Thespis z Ikarie (6. století př. n. l.) byl starověký řecký herec, jenž je považován za zakladatele prvních divadelních forem.

Thespis
Narození6. století př. n. l.
Ikarion
Úmrtí6. století př. n. l.
Povoláníbásník, dramatik, spisovatel a divadelní herec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarší zmínka o Thespidovi pochází z Kroniky parské, kde je k roku 536 př. n. l. zaznamenáno první uvedení jeho scénické hry při lenaiích (hrách na oslavu boha Dionýsa) a v roce 534 př. n. l. zavedení tragického agonu, tedy rozhovoru herce s chórem.[1]

Thespis byl pravděpodně tzv. hypokritem, tedy zpěvákem, který odpovídal chóru při jarních dionýsiích. Začal ovšem zpěvy přetvářet v dramatický děj, který ne vždy souvisel s oslavami boha Dionýsa. Nakonec při přednesu dithyrambů zavedl dramatický dialog mezi hercem a sborem (chórem).[1][2] Hercem byl vždy muž, který hrál i ženské role.

Thespis přestal užívat dřevěnou masku a zavedl do divadla masku, vyrobenou z pomalované látky a sádry, která zesilovala hercův hlas a usnadňovala divákům poslech. Obuv s vysokými podrážkami společně s barevným kostýmem, opásaným vysoko nad pasem, měly pak napomoci, aby bylo herce vidět i ze zadních řad.

Někteří badatelé na základě zmínky u Horatia (Ars Poetica, ř. 275) soudí, že první Thespidova dramata byla provozována na vozech a že dokonce jeho herecká skupina kočovala po Attice. Přestože to není vyloučeno, neexistuje pro to žádný důkaz krom existence vozu při dionýsiích. V novodobé češtině se pak používal termín Thespidova kára pro označení kočovných hereckých společností.[2]

Někdy se připisuje Solónovi sepsání polemického spisu proti Thespidově pojetí divadla, ovšem vzhledem k Solónově úmrtí v roce 555 př. n. l. by musely Thespidovy reformy divadla proběhnout nejméně o generaci dříve.[1]

Reference editovat

  1. a b c BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. Světové dějiny divadla. 1.. vyd. Praha: Ot. Štorch-Marien, 1929. 622 s. S. 1, 4, 9-12, 15, 19. 32. 
  2. a b SVOBODA, Ludvík; A KOL. Encyklopedie antiky. 1.. vyd. Praha: Academia, 1973. 741 s. S. 616.