Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod
Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 238) vede přes Chrudim, Chrast u Chrudimi, Žďárec u Skutče, Hlinsko v Čechách, Ždírec nad Doubravou a Chotěboř. Trať je v celé délce jednokolejná a je součástí celostátní dráhy. Provoz na trati byl zahájen v roce 1871. V roce 1952 proběhla výstavba Letiště Pardubice a trať musela být odkloněna.
Průběh trati editovat
Pardubice-Rosice nad Labem editovat
Při této stanici, pocházející z roku 1871, kdy začala trať plně fungovat, začínají dvě trati; trať 030 (Pardubice - Jaroměř - Liberec), a také trať 238. Až do roku 1976 se stanice nazývala pouze „Rosice“, v roce 1976 se Rosice staly částí Pardubic a stanice později dostala[zdroj?] název Pardubice-Rosice nad Labem. V dnešní době[kdy?] má stanice přímé napojení na stanici Pardubice hlavní nádraží, odkud mnohé vlaky pokračující dále po havlíčkobrodské trati směřují. V dnešní době[kdy?] se na jižní straně stanice nachází železniční muzeum, otevřené 14. září 2001, kde si lze prohlédnout staré vozy a předměty související s železniční minulostí Pardubicka. Ve stanici se nachází pokladny na odbavení, čekárna, a po necelých 550 metrech chůze i zastávka MHD, s kterou se můžete dostat dále do města.[zdroj?]
editovat
Pardubice editovat
Pardubice-Rosice nad Labem editovat
Chrudim editovat
Chrast u Chrudimi editovat
Žďárec u Skutče editovat
Havlíčkův Brod editovat
Ostřešanská spojka editovat
Ostřešanská spojka je název pro návrh alternativní trasy železniční trati v úseku Pardubice hl. n. – Chrudim. Společně s Jesenčanskou a Medlešickou spojkou se jedná o návrhy, jak zrychlit železniční spojení mezi oběma městy, které je řešeno úvratí ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem. Ze všech návrhů byla tato skloňována nejčastěji.[2]
Nová varianta zahrnuje využití části již existující železniční vlečky do průmyslového areálu Černá za Bory, odbočující z trati Praha – Česká Třebová. Trať měla dál pokračovat po vysokém náspu v těsné blízkosti obcí Nemošice, Ostřešany a Mikulovice, na stávající trať se má napojit u železniční zastávky Chrudim zastávka. Vybudovat nebo opravit se mělo celkem 13 mostních objektů.
Hlavním argumentem pro výstavbu alternativního spojení je výrazné zrychlení provozu. Podle odhadů se měla jízdní doba, která dosud činí 15 až 30 minut, zkrátit na třetinu až polovinu, a to zejména díky odstranění úvrati. Zároveň se zvažovalo zřízení nových železničních zastávek Pardubice průmyslová zóna, Pardubice-Nemošice a Ostřešany.[3] Proti výstavbě se postavily zejména obce Ostřešany a Chrudim, především kvůli zásahu do krajiny vybudováním místy až 10 metrů vysokého náspu. V roce 2020 zároveň skončilo neúspěchem projednávání návrhu Správy železnic Ministerstvem životního prostředí České republiky.[4]
V listopadu 2023 Správa železnic zveřejnila výsledky studie, která existenci nové trati označila za neekonomickou a těžko prosaditelnou vzhledem k odporu potenciálně zasažených obcí. Pochybnosti zároveň vyjádřili i krajští politici. Ostřešanská spojka tak byla nejspíš nadobro zavržena.
Správa železnic však zvažuje možnost elektrifikace celé stávající trati 238 (Pardubice-Rosice nad Labem-Havlíčkův Brod a přilehlý úsek Žďárec u Skutče-Skuteč).[5] Hovoří se také o tom, že by v budoucnu mohla vzniknout trať úplně jiná, navázaná na VRT Polabí. Vzniklo by tak přímé spojení Chrudim-Pardubice-Praha, cestovní doba by se v celé délce v takovém případě mohla snížit až na 30 minut. Tento scénář je v současné době (11/2023) předmětem studie proveditelnosti.[6]
Stanice a zastávky editovat
-
Pardubice-Rosice nad Labem
-
Pardubice závodiště
-
Medlešice
-
Chrudim
-
Slatiňany
-
Chrast u Chrudimi
-
Horka u Chrudimi
-
Vrbatův Kostelec
-
Prosetín
-
Žďárec u Skutče
-
Vojtěchov
-
Hlinsko v Čechách
-
Stružinec
-
Ždírec nad Doubravou
-
Sobíňov
-
Bílek
-
Chotěboř
-
Rozsochatec
-
Břevnice
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ NAVRÁTIL, Martin. 130 let trati Havlíčkův Brod - Rosice nad Labem. Česká Třebová: Společnost železniční, 2001. Kapitola Otevírání dopraven, nákladišť a zastávek, s. 42.
- ↑ Pardubický kraj chce elektrifikovat trať do Králíků, tlačí opět na Ostřešanskou spojku [online]. 2021-09-11 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
- ↑ SŽDC znovu posuzuje varianty nové trati z Pardubic do Chrudimi [online]. 2019-08-19 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Železniční Ostřešanská spojka na zkrácení cesty z Pardubic do Chrudimi je definitivně mimo hru [online]. 2020-07-13 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Nová železniční trať mezi Chrudimí a Pardubicemi nevznikne, podle studie by se nevyplatila [online]. 2023-11-14 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Pardubice – Praha za 30 minut. Kraj chce vyřešit novou tratí i napojení Chrudimi [online]. 2023-11-04 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
Související články editovat
- Východočeský diametr - součástí investičního záměru „Východočeský diametr“ je odstranění úvrati ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem (přeložka v úseku Pardubice hl. n. - Medlešice)
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod na Wikimedia Commons
- [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí