Topologický vektorový prostor

Topologický vektorový prostor (zkratka TVS, také lineární topologický prostor) je vektorový prostor, v němž je uvažována topologie nad množinou vektorů a topologie nad množinou skalárů vektorového prostoru tak, aby operace sčítání vektorů a operace násobení skalárem byly spojité v součinových topologiích.

Systém všech okolí počátku (otevřené množiny obsahující nulový prvek) jednoznačně určuje TVS. Systém všech okolí jiného bodu lze získat posunutím .

Definice

editovat

Topologický vektorový prostor   je vektorový prostor nad topologickým tělesem   (nejčastěji reálná nebo komplexní čísla s jejich obvyklou topologií), který je vybaven topologií, v které sčítání vektorů   a násobení skalárem   jsou spojitá zobrazení vzhledem ke součinovým topologiím nad definičními obory těchto zobrazení.


Topologický vektorový prostor aritmetických vektorů

editovat

Jednoduchým příkladem topologického vektorového prostoru je prostor aritmetických vektorů  , kde za topologii vezmeme topologii indukovanou euklidovskou normou. Jinými slovy, okolími daného vektoru jsou koule o jistém poloměru mající svůj střed v tomto vektoru. Tedy například (otevřená) koule   o (kladném) poloměru   se středem ve vektoru   má množinový tvar

 

Topologii pak sestrojíme jako sjednocení všech možných koulí, tj. koulí o všech možných (nenulových) poloměrech se středy ve všech možných vektorech prostoru  . K nim ještě musíme do topologie přihodit všechny možné průniky konečně mnoha libovolných koulí, prázdnou množinu a celou množinu  . Za těleso bereme reálnou osu  , jehož topologii sestrojíme analogicky případu výše, kde položíme  . V takovém případě se nám otevřená koule redukuje na otevřený interval

 

Součinová topologie   pro kartézský součin   je pak tvořena kartézskými součiny koulí z prostorů   a  , jejich konečnými průniky a libovolnými sjednoceními, kde navíc vezmeme ještě prázdnou množinu a celou množinu  . Podobně pro topologii   na kartézském součinu  .

Ukažme nejprve spojitost součtu dvou aritmetických vektorů v námi zavedené topologii. Naším úkolem je ověřit, že pro kterékoliv dva vektory   a   a kterýkoli kladný poloměr   leží vektor tvaru   v okolí  , kde   a   pro jisté poloměry   a  . Neboli chceme, aby platilo  . Pokud pro každé   najdeme odpovídající   a   tak, aby byla splněna tato podmínka, tak můžeme uzavřít, že sčítání vektorů je spojité, neboť pro každé okolí   součtu jsme našli odpovídající okolí   v součinové topologii množiny  , které vystupuje v definici spojitosti. Za tím účelem však stačí položit  , abychom měli

 

Odhadli jsme tedy patřičnou normu jak jsme měli a ověřili jsme tak spojitost sčítání vektorů.

Podobně nyní ověřme spojitost násobení vektoru číslem. Chceme ukázat, že pro každý násobek   čísla   a vektoru   a pro každé jeho okolí   najdeme okolí   čísla   a okolí   vektoru   tak, že ať vynásobím libovolné číslo z okolí   s libovolným vektorem z okolí  , tak dostanu opět vektor, který leží v okolí  . Jinými slovy, mějme kouli   se středem v   a poloměrem  . Chceme najít poloměr   koule   se středem v   a poloměr   koule   se středem v   tak, aby libovolný vektor tvaru   ležel v množině  , kde   a  . S použitím vlastností normy můžeme odhadnout seshora výraz   následovně

 

kde jsme ve druhé nerovnosti využili definic příslušných okolí, jak jsou specifikována výše. Diskutujme nyní dva případy. Za prvé, když platí  , kde   je poloměr okolí  . V takovém případě stačí položit   a  , abychom obdrželi

 

Ukázali jsme tedy, že pokud  , tak jsme našli poloměry okolí   a   tak, že vyhovují definici spojitosti násobení vektoru číslem. Podívejme se nyní na případ, kdy  . Tehdy můžeme položit

 

kde   je poloměr okolí  . Dostáváme tak

 

Protože řešíme případ pro  , můžeme první člen v závorce odhadnou seshora jedničkou, abychom dostali výraz

 

V případě   jsme tedy též našli poloměry   daných okolí tak, že je splněna podmínka spojitosti. Ověřili jsme tak platnost druhé definiční podmínky topologického vektorového prostoru.

Prostor   je zajisté Hausdorffův, protože pro každé dva vektory   jsme schopni zjistit jejich vzdálenost pomocí Euklidovy normy, označme si ji  . Když pak vezmu kouli   o poloměru   a kouli   o témže poloměru, tak tyto dvě koule tvoří okolí vektoru   a vektoru   a jsou přitom disjunktní. Je tedy splněn i třetí požadavek a můžeme uzavřít, že prostor   nad tělesem   s přirozeně zavedenou topologií je topologickým vektorovým prostorem.