Wikipedie

Železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt

česko-německá železniční trať
(přesměrováno z Trať 142)

Železniční trať Karlovy Vary dolní nádraží – Johanngeorgenstadt je železniční trať dlouhá 47,2 kilometrů v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Na trati leží sedmnáct železničních stanic a zastávek. Trať byla budována v několika etapách. Maximální stoupání trati je 30 promile (v úseku Pernink–Potůčky). Pro povahu trati se jí přezdívá Krušnohorský Semmering. Nejvyšší bod trati se nachází v nadmořské výšce 915 m mezi zastávkou Nejdek-Oldřichov a stanicí Pernink, která je s nadmořskou výškou 902 m druhou nejvýše položenou železniční stanicí v Česku.

Karlovy Vary dolní nádraží – Johanngeorgenstadt
Schéma vedení trati
Schéma vedení trati
Stát NěmeckoNěmecko Německo a ČeskoČesko Česko
Číslo 142
Technické informace
Délka 47,2 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C2/C3/B2
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 30 ‰
Minimální poloměr oblouku 180 m
Maximální rychlost 60 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
z Mariánských Lázní
0,000 Karlovy Vary dolní nádraží
0,270 Chebský most
0,385 vlečka Kv. minerální vody
0,766 Teplá
Ohře
Silnice I/6
Karlovarský tunel 81 m
z Chomutova
3,124 Karlovy Vary
5,194 Odb Sedlec
do Chebu
6.237 býv. vlečka směr Rosnice
6,460 Stará Role
6,803 Rolava
6,945 býv. vlečka Starorolský porcelán
z Chodova
býv. vlečka Karl. porc. N.R.
12,061 Nová Role
14,901 Nová Role zastávka (Smolné Pece)
17,450 Nejdek-Suchá
18,957 vlečka Nejdecká česárna vlny
19,460 Nejdek
20,571 vlečka Metalis Nejdek
Nejdecký tunel 230 m
21,434 Nejdek zastávka
Vysokopecký tunel 68 m
23,122 Vysoká Pec
23,375 Rolava
23,449 býv. vlečka Jáchymovské doly
24,415 Rolava
Novohamerský tunel 252 m
Rolava
Bílý potok
Novohamerský viadukt
26,202 Nové Hamry
28,479 Nejdek-Tisová
31,193 Nejdek-Sejfy
33,105 Nejdek-Oldřichov
34,600 Nejvyšší bod 915 m n. m.
nehoda 7. července 2020
Perninský viadukt
36,186 Pernink
38,883 Horní Blatná
Silnice II/221
43,436 Potůčky zastávka
Černá
45,828 Potůčky
46,199 Státní hranice CZ/D
47,202 Johanngeorgenstadt
do Schwarzenbergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie stavby editovat

Původně měla být trať navržena jako součást Dráhy císaře Františka Josefa z Vídně do Plzně a odtud pak do Saska. Tento plán z poloviny šedesátých let 19. století byl zavržen pro problémy technického rázu v části Karlovy Vary – Plzeň.

V roce 1881 byl představen projekt místní dráhy z Chodova do Nejdku přes Novou Roli, který zčásti odpovídal dnešnímu vedení trati. Příčinou byly podnikatelské zájmy místních subjektů (továrny na porcelán, pily apod.). Výstavba dráhy v trase dochované do dnešní doby začala po udělení koncese (v roce 1895) až v roce 1897. Jako první byl budován úsek Karlovy Vary dolní nádraží – Nová Role, který navazoval na místní dráhu z roku 1881. Na něj navazovalo prodloužení z Nejdku do Horní Blatné, dokončené 28. listopadu 1898. Poslední úsek z Potůčků do saského Johanngeorgenstadtu byl dokončen 1. dubna 1899 a provoz čtyřmi páry osobních vlaků zahájen 15. května 1899. Provoz zajišťovaly Rakouské státní dráhy. Po obsazení pohraničí v důsledku Mnichovské dohody v roce 1938 převzalo trať ředitelství Německých říšských drah v Drážďanech. Tento stav platil až do konce druhé světové války. Od 24. května 1945 postupně přebíraly trať až do Potůčků Československé státní dráhy a poté byly provozovány dva páry smíšených vlaků mezi Chodovem a Novou Rolí. V roce 1947 byl vydán zákaz provozu vlaků do Johanngeorgenstadtu a skončilo využívání přechodu Potůčky – Johanngeorgenstadt. Potůčky byly zahrnuty do hraničního pásma a trať byla před státní hranicí zajištěna výkolejkou. Úsek trati do Johanngeorgenstadtu byl bez provozu až do 29. června 1991.[1]

Současný provoz editovat

V současnosti (2020) jsou na trati nasazovány motorové jednotky RegioShark,[2] motorové vozy 810[3] nebo motorové jednotky Regionova.[4]

Souprava Siemens Desiro německé železniční společnosti (DB, vedena jako Erzgebirgsbahn) zde přestala být nasazována během druhého desetiletí 21. století.[zdroj?]

V zimním období je trať udržována sněhovou frézou na motorovém univerzálním vozíku.[5]

7. července 2020 se několik set metrů od dopravny Pernink stala nehoda motorových jednotek 814 a 844, která si vyžádala 2 mrtvé a 24 zraněných. V reakci na tuto nehodu se Správa železnic rozhodla investovat do zabezpečení této a dalších regionálních tratí. V dopravnách Nové Hamry, Pernink a Potůčky tak byla na konci roku 2020 instalována světelná návěstidla, která mají v budoucnu podobným neštěstím zabránit.[6][7]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ LAPÁČEK, Petr; BOSÁČEK, Josef; OVSENÁK, Petr. Zmizelé koleje, zmizelá nádraží 2 - Zavřené a otevřené hranice. 1. vyd. Brno: CPress, 2021. 428 s. ISBN 978-80-264-3748-2. Kapitola Tratě nesjízdné nebo zrušené, na kterých byl obnoven provoz, s. 213. 
  2. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » 844 Trať CZ-142. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Řazení vlaku 17124 v roce 2020
  4. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » 814 Trať CZ-142. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ KOZOHORSKÝ, Petr. VIDEO: Se sněhem se perou i na kolejích, udržet je sjízdné pomáhá fréza [online]. MAFRA, 2017-01-25 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ministerstvo dopravy ČR - Média a tiskové zprávy. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Aktivace zabezpečení provozu v Perninku. aksignal.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • HUMLER, Jiří. Krušnohorský Semmering. Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt. Kraslice: Železniční spolek Klub M 131.1, 2009. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Karlovy_Vary_–_Johanngeorgenstadt&oldid=23601581“