Santorini
Santorini, Santorin nebo Théra (řecky Σαντορίνη nebo Θήρα) je souostroví a obec na rozhraní Egejského a Krétského moře, které se nachází na jižním okraji souostroví Kyklady v Řecku. Hlavním a zdaleka největším ostrovem, obepínajícím obloukovitě celý sever, východ a jih souostroví je Théra, na severozápadě jeho protějšek tvoří ostrov Thirasia a obvod na západě uzavírá ostrůvek Aspronisi. Uprostřed mezi nimi leží dvojice ostrovů Nea Kaimeni a Palea Kaimeni. Souostroví se nachází 110 km severně od Kréty a 220 km jihovýchodně od Athén. Tvoří zároveň stejnojmennou obec o rozloze 92,5 km². Nejvyšším bodem je Profitis Ilias na ostrově Théra s nadmořskou výškou 567 m.
| Santorini Σαντορίνη | |
|---|---|
.jpg) | |
 | |
| Geografie | |
| Poloha | 36°24′37″ s. š., 25°24′20″ v. d. |
| Souostroví | Řecké ostrovy |
| Rozloha | 92,5 km² |
| Počet ostrovů | 5 |
| Hlavní ostrov | Théra |
| Země | |
| Stát |  Řecko |
| • kraj | Jižní Egeis |
| • regionální jednotka | Théra |
| • obec | Théra |
| • obecní jednotky | Théra, Oia |
| • komunity | 14 |
| • sídla | 47 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 15550[1] (2011) |
| Hustota zalidnění | 168,11 |
| Jazyk | řečtina |
Obyvatelstvo editovat
V roce 2011 žilo v obecní jednotce 15550 obyvatel. Celé souostroví tvoří jednu obec a dvě obecní jednotky, které se skládají z komunit a jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých komunit.
- Obec Santorini (15550)
- Obecní jednotka Théra (14005) — Akrotiri (489), Emborios (3085), Episkopi Gonias (1462), Exo Gonias (395), Fira (1857), Imerovigli (535), Katerados (1293), Megalochori (594), Mesaria (2092), Pirgos Kallisti (912), Vothonas (756), Vouvoulos (535),
- Obecní jednotka Oia (1545) — Oia (1226), Thirasia (319)
Sídel je celkem 47: na hlavním ostrově Théra je jich 36, dalších 5 sídel je na ostrově Thirasia a zbytek obce tvoří ostatní ostrovy a ostrůvky souostroví.
Geografie editovat
Z původního ostrova zůstaly jen obvodové části, obklopující až 400 m hlubokou lagunu. Má oválný tvar o rozměrech zhruba 17 km od severozápadu k jihovýchodu a šířce 13 km. Zatímco z vnější strany se povrch od pobřeží zvedá postupně, směrem dovnitř laguny spadají do moře 200 až 300 m vysoké skalní stěny.
Ostrovy editovat
| ostrov | řecky | rozloha (km²) |
Pobř. (km)[2] |
N.v. (m) |
nejvyšší vrchol |
Obyv. [3] |
Hust. | obecní jednotka |
komunity | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Théra | Θήρα | 79,194 | — | 567 | Profitis Ilias | 15 230 | 192,31 | Théra, Oia | 13 komunit |
| 2 | Thirasia | Θηρασία | 9,246 | — | 294 | Profitis Ilias | 319 | 34,50 | Oia | Thirasia |
| 3 | Nea Kameni | Νέα Καμένη | 3,338 | — | 127 | — | 0 | 0,00 | Théra | Fira |
| 4 | Palea Kameni | Παλαιά Καμένι | 0,525 | — | 98 | — | 1 | 1,90 | Théra | Fira |
| 5 | Aspronisi | Ασπρόνησι | 0,142 | — | 74 | Agnosto Onoma | 0 | 0,00 | Théra | Fira |
Dějiny editovat
Název editovat
Současný název Santorini dostalo souostroví až v dobách latinského císařství ve 13. století podle svaté Ireny (Sancta Irene). Dřívější názvy souostroví zněly Kallístē (Καλλίστη, "ta nejkrásnější"), Strongýlē (Στρογγύλη, "kruhová" resp. "kulatá"), nebo Thēra.
Vazba na České země editovat
Dne 16. listopadu 1477 byl vysvěcen na titulárního biskupa baziliky sv. Ireny na ostrově Santorini Augustin Luciani. Od roku 1482 až do smrti 1493 působil v českých zemích a utrakvistům (české a moravské církvi podobojí) světil jáhny a kněze. Byl pochován v chrámu Panny Marie (Matky Boží) před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze.
Sopečný výbuch editovat
Nynější souostroví je zbytkem velkého sopečného ostrova (nazývaný ve své době Thēra), jehož střed byl rozmetán mohutným výbuchem. K sopečné erupci Santorin došlo někdy na přelomu 17. století př. n. l. a 16. století př. n. l. (Druhá přechodná doba). Jedná se patrně o jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů známých člověku, který svou silou mnohonásobně převýšil slavný výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 (podle některých odhadů až 100×). Jím vyvolaným klimatickým změnám a vlnám tsunami je připisován pád mínojské civilizace, dává se do souvislosti s některými z biblických deseti egyptských ran. Po erupci v Egyptě následovala Nová říše, jejíž zakladatel Ahmose I. je identifikován jako faraon, který vystupuje v příběhu Exodus. Někdy se tato katastrofa považuje za zdroj pověsti o Atlantidě. Síla výbuchu se odhaduje kolem 2 400 megatun TNT[4]. Pro představu, hirošimská bomba explodovala se silou 15 kilotun TNT, Théra se tedy vyrovnala svojí silou 160 000 hirošimským bombám. Nejsilnější lidstvem vytvořená bomba, nazývaná car-bomba, byla i při své síle výbuchu 50 megatun TNT stále 48krát slabší než výbuch ostrova Théra.
Náboženství editovat
Je zde římskokatolická minorita. Diecéze Santorini (Théra), sufragánní (podřízená) arcidiecézi Naxos, vznikla v roce 1204. V roce 2014 měla v jedné farnosti 1 řeholního kněze, 1 stálého jáhna, 1 řeholníka a 16 řeholnic a 500 věřících (tvořili tak 4 % z 12 360 obyvatel).[5]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santorin na německé Wikipedii.
- ↑ počet obyvatel souostroví a obce dle [1] Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine..
- ↑ délka pobřeží dle [108.pdf] Archivováno 5. 7. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ počet obyvatel obce dle [2] Archivováno 16. 10. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Jiří Svoboda. Jak to bylo s Atlantidou. Praha: NS Svoboda, 1998. 195 s. ISBN 80-205-0559-8. S. 42.
- ↑ Catholic-Hierarchy: Its Bishops and Dioceses, Current and Past. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Santorini na Wikimedia Commons - Santorini – kaldera (webcam)
