Otevřít hlavní menu
Toulouské hrabství
Comtat de Tolosa (oc)
Comitatus Tolosanus (la)
Comté de Toulouse (fr)
 Vizigótské království 7781271 Francouzské království 
Comtat Venaissin 
Ribagorzské hrabství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Politická mapa Languedocu na úsvitu Albigenské křížové výpravy kolem roku 1160 – Toulouské hrabství tmavě zeleně, jeho vazalové světle, žlutě vikomtství Trencavelů.
obyvatelstvo
státní útvar
toulouský dener, melgoréský sol
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Vizigótské království Vizigótské království
Nástupnické:
Francouzské království Francouzské království
Comtat Venaissin Comtat Venaissin
Ribagorzské hrabství Ribagorzské hrabství

Toulouské hrabství, jinak též Hrabství Toulouse (okcitánsky Comtat de Tolosa, latinsky Comitatus Tolosanus) byl státní útvar v jižní Francii, jehož centrem bylo město Toulouse a i s okolím bylo za Merovejské dynastie ovládáno hrabaty z Toulouse. Dědičné hrabství bylo založeno Karlem Velikým roku 778 a jeho existence skončila francouzskou anexí v roce 1271. Bylo střediskem zvláštní languedocké kultury, která ovlivňovala celou jižní Francii, kde se mluvilo okcitánsky, jazykem velmi blízkým dnešní katalánštině, poměrně velmi vzdáleným jazyku (Langues d'oïl), kterým se mluvilo v severní Francii. Jména hrabat a vévodů jsou lépe známa až od dob Karlovců, úřad se za jejich dob stal dědičným.

Dědičná hrabata z Toulouse vládla městu Toulouse a okolnímu hrabství od pozdního 9. století až do roku 1270. Hrabata a další příslušníci jejich rodu v různých obdobích získali několikrát tituly hrabat z Quercy, Rouergue, Albi či Nîmes, a markrabat Góthie a Provence. Kromě toho se Raimond IV. stal zakladatelem křižáckého hrabství Tripolis a jeho potomci mu v 12. a 13. století vládli.

Jako následnický stát Vizigótského království podědilo Toulouse, společně s Akvitanií a Languedocem (nikoliv však s Gaskoňskem), právní systém s prvky vizigótského a římského práva, které dovolovaly ženám mít o něco větší práva než jejich současnice. Obzvláště podle vizigótských Liber Judiciorum kodifikovaných v roce 642/643 a rozšířených Recceswinthovým kodexem v roce 653, mohly ženy dědit zemi i tituly a spravovat je nezávisle na svých manželech či mužských příslušnících rodu, disponovat svým majetkem v poslední vůli, pokud neměly dědice, a mohly se samy zastupovat ve přích či svědčit u soudu od dovršení 14 let věku a samy chystat své sňatky od 20 let.[1] Jako následek tohoto právního systému byla v následnickém právu tamější šlechty praktikována převážně primogenitura s preferencí mužů.

Jmenování králemEditovat

Rod z RouergueEditovat

Starší větevEditovat

dříve se dlouho myslelo, že po něm nastoupil přímo Guillaume III. Přesto nedávný výzkum navrhl přidat nejméně jednoho a možná i tři dříve přehlížená hrabata. Nejméně jeden z nich se jmenoval Raimond, což vyústilo v konfliktní systém číslování, ale většina historiků pokračuje v užívání tradičního číslování pozdějších Raimondů.
první rekonstrukce:
druhá rekonstrukce:

Mladší větevEditovat

V tomto momentu přešlo Toulouse na Korunu francouzskou podle podmínek smlouvy z Meaux z roku 1229.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku County of Toulouse na anglické Wikipedii.

  1. Klapisch-Zuber, Christine; A History of Women; Book II: Silences of the Middle Ages, Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, 1992; Chapter 6, "Women in the Fifth to the Tenth Century" by Suzanne Fonay Wemple, p. 74.

Další literaturaEditovat

  • Genty, Roger. Les Comtes de Toulouse: Histoire et Traditions. Éditions de Poliphile, 1987.
  • Brémond, Alphonse, Nobiliaire toulousain. Bonnal et Gibrac, 1863.

Externí odkazyEditovat