Theodor Kittelsen
Theodor Severin Kittelsen (27. dubna 1857 Kragerø – 21. ledna 1914 Jeløya) byl norský umělec. Je známý především díky svým malbám přírody a ilustracím pohádek a legend, především zobrazením trollů.[1]
| Theodor Kittelsen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. dubna 1857 Kragerø |
| Úmrtí | 21. ledna 1914 (ve věku 56 let) Jeløya |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | malíř, ilustrátor a kreslíř |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Olafa Řád svatého Olafa |
| Děti | Ingrid Kittelsen Treider |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Kittelsen se narodil v pobřežním městečku Kragerø v kraji Telemark v Norsku jako jeden z osmi dětí. V jedenácti letech byl učedníkem u hodináře. V sedmnácti objevil jeho talent Diedrich Maria Aall a Theodor se stal studentem na škole kreslení Wilhelma von Hanno v Christianii. Díky štědré finanční podpoře, kterou mu zajišťoval Aall, mohl studovat v Mnichově. V roce 1879 jej však Aall už nemohl dále podporovat a tak si začal Kittelsen vydělávat jako kreslíř pro německé noviny a časopisy.
V roce 1882 bylo Kittelsenovi uděleno státní stipendium pro studium v Paříži. V roce 1887 se vrátil natrvalo do Norska a objevil inspiraci v přírodě. Dva roky strávil na Lofotách u své sestry a švagra v majáku Skomvær. V této době také začal psát texty ke svým kresbám.
Se svoji rodinou se pak přestěhoval do Prestfoss do domu, který nazval Lauvlia (1899). Strávil zde svá nejlepší umělecká léta. Během této doby byl Kittelsen najat na tvorbu ilustrací ke sbírce norských pohádek Norske Folkeeventyr od dvojice Asbjørnsen a Moe. V roce 1908 obdržel řád svatého Olafa třídy rytíř. O dva roky později byl přinucen prodat a opustit Lauvliu. Také jeho zdraví začalo upadat. Získal umělecké stipendium, ale nakonec zemřel jako zlomený muž.[2]
Odkaz editovat
Kittelsenovi je v současnosti v Norsku věnováno několik muzeí. Jedním z nich je Lauvlia.[3] Další se nachází v Kragerø, v domě, kde umělec vyrůstal. Národní muzeum Theodora Kittelsena se nachází také v Blaafarveværketu v Modumu.
Mnoho black metalových a folk metalových kapel, jako třeba Burzum, Otyg a Satyricon použilo Kittelsenovy obrazy na svých albech. Zejména ilustrace z Kittelsenovy knihy Svartedauen (černá smrt).
Dílo editovat
Kresby editovat
-
Nøkken, 1887–92 -
Ekko, 1888 -
Huldra forsvant -
Hakkespett, 1912 -
Kornstaur i måneskinn, c. 1900 -
Trollet som grunner på hvor gammelt det er, 1911 -
Det rusler og tusler rasler og tasler, 1900 -
Skogtroll, 1906 -
En uheldig bjørnejakt -
Kvitebjorn - Kong Valemon, 1912 -
Op under Fjeldet toner en Lur, 1900 -
Nøkken som hvit hest, 1909 -
Juletroll .1907 -
12 villender, 1897 -
Streik, 1879 -
Gutt på hvit hest -
selvportrett, 1891
2.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
Ilustrace pro Svartedauen editovat
-
Fattigmannen, 1894–95 -
Pesta i trappen, 1896 -
Pesta Kommer, 1894–95 -
Musstad, 1896
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Bibliografie editovat
Knihy ilustrované Kittelsenem.
- Fra Livet i de smaa Forholde I-II (1889–1890)
- Fra Lofoten I-II (1890–1891)
- Troldskab (1892)
- Glemmebogen (1892)
- Har dyrene Sjæl? (1894)
- Kludesamleren (1894)
- Im Thierstaate (1896)
- Ordsprog (1898)
- Svartedauen (1900)
- Billeder og Ord (1901)
- Folk og trold. Minder og drømme (1911)
- Soria Moria slot (1911)
- Løgn og forbandet digt (1912)
- Heimskringla (1914)[4]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Kittelsen na anglické Wikipedii.
- ↑ (Kittelsenhuset. Berg – Kragerø Museum). www.kittelsenhuset.no [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-02.
- ↑ Theodor Kittelsen, Slavní Norové Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Norwegian Heritage Foundation. Norsk Kulturarv. www.olavsrosa.no [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-07.
- ↑ Theodor Kittelsen: Drawings and Watercolours. (Leif Østby. Dreyer, 1975)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Kittelsen na Wikimedia Commons
