Textilní vzor

Textilní vzor je kresebný výraz (design) ozdobného motivu vytvořeného tkaním, pletením, potiskováním,[1] vyšíváním,[2] paličkováním,[3]háčkováním[4] a podobnými technikami strojní nebo ruční výroby.

Paleta textilních vzorů

Návrh na vzor může být vzácné umělecké dílo,[5] výsledek obsáhlého studia historie a současnosti módy[6]pokus o zdokonalení známých vzorů[7] nebo spontánní nápad amatérského autora (zpravidla u ručně zhotovených textilií), který se přímo realizuje jako výrobek.

VzorováníEditovat

Definice vzoru a zhotovení návodu na aplikaci/příslušnou výrobu jsou u některých ručně zhotovených textilií poměrně jednoduché.[8]

Vzorování ve smyslu přípravy technických podmínek ke zhotovení textilie podle nového vzoru strojovou technikou však zpravidla vyžaduje vysoce kvalifikovanou práci . Např. při tkaní žakárových vzorů probíhá vzorování přibližně podle schéma:

návrh (fotografie, vzorek tkaniny, náčrt) – kreslení vzornice - zhotovení technické vzornice (včetně seřízení stroje a výběru barev příze) – vytloukání vzorovacích karet[9] [10]

Digitální vzorování (CAD)Editovat

"Klasické" vzorování je nákladné, zdlouhavé a jeho kvalita je značně závislá na schopnostech a subjektivním vlivu dezinatéra.

Pokusy o digitalizaci vzorování začaly v 80. letech 20. století v Japonsku, v Evropě a v USA jsou začátky známé z 90. let a od začátku 21. století se těžiště vývoje přesunulo do Číny.

 
Digitální vzorování plátnové vazby tkaniny

Digitální vzorování se provádí v principu následujícím postupem:

Návrh – digitalizace návrhu – snímek návrhu na obrazovce – výběr barev příze – tkaní vzorku (s 3x opakovaným vizuálním porovnáváním s původním vzorem) – digitální technická vzornice[11]

(Na snímku vpravo je schéma plátnové vazby tkaniny (vlevo), ručně kreslené vzornice (uprostřed) a digitální vzornice (vpravo))

Digitální vzorEditovat

Způsoby získávání informací se dají rozdělit do dvou skupin:

1. Na bázi optické analýzy: rozptylováním (1986) nebo fotoelektricky (1996)

2. Na bázi analýzy snímku: frekvencí, prostorově nebo ostatními metodami (cca 1999-2010)

Všechny metody jsou zaměřeny na zhotovení technické vzornice digitalizaci snímků tkaniny obsahující vybrané barvy příze a technické podmínky výroby. Přesnost zobrazení dosahuje oproti manuální dezinatuře v průměru více než 97 %.[12]

Údaje technické vzorkovnice se vloží do paměti ústrojí na vytloukání programových karet a digitální programová karta se může přes počítač spojit přímo s elektronickým žakárovým strojem (CAM).[13]

Aplikace nového vzoru od rozboru návrhu až po první sériový výrobek trvá u složitých žakárových vzorů při uplatnění „klasického“ vzorování (asi do 80. let 20. století jediná známá metoda) až několik měsíců. Vzorování s použitím CAD a CAM např. s žakárem bez zdvižných šňůr se dá stejná operace provést za několik hodin.[11]

Galerie textilních vzorůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vzor; desén [online]. Textilní zkušební ústav, 2016-2008 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. Strojové vyšívání [online]. Navis Náchod, 2020 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. How do yuo start designing [online]. Jo Edkins, 2017 [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-31. (anglicky) 
  4. DROPS Vzorník [online]. DROPS Design, 1982-2020 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. Textilní tvorba [online]. Masarykova univerzita Brno, 1982-2020 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  6. DESIGNING TIMELESS PATTERNS [online]. KYMENLAAKSON UNIVERSITY OF APPLIED SCIENCES, 2012 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Textilmusterzeichnerin [online]. ibw, 2011 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (německy) 
  8. DROPS Design [online]. DROPS Design, 1982-2020 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (česky) 
  9. Ng/Zhou: Innovative Jacquard Textile Design Using Digital Technologies, Elsevier 2013, ISBN 9780857098702, str. 1-106
  10. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 686-687
  11. a b Gong: Specialist Yarn and Fabric Structures: Developments and Applications, Elsevier 2011, ISBN 9780857093936, str. 223-261
  12. A Review of Fabric Identification [online]. TLIST, 2013 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Implimentation of cad/cam in weaving system [online]. Yumpu, 2020 [cit. 2020-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Hradecká: Škola interiérového designu, Grada Publishing 2013, ISBN 9788024786780
  • Häberle: NC-Musterprogrammierung für die rechnerintegrierte Textilfertigung, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783642466281

Související článkyEditovat

Žakárové vzorování textilií, Vazby tkanin, Vazby pletenin