Theofanus Abba

český hermetik

Theofanus Abba, vlastním jménem Josef Louda (14. prosince 1901 Hodky22. prosince 1975 Terezín), byl český hermetik, alchymista a kabalista, znalec psychurgie, symboliky a autor návrhu tarotových karet (Alchymický tarot Theofana Abby), které výtvarně zpracoval Martin Stejskal.

Theofanus Abba
Theofanus Abba.jpg
Narození14. prosince 1901
Hodky
Úmrtí22. prosince 1975 (ve věku 74 let)
Terezín
Povoláníhermetik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podpis Theofana Abby.jpg

ŽivotopisEditovat

V mládí absolvoval obchodní učiliště v Mladé Boleslavi a byl poté zaměstnán jako účetní v Liberci a Mladé Boleslavi. Roku 1929 odjel do Francie, kde strávil devět měsíců v Paříži a po určitou dobu žil i v Bordeaux. Po návratu do Čech vedl textilní obchod v Opočně a pracoval v nejrůznějších profesích. Usadil se v Mnichově Hradišti, kde na zdejším zámku studoval bohatou Valdštejnskou knihovnu. Společně se svými přáteli Josefem Pánkem a Boženou Ferklovou, která měla být vynikajícím spirituálním médiem, provedli řadu nekromantických operací. Při nich se uskutečnil Abbův duchovní kontakt s Paracelsem, který se stal jeho hermetickým Mistrem. Abba alchymii i praktikoval a ve své laboraci údajně několikrát dospěl k „argyrophé“. Na sklonku života žil v Terezíně, kde zemřel a je zde pohřben.

Literární díloEditovat

Hlavním Abbovým dílem je iniciační trilogie Z odkazu proroků, tvořená knihami Transmutace fysická, Výklad zjevení Jana Theologa a Dopisy Paracelsovi, přičemž těžištěm celého díla je poslední svazek. Všechny ostatní drobné autorovy práce jsou obsaženy v knize Corpus Hermeticum Theofani.

Theofanus Abba ve svém díle vycházel zvláště z děl a filosofie Nicolase Flamela, Paracelsa, Louise-Clauda de Saint-Martin, Antoina Fabreho d'Olivet, Eliphase Léviho, Françoise Jolliveta-Castelota, Oswalda Wirtha a Franze Spundy.

Mezi jeho pokračovatele patří malíř Martin Stejskal a psycholog Milan Nakonečný.

ZajímavostEditovat

Theofanus Abba se v prosinci 2018 stal prvním českým hermetikem, jehož dílo bylo kompletně vydáno knižně.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

a. primární zdroje

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Theofanus Abba
  • ABBA, Theofanus. Z odkazu proroků I. Transmutace fysická. Praha: Kočí, 1930. 115 s. 
  • ABBA, Theofanus. Z odkazu proroků II. Výklad zjevení Jana Theologa. Praha: Jarmila Kroftová-Kočová, 1939. 164 s. 
  • ABBA, Theofanus. Z odkazu proroků III. Dopisy Paracelsovi. Praha: Vodnář, 2011. 508 s. ISBN 978-80-7439-022-7. 
  • ABBA, Theofanus. Corpus Hermeticum Theofani. Praha : Vodnář, 2017, 548 s. ISBN 978-80-743-9123-1.
  • [ABBA, Theofanus & STEJSKAL, Martin] Nitramus. 22 Tarotových arkan Theofana Abby. Praha: Auroboros, [1974]. 24 s. (První černobílá verze velkých arkán tarotu.)
  • ABBA, Theofanus; STEJSKAL, Martin; STRÁNSKÝ, Michal & LOUŽECKÝ, Lukáš. Alchymický tarot Theofana Abby. Praha: Vodnář 2018. (Úplný barevný tarot.)

b. sekundární zdrojeEditovat

  • LOUŽECKÝ, Lukáš. Mistr Theofanus Abba. In: ABBA, Theofanus. Corpus Hermeticum Theofani. Praha: Vodnář, 2017. ISBN 978-80-743-9123-1.
  • LOUŽECKÝ, Lukáš. Theofanus Abba a jeho dílo. In: ABBA, Theofanus; STEJSKAL, Martin; STRÁNSKÝ, Michal & LOUŽECKÝ, Lukáš. Alchymický tarot Theofana Abby. Praha: Vodnář 2018.
  • NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. Praha: Eminent 2009.
  • NAKONEČNÝ, Milan. Vzpomínka na Theofana Abbu, člověka moudrého. In: ABBA, Theofanus. Z odkazu proroků III. Dopisy Paracelsovi. Praha: Vodnář, 2011. 508 s. ISBN 978-80-7439-022-7. S. 500-501.
  • STEJSKAL, Martin. Theofanus Abba. In: ABBA, Theofanus. Z odkazu proroků III. Dopisy Paracelsovi. Praha: Vodnář, 2011. 508 s. ISBN 978-80-7439-022-7. S. 497-499.
  • STEJSKAL, Martin. Za Theofanem Abbou, Logos č. 1. Praha: Universalia, 1990. 64 s. S. 30–31. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 8. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 19. 

Externí odkazyEditovat