Tomáš Vladimír Sládek

český pedagog a starosta

Tomáš Vladimír Sládek (17. prosinec 1862, Újezdec[1]9. prosinec 1926 Jindřichův Hradec[2]) byl významná osobnost Jihočeského kraje přelomu 19. a 20. století, kde působil jako „národovec“, náčelník Sokola, předseda Národní rady v Jindřichově Hradci a především jako učitel.

Tomáš Vladimír Sládek
Tomáš Vladimír Sládek
Tomáš Vladimír Sládek
Narození17. prosince 1862
Újezdec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. prosince 1926 (ve věku 63 let)
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov u Nejsvětější Trojice (Jindřichův Hradec)
Povolánípedagog
Funkcestarosta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mládí editovat

Narodil se v hájovně Vávrovka, která spadá pod obec Újezdec na hranici dnešní CHKO Třeboňsko. Zde také visí deska na jeho památku, původně zavěšená v roce 1936, která se na konci roku 2012 dočká znovuodhalení k výročí 150 let od jeho narození.

Po měšťanské škole v Kardašově Řečici navštěvoval Sládek Gymnázium v Jindřichově Hradci. Odtud potom směřoval do Ústav pro výchovu učitelů v Soběslavi a Českých Budějovicích.

Učitel editovat

V dobových materiálech je popisován jako člověk s velkým nadšením pro učitelské povolání, na kterého se jeho žáci obraceli ještě v dospělosti o radu. Po zkoušce dospělosti v roce 1882 začal jako podučitel v Kostelní Radouni. Po roce převzal místo na škole v Jindřichově Hradci. Už v době na přelomu století bylo možné získávat doplňující studium i po zkoušce způsobilosti, kterou složil v roce 1885. Své vzdělání si rozšiřoval kurzy pro výuku tělesné výchovy nebo vychovatelství. Ty pak uplatnil nejen v učitelské praxi.

Do roku 1920, kdy byl penzionován, strávil za katedrou 35 let.

Sokol editovat

Se Sokolem měl společného víc, než jen datum narození/založení v roce 1862. Od svých studentských let byl aktivním cvičitelem vznikající organizace v Jindřichově Hradci. Postupně se stal náčelníkem místní jednoty a poté i náčelníkem Jihočeské župy Žižkovy.

V této funkci strávil 10 let a pracoval jak na tužení těl, tak i o duchovní stránku svých cvičenců.

Národovec editovat

Na jindřichohradecku a novobystřicku byli čeští obyvatelé v příhraničních obcích v menšině. Jejich podporou, vzděláváním, osvětou a podporou se zabýval většinu života. Byl už ve své době považovaný za kulturního a národního buditele českého jihu a od roku 1908 byl vedoucím představitelem místní Národní jednoty pošumavské.

Politika editovat

Zkušenosti ale i vzácné postavení se v roce 1918 promítly do dalšího směřování jeho služby. Už v červenci 1918 stanul v čele Národní rady. 28. října 1918 spolu s dalšími měšťany sepsal v restauraci U Kadleců (dnes Zlatá husa) prohlášení, kterým se přihlásili k nové republice a Národní rada tak převzala moc nad Jindřichovým Hradcem. Ve vedení města zůstal až do své smrti v roce 1926.

Při jeho pohřbu se o něm v místních novinách psalo jako o miláčkovi občanstva a z oken měšťanských domů visely smuteční prapory. Pochován byl na městském hřbitově u Kostela nejsvětější trojice v Jindřichově Hradci.

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat