Topný faktor

poměr topného výkonu k příkonu

Topný faktor tepelného čerpadla udává poměr vyprodukovaného tepla a spotřebované energie, jinými slovy poměr topného výkonu k příkonu.

Je jedním ze základních parametrů, které stanovují „účinnost“ tepelného čerpadla. Čím vyšší topný faktor je uveden na tepelném čerpadle, tím levnější je samotný provoz zařízení.

V praxi jsou používány 2 druhy topných faktorů

  • COP (Coefficient of Performance) – ukazatel hodnot v laboratorních podmínkách
  • SCOP (Seasonal Coefficient of Performance) – ukazatel průměrných hodnot za celou topnou sezónu

COP editovat

Tento ukazatel se dne řídí normou EN 14 511

Vzoreček pro výpočet topného faktoru (COP) je

 

kde   je přijaté teplo, a   je mechanická práce spotřebovaná tepelným čerpadlem.

SCOP (označován také SPF nebo SEER) editovat

Tento topný faktor se řídí normou EN 14 825.

Tato norma počítá průměrný roční výkon tepelného čerpadla v 3 různých klimatických podmínkách (chladnější podnebí, mírné podnebí, středomořské podnebí), kdy kalkulovaný počet hodin topné sezóny činí:

  • chladné podnebí 6 446 hodin
  • mírné podnebí 4 910 hodin
  • teplé (středomořské) podnebí 3 590 hodin

Norma  EN 14 825 rovněž udává, v jakých teplotách musí být tepelná čerpadla testována, aby bylo možné určit jejich SCOP v jednotlivých klimatických podmínkách.

Teploty pro testování SCOP tepelných čerpadel v jednotlivých klimatických podmínkách editovat

Chladné klima Mírné klima Teplé (středomořské) klima
−15 °C −7 °C 2 °C
−7 °C 2 °C 7 °C
2 °C 7 °C 12 °C
7 °C 12 °C
12 °C

Příklad: Tepelné čerpadlo má výkon 12 kW a elektrický příkon 3 kW. Topný faktor je 12/3 = 4. Pokud má jedno tepelné čerpadlo při stejných podmínkách topný faktor 4,5 a druhé 3,3 znamená to, že druhé spotřebuje pro svůj provoz o 36 % více elektrické energie než první a tudíž jeho provoz je podstatně dražší. Topný faktor se u tepelného čerpadla mění podle podmínek ve kterých pracuje. Ten samý stroj může mít topný faktor 7 a při jiných podmínkách třeba jen 2. Proto srovnávejte topné faktory vždy při stejných podmínkách. Podmínky se uvádějí například takto: 0/35 EN 14 511, což znamená, že na vstupu do tepelného čerpadla je tekutina o teplotě 0 °C a na výstupu do topného systému tekutina o teplotě 35 °C. To vše je měřeno podle metodiky normy EN 14 511.[1]

Obecně platí, že tepelná čerpadla se hodí do nových výstaveb s podlahovým vytápěním a otopnými tělesy, bytů s dálkovým vytápěním a také pasivních domů s nízkými tepelnými ztrátami. Naopak tepelná čerpadla není z hlediska dnešních nákladů finančně výhodné umístit do domu, kde se topí v kotlích na tuhá paliva[2], jakkoliv z hlediska ochrany klimatu a redukce produkce CO2 má vzhledem k typické účinnosti čerpadla mezi 3 a 4 význam téměř každé nainstalované tepelné čerpadlo.

Reference editovat

  1. Základní pojmy v tepelných čerpadech : Abeceda tepelných čerpadel. www.abeceda-cerpadel.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  2. HAMALČÍKOVÁ, Kamila. Odborník radí, kdy se vyplatí pořídit tepelné čerpadlo na vytápění. Elektrina.cz [online]. 2018-09-24 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat