Toulouské hrabství
Toulouské hrabství, jinak též hrabství Toulouse (okcitánsky Comtat de Tolosa, latinsky Comitatus Tolosanus) byl státní útvar v Okcitánii (území jižní Francie), jehož centrem bylo město Toulouse a i s okolím bylo za Merovejské dynastie ovládáno hrabaty z Toulouse.
| Toulouské hrabství Comtat de Tolosa (oc) Comitatus Tolosanus (la) Comté de Toulouse (fr)
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
_type_2.svg){kind=small}
Historie editovat
Dědičné hrabství bylo založeno Karlem Velikým roku 778 a jeho existence skončila francouzskou anexí v roce 1271. Bylo střediskem zvláštní languedocké kultury, která ovlivňovala celou jižní Francii, kde se mluvilo okcitánsky, jazykem velmi blízkým dnešní katalánštině, poměrně velmi vzdáleným jazyku (Langues d'oïl), kterým se mluvilo v severní Francii. Jména hrabat a vévodů jsou lépe známa až od dob Karlovců, úřad se za jejich dob stal dědičným. Hrabě z Toulouse měl titul pair.
Dědičná hrabata z Toulouse vládla městu Toulouse a okolnímu hrabství od pozdního 9. století až do roku 1270. Hrabata a další příslušníci jejich rodu v různých obdobích získali několikrát tituly hrabat z Quercy, Rouergue, Albi či Nîmes, a markrabat Góthie a Provence. Kromě toho se Raimond IV. stal zakladatelem křižáckého hrabství Tripolis a jeho potomci mu v 12. a 13. století vládli.
Právní systém editovat
Jako následnický stát Vizigótského království podědilo Toulouse, společně s Akvitanií a Languedocem (nikoliv však s Gaskoňskem), právní systém s prvky vizigótského a římského práva, které dovolovaly ženám mít o něco větší práva než jejich současnice. Obzvláště podle vizigótských Liber Judiciorum kodifikovaných v roce 642/643 a rozšířených Recceswinthovým kodexem v roce 653, mohly ženy dědit zemi i tituly a spravovat je nezávisle na svých manželech či mužských příslušnících rodu, disponovat svým majetkem v poslední vůli, pokud neměly dědice, a mohly se samy zastupovat ve přích či svědčit u soudu od dovršení 14 let věku a samy chystat své sňatky od 20 let.[1] Jako následek tohoto právního systému byla v následnickém právu tamější šlechty praktikována převážně primogenitura s preferencí mužů.
Seznam hrabat z Toulouse editovat
Jmenování králem editovat
- floruit 587 Austrovald
- floruit 660 Felix
- 778–790 Torson
- 790–806 Vilém I., také známý jako Vilém z Gellone
- 806–816 Beggo
- Raymond Raphinel (811–818), jeho vztah k předešlému i následujícímu je neznámý
- 816–835 Berengar
- 835–842 Bernard I.
- 842–843 Acfred
Rod z Rouergue editovat
Starší větev editovat
- 844–852 Fredelon
- 844–849 Guillaume II., úspěšně se protivil Fredelonovi
- 852–863 Raimond I.
- 863–865 Humfrid, sesadil Raimonda
- 865–877 Bernard II
- 877–886 Bernard III.
- 886–918 Odo
- 918–924 Raimond II.
- 924–ca 950 Raimond Pons, tradičně nazýván Raimond III.
- dříve se dlouho myslelo, že po něm nastoupil přímo Guillaume III. Přesto nedávný výzkum navrhl přidat nejméně jednoho a možná i tři dříve přehlížená hrabata. Nejméně jeden z nich se jmenoval Raimond, což vyústilo v konfliktní systém číslování, ale většina historiků pokračuje v užívání tradičního číslování pozdějších Raimondů.
první rekonstrukce:
- ca 950–ca 961 Raimond III. (či IV.)
- ca 961–ca 972 Hugo
- ca 972–ca 978 Raimond IV. (či V.)
druhá rekonstrukce:
- ca 950–ca 978 Raimond III. (či IV.)
- 978–1037 Guillaume III.
- 1037–1061 Pons
- 1061–1094 Guillaume IV.
- 1094–1105 Philippa Maude, vévodkyně akvitánská
- 1094–1098 Raimond IV. de Saint Gilles, strýc Filipy z otcovy strany, uzurpoval Hrabství toulouské po smrti Viléma IV. Zatímco byl Raimond IV. na křížové výpravě, uplatnila v roce 1098 Filipa a její manžel Vilém IX. Akvitánský opět svůj nárok na Toulouse.
Mladší větev editovat
- 1105–1112 Bertrand Toulouse bylo zastaveno Bertrandovi, bratranci Filipy. Poté bylo hrabství přiřčeno Bertrandovým dědicům.
- 1112–1148 Alfons I.
- 1148–1194 Raimond V.
- 1194–1222 Raimond VI.
- 1222–1249 Raimond VII.
- 1249–1271 Johana, vdala se za Alfonse z Poitiers
V tomto momentu přešlo Toulouse na Korunu francouzskou podle podmínek smlouvy z Meaux z roku 1229.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Genty, Roger. Les Comtes de Toulouse: Histoire et Traditions. Éditions de Poliphile, 1987.
- Brémond, Alphonse, Nobiliaire toulousain. Bonnal et Gibrac, 1863.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku County of Toulouse na anglické Wikipedii.
- ↑ Klapisch-Zuber, Christine; A History of Women; Book II: Silences of the Middle Ages, Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, 1992; Chapter 6, "Women in the Fifth to the Tenth Century" by Suzanne Fonay Wemple, p. 74.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Toulouské hrabství na Wikimedia Commons - (francouzsky) 'Les Régnants Toulousains": seznam
- (francouzsky) Famille MacCarthy Reagh na GeneaWiki
