Ticho

stav bez hluku nebo jakéhokoli zvuku
Tento článek je o stavu bez zvuku. Další významy jsou uvedeny na stránce Ticho (rozcestník).

Ticho je stav, kdy přítomný zvuk má jen nízkou intenzitu, má nerušivý charakter.

Ukazováček před ústy značí požadavek na ticho.

Z fyzikálního hlediska se za hluboké ticho považuje intenzita zvuku do 10 dB, za ticho ještě intenzita zvuku do 40 dB. Nad tyto hodnoty se již hovoří o hluku. Pojmy ticho a hluk se mohou v okrajových intenzitách překrývat.[1][2]

Přeneseně je ticho vyžadováno ve společnosti jako mlčení a zdržení se vydávání ostatních zvuků.

VlivEditovat

Ticho, oproti nadměrnému hluku, má pozitivní vliv na organismus. Naopak pobyt ve zvukově vysoce izolovaných prostorách vyvolává závratě, nevolnost, případně i halucinace.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MIKERÁSEK, Rudolf. Měření hluku v interiérech a exteriérech. Zlín, 2010 [cit. 2020-12-27]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce František Hruška. s. 23. Dostupné online.
  2. BUREŠ, Jiří. Příklady zvuků (intenzita hluku). [s.l.]: converter.cz Dostupné online. 
  3. BENEŠ, Pavel. Nejtišší místo na světě: Zblázníte se za 30 minut!. Epocha Plus [online]. 2017-08-02 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Téma Ticho ve Wikicitátech
  •   Slovníkové heslo ticho ve Wikislovníku