Timothy Leary

americký psycholog

Timothy Francis Leary (22. října 1920, Springfield, Massachusetts31. května 1996, Beverly Hills) byl americký psycholog z Harvardovy univerzity, spisovatel, filosof, popularizátor psychedelické drogy LSD, představitel tehdejší kontrakultury.

Timothy Leary
Timothy Leary v roce 1970
Timothy Leary v roce 1970
Narození22. října 1920
Springfield
Úmrtí31. května 1996 (ve věku 75 let)
Beverly Hills
Příčina úmrtírakovina prostaty
Místo pohřbeníCelestis 01
Alma materWashingtonská státní univerzita
Alabamská univerzita
Kalifornská univerzita v Berkeley
College of the Holy Cross
Povolánípsycholog, spisovatel a herec
ZaměstnavateléHarvardova univerzita (do 1963)
Kaiser Family Foundation
Kalifornská univerzita v Berkeley
Nábož. vyznáníhinduismus
ChoťNena von Schlebrügge (1964–1965)
Rosemary Woodruff Leary (1967–1976)
Barbara Chaseová (1978–1992)
Partner(ka)Joanna Harcourt-Smith[1]
DětiMarlon Gobel[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho heslo „zapnout, naladit, vypadnout“ (anglicky Turn on, tune in, drop out) se stalo mottem hippies. Byl napadán konzervativními osobnostmi a americký prezident Richard Nixon ho nazval „nejnebezpečnějším mužem v Americe“.[2] V roce 1970 byl odsouzen na 20 let za držení dvou jointových nedopalků, které – jak tvrdil – mu byly podstrčeny vládními agenty. Posléze za pomoci krajně levicové organizace Weatherman (na objednávku psychedelického uskupení The Brotherhood of Eternal Love) uprchl z vězení a přes Mexiko se dostal do Alžírska. Tehdejší alžírský režim ho nakonec donutil k přemístění do Švýcarska, kde dostal politický azyl. V roce 1972 se však vydal na tajnou dovolenou do Afghánistánu, kde byl nakonec chycen a předán americkým úřadům a vězněn do roku 1976.

V osmdesátých letech ho fascinovaly počítače a stal se jedním z vizionářů internetu.

Timothy Leary se ve svých dílech zabýval mimo jiné mezilidskou komunikací. V psychedelické komunitě zavedl a popsal principy psychedelického sezení známé jako "set a setting". Tyto principy jsou v psychedelické subkultuře fundamentálním standardem. Byl inovátorem teorie kruhového modelu vědomí, později rozvinuté agnostickým filozofem Robertem A. Wilsonem. Ve světě psychologie a psychedelických bádání přispěl svým výzkumem v rámci experimentu ve věznici Concord, kde zkoumal účinky psilocybinu na odsouzených vězních. Experiment se těšil úspěchu, neboť ukázal, že účinek psilocybinu snižuje kriminální chování recidivistů.

Smrt editovat

V lednu roku 1995 byla Learymu diagnostikovaná rakovina prostaty. Rozhodl se pečlivě na smrt připravit. Zemřel roku 1996 a na své přání si nechal svojí smrt natočit na videokameru, přičemž mu byla v okamžik smrti oddělena hlava od těla. Hlavu nechal zamrazit a zbytek těla byl zpopelněn a rozprášen do vesmíru.

Dílo editovat

 
Timothy Leary, John Lennon, Yoko Ono a další nahrávají skladbu Give Peace a Chance
  • LEARY, Timothy. Záblesky paměti. Olomouc: Votobia, 1996. 569 s. ISBN 80-7198-038-2. 
  • LEARY, Timothy. Velekněz. Praha: Maťa, 2003. 464 s. ISBN 80-7287-021-1. 
  • LEARY, Timothy. Chaos a kyberkultura. Praha: DharmaGaia, 1997. 371 s. ISBN 80-85905-30-2. 
  • LEARY, Timothy. Plán umírání. Praha: Volvox Globator, 1998. 225 s. ISBN 80-7207-182-3. 
  • LEARY, Timothy. Neuropolitika. Brno: Books, 1999. 249 s. ISBN 80-7242-052-6. 
  • LEARY, Timothy. Infopsychologie : manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce. Brno: Jota, 1997. 213 s. ISBN 80-7217-013-9. 
  • LEARY, Timothy. Hra života : real-izace. Brno: Books, 1998. 311 s. ISBN 80-7242-025-9. 
  • LEARY, Timothy. Největší hity Timothyho Learyho : rukopisy 1980-1990. 1. Olomouc: Votobia, 1996. 145 s. ISBN 80-7198-120-6. 
  • LEARY, Timothy. Největší hity Timothyho Learyho : rukopisy 1980-1990. 2. Olomouc: Votobia, 1996. 151 s. ISBN 80-7198-143-5. 
  • LEARY, Timothy. Politika extáze. Olomouc: Votobia, 1997. 417 s. ISBN 80-7198-194-X. 

Reference editovat

  1. a b The Times. Londýn. 13. listopadu 2020.
  2. MANSNERUS, Laura. Timothy Leary, Pied Piper Of Psychedelic 60's, Dies at 75 [online]. The New York Times, 1996-6-1 [cit. 2010-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat