Théodore Agrippa d'Aubigné

francouzský učenec, vojevůdce, státník a přívrženec kalvinismu

Théodore Agrippa, rytíř d'Aubigné (8. února 1552, Pons – 9. května 1630, Jussy) byl francouzský učenec, vojevůdce, státník a přívrženec kalvinismu. Jeho vnučka Françoise d’Aubigné, madam de Maintenon se provdala za francouzského krále Ludvíka XIV.

Théodore Agrippa d'Aubigné
Rodné jménoThéodore Agrippa d’Aubigné
Narození8. února 1552 nebo 1552
Pons
Úmrtí9. května 1630
Jussy
Místo pohřbeníkatedrála svatého Petra v Ženevě
Povoláníspisovatel, básník, politik a voják
Alma materŽenevská univerzita
Orleánská univerzita
Žánrepická poezie
Významná dílaLes Tragiques
Manžel(ka)Susanne de Lezayová
DětiConstant d'Aubigné
Nathan d'Aubigné
RodičeJean d'Aubigné[1] a Catherine de Lestangová[1]
PříbuzníConstant d'Aubigné, Charles d'Aubigné[1] a Françoise d'Aubigné[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako potomek staré šlechtické rodiny ovládal několik jazyků a vynikal v oblasti vědy. Učil se u slavného Théodora de Béze, díky čemuž se stal horlivým přívržencem reformace. Připojil se k hugenotské armádě Jindřicha IV. Navarrského, který jej jmenoval maršálem, místodržitelem ostrova Oléron a později guvernérem měst Niort a Maillezais či viceadmirálem. Po smrti krále Jindřicha IV. byl vykázán ode dvora a hrozila mu perzekuce ze strany katolíků, proto se uchýlil do Ženevy. Napsal několik epopejí z dob náboženských válek. Epopej Tragické básně je považována za nejvýznamnější literární dílo francouzského raného baroka.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théodore Agrippa d’Aubigné na německé Wikipedii.

  1. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. d'Aubigné, Théodore Agrippa, *8.2.1552 - †9.5.1630, francouzský básník a prozaik - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2016-07-10]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Miroslav Cipro: Galerie světových pedagogů – od starověku k osvícenství, nákladem vlastním, Praha 2002, ISBN 80-238-7452-7

Externí odkazy

editovat