uzavřena a v letech 1995 – 1997 přestavěna na tramvajovou trať. Vzhledem k velkému úspěchu linky (65 000 přepravených cestujících denně) byly v roce 2005 vozy tramvají prodlouženy tak, že došlo k navýšení kapacity jedné tramvaje na 440 cestujících. V roce 2009 byla linka prodloužena na východ ke stanici metra Porte de Versailles, čímž vznikla přestupní stanice mezi linkami T2, T3 a linkou 12. V roce 2012 byla linka prodloužena směrem na sever do Bezons.
T3Editovat
Linka T3 (nazývaná též Tramway des Maréchaux, Tramvaj maršálů), je první opravdu moderní tramvajovou linkou v samotné Paříži, vedenou po tzv. Maršálských bulvárech postavených v místech bývalého pařížského opevnění (pojmenovaných po francouzských maršálech – odtud název Tramway des Maréchaux). Spojuje stanici Pont du Garigliano v západní části 15. obvodu se stanicí metra Porte de la Chapelle v 18. obvodu, je tak linkou polookružní. Linka T3 může přepravit až 100 000 cestujících denně. První úsek byl otevřen 16. prosince 2006.
T4Editovat
Linka T4 (nazývaná též Ligne des Coquetiers) je koncipována jako tzv. tram-train a je provozována na části tratí SNCF. Spojuje stanici Bondy se stanicí Aulnay-sous-Bois (SNCF). Byla otevřena 18. listopadu 2006 a je provozována společností SNCF.
T5Editovat
Linka spojuje Saint-Denis s Garges-Sarcelles na severu města. Je 6,6 km dlouhá se 16 zastávkami a dopravu zajišťují trolejbusové vlaky s vrchním vedením a středovou vodicí kolejnicí (autobusová dráha).
T6Editovat
Linka T6 také používá technologii tramvaje na pneumatikách. Spojuje stanici metra Châtillon - Montrouge (linka 13 pařížského metra) se stanicí Viroflay - Rive Droite (příměstská doprava, oblast Saint-Lazare). První úsek byl otevřen v roce 2014, tunelová část má být o dva roky později.
T7Editovat
Linka je 11,2 km dlouhá s 18 zastávkami a byla uvedena do provozu v listopadu 2013. Vede z konečné stanice (metra 7 Villejuif – Louis Aragon na jihovýchodě města přes letiště Orly do Athis-Mons. Dopravu zajišťují článkové tramvaje Alsthom. Do roku 2018 se plánuje prodloužení do Juvisy-sur-Orge.
T8Editovat
Linka T8 (dříve též Tram'y) na severu města, otevřená v prosinci 2014, používá standardní kolejovou technologii. Tato rozvětvená tramvajová linka spojuje Saint-Denis (Porte de Paris) s Épinay-sur-Seine (Quartier d'Orgemont) a s Villetaneuse (budoucí nádraží Tangentielle Nord), včetně napojení na budoucí nádraží Évangile (RER E).
Budoucí linkyEditovat
Linka T9 v délce 10,3 km s 19 zastávkami má spojit stanici Porte de Choisy (M7) s obcemi Ivry sur Seine, Vitry sur Seine a Orly na jihovýchodě města. Má být uvedena do provozu kolem roku 2020 a může být prodloužena až na letiště Orly.
Linka T10 o délce 8,2 km se 14 zastávkami má spojit obce Antony (RER B) a Clamart na jihozápadě města. Má být uvedena do provozu kolem roku 2020.
Další projektyEditovat
- linka spojující Sèvres a Boulogne-Billancourt (západní a jihozápadní předměstí Paříže) s napojením na linky metra 9 a 10 a tramvajovou linku T2
VozidlaEditovat
Na všech tratích jsou nasazena kloubová, nízkopodlažní vozidla. První byla dvoučlánková, ta nejnovější jsou až sedmičlánková. Na linkách T5 a T6 jezdí tramvaje na pneumatikách s jednou středovou vodicí kolejí, zapuštěnou do vozovky.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Paříži ve Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
- (francouzsky) Článek na stránkách RATP o prodloužení a rozvoji tramvají v Paříži
- (francouzsky) Historické pařížské tramvaje
